Dristigheten (1900)
 Dristigheten | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | pobřežní bitevní loď nosič hydroplánů |
| Zahájení stavby | říjen 1898 |
| Spuštěna na vodu | 28. dubna 1900 |
| Uvedena do služby | 5. září 1901 |
| Osud | vyřazena |
| Předchůdce | třída Oden |
| Následovník | třída Äran |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 4273 t (standardní) 4584 t (plný)[1] |
| Délka | 86,9 m (čára ponoru) 89 m (max.) |
| Šířka | 14,8 m |
| Ponor | 4,88 m |
| Pohon | 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 8 kotlů 2 lodní šrouby 5400 hp |
| Palivo | 310 t (uhlí) |
| Rychlost | 16,5 uzlu |
| Dosah | 3500 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 275 |
| Pancíř | 200mm boky až 200mm barbety až 200mm hlavní věže 100mm kasematy 247mm velitelská věž 50mm paluba |
| Výzbroj | 2× 209mm kanón (2×1) 6× 152mm kanón (6×1) 10× 57mm kanón (10×1) 2× 450mm torpédomet |
Dristigheten byla pobřežní bitevní loď švédského námořnictva. Jednalo se o vylepšenou verzi předcházející třídy Oden. Ve službě byla od roku 1901, roku 1928 byla přestavěna na nosič hydroplánů. Vyřazena byla roku 1947. Následně byla do roku 1961 využívána jako cvičný cíl. Byla to první švédská bitevní loď vyzbrojená výhradně rychlopalnými kanóny.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Plavidlo postavila loděnice Lindholmen v Göteborgu. Stavba byla zahájena v říjnu 1898, na vodu byla loď spuštěna 28. dubna 1900 a do služby přijata 5. září 1901.[1]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Výzbroj tvořily dva 209mm kanóny v jednodělových věžích, dále šest 152mm kanónů v jednohlavňových postaveních, deset 57mm kanónů a dva 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo osm kotlů Yarrow a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 5400 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16,5 uzlu. Dosah byl 3500 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
V letech 1927–1928 byla loď přestavěna na nosič hydroplánů. Původní výzbroj byla sejmuta. Nahradily ji čtyři 75mm kanóny a čtyři 8mm kulomety. Na trup byly instalovány nové nástavby využívané pro skladování a údržbu hydroplánů. Neseny byly až tři letouny (např. Fairey III). Kvůli chybějícímu katapultu mohla letadla startovat pouze z mořské hladiny.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dristigheten na Wikimedia Commons
