Johanna Döbereiner
Johanna Döbereiner | |
---|---|
Narození | 28. listopadu 1924 Ústí nad Labem |
Úmrtí | 5. října 2000 (ve věku 75 let) Seropédica |
Alma mater | Mnichovská univerzita Wisconsinská univerzita v Madisonu Floridská univerzita |
Povolání | agronomka a bioložka |
Ocenění | čestný doktor Floridské univerzity (1975) UNESCO Science Prize (1989) Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1990) Premio México de Ciencia y Tecnología (1992) Velkokříž Národního řádu za vědecké zásluhy (1994) … více na Wikidatech |
Rodiče | Paul Kubelka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johanna Liesbeth Kubelka Döbereiner (28. listopadu 1924 Ústí nad Labem – 5. října 2000 Seropédica[1]) byla brazilská agronomka, původem Česká Němka. Specializovala se na půdní biologii, významně přispěla k rozvoji biologického zemědělství v Brazílii.
Narodila se v Ústí nad Labem[2] v rodině Českých Němců. Jejím otcem byl chemik a profesor Německé univerzity v Praze Paul Kubelka, matkou Margarethe Schönhöfer. Měla jednoho bratra. Po konci druhé světové války byli rodiče internováni, její matka v internačním táboře zemřela. O Johannu se starali její prarodiče na statku.[3] Otec byl v září 1945 propuštěn a rehabilitován. Rodina se přestěhovala do Českého Brodu, kde otec pracoval jako vědec. Otec chtěl s rodinou emigrovat to USA a požádal si o vízum. Úřady však jeho vystěhování jako specialisty nechtěly dovolit, proto se s rodinou přesunul do Bavorska.[4]
Johanna v Německu vystudovala agronomii na Mnichovské univerzitě, tam také potkala svého budoucího manžela Jürgena Döbereinera, který byl studentem medicíny a kterého si v roce 1950 vzala.[3] V roce 1951 se přestěhovali do Brazílie. V roce 1956 Johanna získala brazilské občanství.[2]
V Brazílii nejprve studovala bakterie Azospirillum a další rody bakterií, který zvyšují výnosy v zemědělství. Později hrála důležitou roli v pěstování sójy, když prosazovala přechod na její odrůdy, které využívají biologickou fixaci dusíku.[5] Její zásluhou je nyní v Brazílii mnoho sójových plantáží, které k zásobováním dusíkem používají bakterie rodu Rhizobia a nepotřebují tak umělá hnojiva.[6] Brazílie je přitom největším světovým producentem sóji[7] a sója je často využívána jako krmivo pro zvířata.
V době svého úmrtí byla nejcitovanější brazilskou vědkyní.[2] V roce 1996 byla nominována na Nobelovu cenu za chemii.[3] V roce 1994 navštívila Českou republiku a za Brazilskou akademii věd podepsala dohodu o mezinárodní vědecké spolupráci s Akademií věd České republiky.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c Women Pioneers in Plant Biology. American Society of Plant Biologists [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Johanna Döbereiner - Portal Embrapa. www.embrapa.br [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online.
- ↑ Autobiographical Sketch: Paul Kubelka. www.graphics.cornell.edu [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online.
- ↑ Nitrogen fixation : global perspectives : proceedings of the 13th International Congress on Nitrogen Fixation, Hamilton, Ontario, Canada, 2-7 July 2001. Wallingford, Oxon, UK: CABI Pub 1 online resource (xx, 553 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-84593-335-7, ISBN 1-84593-335-4. OCLC 182545737
- ↑ Brazil Farmers Plant Legumes as Mini-fertilizer Factories. www.iaea.org [online]. 2018-11-16 [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FAOSTAT. www.fao.org [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online.
- ↑ Akademický Bulletin Akademie věd České republiky. Roč. 94, čís. 16, s. 3. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Johanna Döbereiner na Wikimedia Commons