Ibrahim Repovac
| Ibrahim Repovac | |
|---|---|
| Narození | 1860 Repovci |
| Úmrtí | 24. května 1900 (ve věku 39–40 let) Sarajevo |
| Povolání | učitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ibrahim-beg Repovac (1860 Repovci, okres Konjic, osmanská říše – 24. května 1900 Sarajevo, Bosna a Hercegovina) byl bosenskohercegovský islámský pedagog bosňáckého původu.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
V Konjici navštěvoval nižší medresu pod vedením Omer-efendiji Huma (1808–1880), v Sarajevu pak roku 1884 absolvoval Gazi Husrev-begovu medresu. Poté byl přijat jako pomocný učitel v sarajevské ruždii (druhé národní chlapecké základní škole), kde začal vyučovat orientální předměty. Roku 1887 byl jmenován šarí‘atským soudcem, kádím, v Konjici,[1] odkud byl 18. srpna 1889[2] přidělen do Vyššího gymnázia v Sarajevu jako učitel (od 1895 profesor[3]) arabského jazyka. Byl přívržencem Stjepana Basarička (1848–1918), předního chorvatského teoretika racionální pedagogiky. Pod vlivem západní orientalistiky zahájil přípravy na sepsání první mluvnice a slovníku arabského jazyka v srbochorvatském prostředí, nicméně jeho záměr překazila smrtelná nemoc. Pohřben byl na sarajevském hřbitově Grličića brdo.[4][5]
Roku 1884 se oženil s Aišou, dcerou hlavního mudarrise Gazi Husrev-begovu medresy a od roku 1882 reisu-l-ulemy Islámského společenství Mustafy Hilmi-efendiji Hadžiomeroviće. Jeho syn Nasihudin (1891–1977) byl šarí‘atským soudcem a starostou Sarajeva.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zvanično. Sarajevski list. 3. 8. 1887, roč. X, čís. 89, s. 1.
- ↑ Zvanično. Sarajevski list. 18. 8. 1889, roč. XII, čís. 98, s. 1.
- ↑ Zvanično. Sarajevski list. 1895-06-23, roč. XVIII., čís. 74, s. 1.
- ↑ Ibrahim-beg Repovac. Školski vjesnik. 1900, čís. Juni, s. 436–438.
- ↑ ZEČEVIĆ, Abdulah. Merhum Ibrahim-beg Repovac kao profesor i kulturni radnik. Kalendar "Gajret" za godinu 1939. 1938, s. 352–354.