Diskuse:Sjednocení

Alespoň v jedné z množin se vyskytuje i prvek 4 i když se vyskytuje v každé z nich ..... Příklad: Sjednocením množin { 1, 2, 4, 8, 9 } a { 3, 4, 7, 9 } je množina { 1, 2, 3, 4, 7, 8, 9 }. Spíše by asi v úvodní definici mělo být že obsahem množiny sjednocení je prvek který se nachází buď v jedné nebo v druhé a nebo v obou z nich, ale pokud se nachází v obou z nich, vyskytuje se ve sjednocení jenom v jedné instanci,praktickém zhotovení či výskytu, tedy pouze jednou. Prvotním účelem sjednocení je především odstranění redundancí, Tedy odstranění zjevných vícečetností, tedy v případe dvou výskytů odstranění duplicit,zdvojení, a tak dále. Proto je ten Vennův diagram vprostřed zakousnut do sebe, tedy chybí to co je podruhé či poenté i v té opačné množině. (čistě teoreticky by i některá z nich, množina A nebo množina B, mohla sama v sobě při některých specifických případech popisů některých jevů obsahovat zdvojeniny (a)n-entice, které by bylo třeba odstranit. Záleží jak se to teoreticky celé při popisu toho kterého jevu pojímá a řeší.)

Pro všechna x platí, že x ∈ A ∪ B právě když x ∈ A nebo x ∈ B. (Jedná se o matematické nebo, tzn. prvek patří do sjednocení i tehdy, nachází-li se v obou množinách. ale není to úplně celé vysloveno.) Je to tedy matematické nebo takové, že jestliže je výchozí stav prvku takový, že platí takzvané nevylučující nebo (tedy nebo se zároveň) tedy (A nebo B a zároveň A zároveň B) pak platí ve sjednocení (AxB) vylučovací nebo, tedy IF pro (A U B) platí (A nebo B a zároveň A zároveň B) THEN pro S (AxB) (Kde S je množina Sjednocení). kde tedy například prvek A4,B4=S4 nechápeme jako třídu ale jako objekt, tedy materiální zhotovení například. Případně, že se tato redundance A(4),B(4) při sjednocení ztotožní na S(4)2, kdy index 2 při tomto ztotožnění v S následně vymizí. Při materiálovém chápání je pak jedna čtyřka ta z množiny A nebo ta z množiny B odebrána mimo množinu S. Problém pří materiálním chápání množin je pak takový, že jestliže máme v množině A prvek o hmotnosti 4 kg a v množině B také prvek o hmotnosti 4 kg a jeden z nich odebereme, bude množina S o 4 kg lehčí, než kdybychom tento prvvek v množine S zachovali jako redundatní. Příklad: Nechť množina A obsahuje {žehličku, pero, 4kg cukru}, nech+t množina B obsahuje {žehličku, pero, 4kg cukru} obsahuje tedy množina S {žehličku, pero, 8 kg cukru} nebo obsahuje množina S {žehličku, pero, 4kg cukru}? Sloučením skaláru 4kg cukru} + 4kg cukru} přeci vzniká nová mnohem nebezpečnější kvalita 8 kg cukru. Dvě žehličky také mohou nadělat mnohem více škody než jedna, vyrobí najednou i více tepla. O dvou perech ani nehovořím. Hmotnost je zde zcela legitimní vlastnost prvků množiny. A jestli tato hraje roli v našich úvahách o tomto nebo ne je věc další. Jako vzorek žehličky mi stačí obvykle jedna, jako dodávka může bít i deset žehliček sjednocených v jedné krabici málo, pokud ovšem nenabídneme jednu putovní žehličku všem deseti zákazníkům. Což najednou jde, pokud zvolíme za jednotku času například 5 nebo deset dní najednou. Pak skutečně mohou mít všichni tito zákazníci tuto jednu žehličku k dispozici najednou. S jedním bochníkem putovního chleba by to již ale mohlo být trochu horší.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.129.148.95 (diskuse • bloky) 30. 1. 2019, 04:00 (CE(S)T)

Možná by vás zajímal fakt existence operace disjunktní sjednocení. --Mormegil ✉ 1. 2. 2019, 11:02 (CET)