Josef Topol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Topol
Narození1. dubna 1935
Poříčí nad Sázavou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí15. června 2015 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníBřevnovský hřbitov (50°5′7″ s. š., 14°21′5″ v. d.)
PseudonymJetel(básník)
Povolánídramaturg, překladatel, dramatik a básník
Témataliteratura a překladatelská činnost
OceněníČestné občanství Prahy 1 (2008)
Cena Karla Čapka (cena PEN klubu)
medaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (1998)
Manžel(ka)Jiřina Topolová
Partner(ka)Vlastimil Harapes
DětiJáchym Topol
Filip Topol
PříbuzníKarel Schulz (tchán)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Topol (1. dubna 1935, Poříčí nad Sázavou[1] – 15. června 2015, Praha) byl český básník a dramatik.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě v roce 1953 se stal lektorem v divadle D E. F. Buriana. Při této práci studoval divadelní vědu (DAMU). Studium ukončil roku 1959. Od roku 1959 působil jako spisovatel z povolání. Roku 1965 se stal režisérem a dramaturgem Divadla za branou, jehož byl spoluzakladatelem (Otomar Krejča, Karel Kraus, Jan Tříska a Marie Tomášová). V roce 1972 bylo toto divadlo zakázáno a Josef Topol jako dramatik rovněž.

Po roce 1972 měl několik zaměstnání a od roku 1977, kdy podepsal Chartu 77 pracoval, až do roku 1989, v dělnických profesích. V tomto období pracoval též jako překladatel (pod jménem jednoho ze svých přátel) v Činoherním studiu Ústí nad Labem.

Pohřeb se konal na Břevnově ve středu 24. 6. 2015. Smuteční mši v bazilice sv. Markéty celebroval Václav Malý. Mezi smutečními hosty nechyběl Vlastimil Harapes a Ondřej Pavelka. Pochován byl na Břevnovském hřbitově.

Jeho manželka Jiřina Topolová (1932–2016) byla dcerou spisovatele Karla Schulze (1899–1943). Starší syn Jáchym Topol (* 1962) se stal také spisovatelem a mladší syn Filip Topol (1965–2013) byl členem rockové skupiny Psí vojáci. Jeho životním partnerem byl tanečník Vlastimil Harapes, se kterým žil 44 let.[2][3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Drama[editovat | editovat zdroj]

  • Půlnoční vítr, 1955, hra inspirovaná Kosmovou Kronikou Čechů (Válka s Lučany)
  • Jejich den, 1957
  • Konec masopustu, 1962
  • Kočka na kolejích napsáno 1964, touto hrou zahajovalo Divadlo za branou. V této hře zpochybňuje nejen lásku, ale i upřímnost, vše je pomíjivé, pouze smrt je věčná.
  • Slavík k večeři, napsáno 1965, premiéra 1967
  • Hodina lásky, psáno 1966, premiéra 1968
  • Dvě noci s dívkou aneb Jak okrást zloděje, psáno 1968 – 70, předpremiéra 1972
  • Sbohem, Sokrate!, 1976
  • Stěhování duší, 1985
  • Hlasy ptáků, dokončeno 1988, premiéra 1989 v Divadle na Vinohradech

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Záznam v indexu narozených. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ KUČA, Markéta. Vlastimil Harapes (†77) se jedenáct let před smrtí přiznal k životu s mužem: Nyní už jsou spolu [online]. VIPSTAR.cz, 2024-05-16 [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ Pohřeb hudebníka Filipa Topola odhalil tajemství: Vlastimil Harapes byl jako jeho otec [online]. Regiony24.cz, 2013-06-27 [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ, František. Hry Josefa Topola. In: Černý, František. Kapitoly z dějin českého divadla. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. s. 356–365. ISBN 80-200-0782-2.
  • KROČA, David. Poetika dramat a básní Josefa Topola. 1. vyd. Brno : Paido, 2005. 123 s. ISBN 80-7315-101-4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Topol&oldid=23930795“