ECU-TEST

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ecu.test
Vývojářtracetronic GmbH
Aktuální verze2024.1 (11.03.2024)
Operační systémWindows, Linux
Typ softwaruTest automation, Software testing - Test software, Data acquisition
LicenceProprietary software
Webecu.test product page
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ecu.test je softwarový nástroj vyvinutý společností tracetronic GmbH, založenou v Drážďanech, Německo, pro softwarové testování a validaci vestavěných (zabudovaných systémů).

Od vydání první verze ecu.test v roce 2003 ,[1] je software používán jako standardní (běžný) nástroj ve vývoji automobilových řídících jednotek (Electronic Control Unit)[2][3][4][5][6][7], a čím dál tím více ve vývoji těžkého strojírenství[8][9] podobně jako v tovární automatizaci.[10] Vývoj software začal v rámci výzkumného projektu „systematického testování řídících jednotek“ a položil základní kámen pro tracetronic GmbH z Technické univerzity v Drážďanech. ecu.test se zaměřuje na specifikaci, implementaci, dokumentaci, realizaci a vyhodnocení zkušebních (testovacích) případů. Vzhledem k různým testovacím automatizačním metodikám, nástroj zajišťuje účinné provádění všech činností tvorby, realizace a vyhodnocení testovacích případů (Test-case).[11]

Funkčnost[editovat | editovat zdroj]

Metodologie[editovat | editovat zdroj]

ecu.test automatizuje kontrolu celého testovacího prostředí a podporuje širokou škálu testovacích nástrojů. Různé úrovně (vrstvy) abstrakce pro naměřené veličiny dovoluje aplikaci použití v různých úrovních testů, např. v rámci modelu ve smyčce, software ve smyčce (SIL) a hardware ve smyčce (HIL) jakož i v reálných systémech (RTI, například v automobilu). Vytváření testovacích případů v ecu.test je grafické a nevyžaduje tudíž žádné znalosti programování. Test-case popisy mají obecný tvar, který spolu s rozsáhlou parametrizací a možností konfigurace umožňuje jednotný přístup ke všem testovacím nástrojům a tím zjednodušuje znovuvyužití existujících testů přes vícenásobné vývojové fáze.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

ecu.test je rozdělen do čtyř funkčních oblastí:

  • Editor a Projekt Manager
  • Konfigurátor
  • Test Engine
  • Analyzér a Protokol Generátor

Za účelem vytvoření testovacího případu (test-case), jedné nebo více sekvencí kroků testu a jejich parametrizací jsou specifikovány pomocí Editoru. Testovací kroky zahrnují čtení a vyhodnocování stavu proměnných testovaného vzorku, manipulaci s testovacím prostředí, stejně jako provádění diagnostických funkcí a řídicích struktur. Pro organizaci (řízení) několika testovacích případů se používá Projekt manager. Dodatečné nastavení pro testované zařízení a testovací prostředí lze provést pomocí Konfigurátoru. Provedení zkoušky případů se provádí za použití vícestupňového Test Engine. Vygenerovaná log-data tvoří základ pro vytvoření testovacích protokolů. Následně po vyhodnocení testu jsou volitelné kontroly nahraných naměřených veličin provedeny v Analyzéru. Z výsledků provedeného testu a jeho kontroly pak Protokol Generátor vygeneruje podrobnou zprávu o zkoušce, která je zobrazena interaktivně a může být archivována v souborech a databázích.

Rozhraní[editovat | editovat zdroj]

ecu.test poskytuje jasně definované rozhraní pro rozšíření i pro integraci do stávajících zkušebních a ověřovacích procesů. Velké množství zkušebního hardware a software je podporováno výchozím nastavením (standardně). Užitím uživatelských testovacích kroků, plug-inů a Python skriptů, a dalšími nástroji může být spojen s minimálním úsilím. Pomocí speciální klient-server architektury , jsou softwarové nástroje dostupnější v testovacím počítači v distribuovaných testovacích prostředí. Užitím COM rozhraní mohou být integrvány další nástroje, např. pro správu požadavků, řízení revizí a modelu založeném na testování. ecu.test podporuje následující hardwarové a softwarové nástroje a je založen na následujících normách:[12]

Podporovaný hardware a software[editovat | editovat zdroj]

  • A&D: iTest
  • ASAM: ACI
  • ASAM: iLinkRT
  • ASAM: XiL
  • ASAP: STEP
  • ATI: VISION
  • AVL: LYNX
  • AVL: PUMA
  • Basler: pylon
  • Beckhoff: TwinCAT
  • CARLA Team: CARLA
  • Digitec: MGB
  • dSPACE: AURELION
  • dSPACE: ControlDesk
  • dSPACE: ModelDesk
  • dSPACE: MotionDesk
  • dSPACE: RTMaps
  • EA: UTA12
  • ESI: SimulationX
  • ETAS: BOA
  • ETAS: COSYM SIL
  • ETAS: INCA
  • ETAS: LABCAR-PINCONTROL
  • FEP
  • FEP3
  • FEV: Morphée
  • froglogic: Squish
  • Google: ADB
  • Göpel: Video Dragon
  • HORIBA FuelCon: TestWork
  • HMS: ACT - Residual bus simulation
  • HMS: Bus interfaces
  • IDS: uEye
  • IPG: CarMaker
  • JS Foundation: Appium
  • KS Engineers: Tornado
  • Lauterbach: TRACE32
  • MAGNA: BluePiraT
  • Mathworks: MATLAB® & Simulink
  • Mechanical Simulation Corporation: CarSim
  • MicroNova: NovaCarts
  • Modelica Association: FMI
  • National Instruments: LabVIEW
  • National Instruments: VeriStand
  • National Instruments: VISA
  • OPAL-RT: RT-LAB
  • PEAK: PCAN
  • PLS: UDE
  • QUANCOM: QLIB
  • RA Consulting: DiagRA D
  • ROS2
  • SAE: PassThru
  • Scienlab: Charging Discovery System
  • Scienlab: Energy Storage Discover
  • SFC: Selenium
  • Softing: Diagnostic Tool Set
  • Softing: EDIABAS
  • Speedgoat: Simulink RT
  • Synopsys: Silver
  • Synopsys: Virtualizer
  • Technica: BTS
  • The GNU Project: GDB
  • tracetronic: Ethernet
  • tracetronic: Multimedia
  • tracetronic: RemoteCommand
  • tracetronic: Serial interface
  • tracetronic: SSH MultiConnect
  • TOSUN: libTSCAN API
  • TTTech: TTXConnexion
  • Typhoon HIL: Typhoon HIL Control Center
  • Vector: CANalyzer
  • Vector: CANape
  • Vector: CANoe
  • Vector: DYNA4
  • Vector: SIL Kit
  • Vector: XL API
  • ViGEM: Car Communication Analyzer
  • Vires: Virtual Test Drive
  • VW: ODIS
  • X2E: Xoraya

Podporované systémy pro správu životního cyklu aplikací[editovat | editovat zdroj]

  • Broadcom Rally Software
  • IBM Engineering Test Management - ETM
  • Jama connect
  • OpenText ALM/Quality Center (HP Quality Center)
  • OpenText ALM Octane
  • PTC Codebeamer
  • PTC Windchill
  • SIEMENS Polarion ALM

Podporované systémy pro správu verzí[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ECU-TEST na anglické Wikipedii.

  1. H.-C. Reuss, R. Deutschmann, J. Liebl, F. Munk, C. Schmidt: Automatisierter Motorsteuergerätetest mit Hardware-in-the-Loop Prüfständen. 5. Internationales Stuttgarter Symposium „Kraftfahrwesen und Verbrennungsmotoren“. Expert-Verlag, 2003.
  2. Rocco Deutschmann, Frank Günther, Matthias Roch, Hans-Christian Reuss, Frank Kessler, Wolfram Bohne, Carsten Krug: Neue Strategien und Lösungen zur Testautomatisierung für die Validierung von Steuergeräte-Software. 6. Internationales Stuttgarter Symposium „Automobil- und Motorentechnik“. Expert-Verlag, 2005.
  3. Rocco Deutschmann, Peter Strähle: Ein Framework für ein Testautomatisierungswerkzeug. 26. Tagung „Elektronik im Kraftfahrzeug“. Expert-Verlag, 2006.
  4. Wolfgang Schlüter, Franz Dengler: HiL-Testsysteme für den BMW Hydrogen 7. 7. Tagung „Hardware-in-the-Loop-Simulation“. Haus der Technik, 2007.
  5. Rocco Deutschmann: Effiziente Strategien für den Steuergerätetest. 2. Tagung „Diagnose in mechatronischen Fahrzeugsystemen“. Expert-Verlag, 2008.
  6. Matthias Roch, Rocco Deutschmann: Testautomatisierung und HiL für Diagnosetests. 4. Tagung „Diagnose in mechatronischen Fahrzeugsystemen“. Expert-Verlag, 2010.
  7. Daniel Brückner, Michael Kahle: OTX als Test- und Applikationssprache in der On-Board-Diagnose. 6. Tagung „Diagnose in mechatronischen Fahrzeugsystemen“. Expert-Verlag, 2012.
  8. Thomas Neubert, Rocco Deutschmann: Automatisierter Softwaretest mittels HiL-Technologie. 13. ITI-Symposium, 2010.
  9. Rocco Deutschmann, René Müller, Andreas Abel, Torsten Blochwitz: Geländegängige Einsatzfahrzeuge simulieren und testen. Automobiltechnische Zeitschrift, 2011.
  10. Klaus Kabitzsch, André Gellrich, Jens Naake: Automatisierte Steuerungstests vereinfachen die virtuelle Inbetriebnahme in der Fabrikautomation. atp edition, 2012.
  11. Rocco Deutschmann: Semi-formal methods for the automated test of embedded systems. Doctoral thesis, TU Dresden, 2007.
  12. Datenblatt ECU-TEST (PDF; 372 kB). Abgerufen am 27. März 2020.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]