Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka
Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka (známé spíše pod přezdívkou Rejnok) je projekt multifunkční budovy, která měla být postavena v Českých Budějovicích v prostoru bývalého tankového cvičiště mezi Sídlištěm Vltava, Sídlištěm Šumava a přírodní rezervací Vrbenské rybníky, a následně o ní bylo krátce uvažováno také jako o řešení pro pražskou filharmonickou halu.[1]
Původně byla realizace projektu naplánovaná na rok 2014, tu ale českobudějovická radnice před volbami pozastavila, kvůli nejasnostem kolem investora.[2] V roce 2020 zastupitelstvo Českých Budějovic definitivně odsouhlasilo změnu územního plánu a odblokovalo pozemky pro jiný účel.[3]
Popis projektu[editovat | editovat zdroj]
Popis stavby[editovat | editovat zdroj]
Půdorys Rejnoka má přibližně tvar rovnoramenného trojúhelníku. Zastavěná plocha je přibližně 1,5 hektaru. Černá hladká střecha je zprohýbaná do dvou „boulí“. Polooficiální přezdívku Rejnok získala stavba celkovou podobností své formy s rejnokem, ačkoli se objevují i jiné interpretace tvaru (např. tvar hýždí).
Rejnok obsahuje :
- koncertní sál Emy Destinnové s kapacitou 1000 diváků,
- koncertní sál Karla Ančerla s kapacitou 400 diváků,
- zkušebny, šatny a podobné prostory,
- prostory pro pořádání kongresů,
- obchody, restaurace a další provozovny v komerční části.
Autorství projektu[editovat | editovat zdroj]
Projekt vypracovala kancelář Future Systems. Autorský tým se skládal z architektů Misha Gabriel, Jan Kaplický, Yaniv Peer, Filippo Previtali a Georg Roetzel, akustiku navrhli Neill Woodger, George Ellerington z firmy ARUP, statické výpočty provedl Ed Clark a vztahem k životnímu prostředí se zabýval Andrew Sedgwick.[4] Po smrti Jana Kaplického se stavby ujala architektka Eva Jiřičná.[5]
Financování projektu[editovat | editovat zdroj]
Celkové investiční náklady byly v projektu odhadovány na 1,5 miliardy korun a tato částka postupně narostla až na 2,3 miliardy. Hlavním investorem měla být Jihočeská společnost přátel hudby, která prostředky byla údajně schopna získat z darů sponzorů. Všichni dárci si podle Jihočeské společnosti přátel hudby přáli do zahájení stavebních prací zůstat v anonymitě.
Město České Budějovice odmítlo participovat na projektu přímými finančními dotacemi. Nicméně České Budějovice hodlaly podpořit projekt převodem potřebných pozemků za symbolickou cenu, což byl vlastně ekvivalent finanční investice v řádu desítek milionů korun.
Náklady na provoz a podporu kulturní produkce měly plně hradit výnosy z pronájmů komerční části Rejnoka.
Kritika[editovat | editovat zdroj]
Kritici vytýkali projektu především:
- špatnou dopravní dostupnost lokality, projekt odporoval koncepci rozvoje dopravní infrastruktury a koncepci městské hromadné dopravy[zdroj?]
- v situaci, kdy město není schopno naplnit stávající konkurenční prostory (Dům kultury Metropol, Slávie...), šlo o zbytečnou stavbu[zdroj?]
- možné dopady na přírodní rezervaci Vrbenské rybníky[zdroj?]
- neexistenci záruk, že investor je skutečně schopen projekt financovat
- volbu materiálů a kvalitu projektu, který enormně zvyšoval náklady na vytápění a další provozní náklady
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rejnoka architekta Kaplického v Budějovicích nechtěli. Možná bude stát na pražské Štvanici. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-12-13 [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Budějovičtí se opět snaží o výstavbu Kaplického Rejnoka. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2016-05-28]. Dostupné online.
- ↑ ‚Rejnoka’ potkal stejný osud jako chobotnici. Kaplického futuristická stavba v Českých Budějovicích nevznikne | Domov. Lidovky.cz [online]. 2020-03-01 [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.konstrukce.cz [online]. [cit. 2011-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-04.
- ↑ REJNOK - úvod [online]. www.rejnok-cb.cz [cit. 2016-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-17.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Národní knihovna na Letné (Chobotnice) - v mnoha ohledech podobný projekt stejných autorů