Hop (počítačové sítě)
Hop je v počítačových sítích jeden úsek cesty mezi výchozím a cílovým počítačem. Datový paket prochází při své cestě sítí routery a branami (anglicky gateway). Při každém průchodu paketu takovým zařízením se délka cesty zvětší o jeden hop. Pro zjištění, kolik hopů je potřeba, aby se paket dostal z jednoho uzlu sítě do jiného, lze použít program ping nebo traceroute (tracepath).
Počet hopů[editovat | editovat zdroj]
Počet hopů závisí na počtu routerů, kterými musí paket projít mezi výchozím a cílovým uzlem, pokud neputuje po jednom kabelu nebo jiném spoji[1]. Každý router po cestě představuje představuje jeden hop, protože umožňuje přechod z jedné linky na jinou. Počet hopů je proto základní mírou vzdálenosti v síti.
Počet hopů je přibližná míra vzdálenosti mezi dvěma uzly v síti. Počet hopů n znamená, že na cestě mezi výchozím a cílovým uzlem leží n routerů. Tato metrika ale není sama o sobě příliš užitečná pro určování optimální cesty sítí, protože nebere v úvahu přenosovou rychlost, zatížení linky, spolehlivost a latenci jednotlivých hopů, ale jenom jejich počet. Některé směrovací protokoly (např. RIP) však používají počet hopů jako jedinou metriku[2].
Počet hopů se často používá pro hledání chyb v síti nebo pro kontrolu, že směrování funguje správně. Pro zjištění vzdálenosti na určitý uzel sítě slouží síťové programy jako ping a traceroute. Program ping generuje pakety, ve nichž lze nastavit hodnotu v poli omezujícím maximální počet hopů. Pokaždé když ruoter nebo jiné mezilehlé zařízení přijme paket, zmenší pole udávající počet zbývajících hopů o jedničku. Pokud tato hodnota klesne na nulu, zařízení paket zahodí. To zabraňuje paketům, aby do nekonečna bloudily sítí kvůli chybám směrování. Routery i mosty mohou v paketech měnit počet hopů, ale jiné typy zařízení (jako rozbočovače) ne.
Hop limit[editovat | editovat zdroj]
Aby se zabránilo nekonečnému putování paketů sítí při výskytu směrovacích smyček, omezuje mnoho protokolů počet hopů, které může paket v síti provést. Protokol IPv4 k tomuto účelu používá pole „Time to live“, protokol IPv6 pole „Hop Limit“.
Next hop[editovat | editovat zdroj]
Next hop je termín používaný pro další router, na který je třeba posílat pakety na cestě k jejich konečnému cíli. Jedna z technik pro zmenšení rozsahu směrovací tabulky se nazývá next-hop routing.
Next hop forwardování[editovat | editovat zdroj]
Směrovací tabulka obvykle obsahuje IP adresu cílové sítě a IP adresu dalšího routeru (další hop) na cestě do cílové sítě. Používání směrovací tabulky pro ukládání dalšího hopu pro každý „známý“ cíl se nazývá next-hop forwarding. Router v tomto případě zná pouze jeden krok cesty, ne úplnou cestu k cíli. Důležité je si uvědomit, že další hopy uvedené ve směrovací tabulce jsou v sítích, ke kterým je router přímo propojen.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hop (networking) na anglické Wikipedii.
- ↑ Hop Count [online]. [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-04.
- ↑ RFC 1058, Routing Information Protocol, C. Hendrik, Internet Society (June 1988)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- COMER, Douglas E. Internetworking with TCP/IP. 5. vyd. [s.l.]: Pearson Prentice Hall, 2006. ISBN 0-13-187671-6.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Hop v archivu článků a přednášek Jiřího Peterky