Diskuse:Seznam největších zaměstnavatelů v Česku

Metodika

V článku není uvedeno, podle jaké metodiky byl sestaven žebříček "podniky". U Agrofertu je počet zaměstnanců včetně dceřinek, České dráhy jsou naopak bez dceřinek, jinde se pravěpodobně jedná o součet zeměstnanců českých firem spadající pod matku registrovanou v zahraničí (Bosch). Navrhuji dát na první místo žebříčku "podniky" Skupinu České dráhy (38 046 zaměstnanců) a také někam do článku přidat SŽDC, která měla dle výroční zprávy za rok 2009 >10 tisíc zaměstnanců a za pár měsíců jich může být dvakrát tolik (převod "živáků"). JanSuchy 20. 6. 2011, 19:10 (UTC)

Ahoj, oficiální metodika zatím neexistuje. Osobně jsem se snažil tam zahrnout vždy ty největší celky daných subjektů, tj. "skupiny" např. u bank. Bohužel hledání zdrojů a celkově rešerše jsou pro mne osobně dost časově náročné, takže jsem prostě poskytl za sebe to, na co jsem měl čas a chuť. Pokud jsou tam chyby, prosím opravit. Nevím jestli pod "Skupinu ČD" patří i ČD Cargo, ale pokud ty dva tvoří skupinu, jsem pro to, aby byly pod jedním subjektem. Co se týká metodiky státního sektoru a samosprávy, jsem pro stejný postup, tžn. že např. Policii a hasiče bych rád nahradil MVČR. Toť můj názor. PS. SŽDC v seznamu je. --Kozuch 21. 6. 2011, 17:57 (UTC)

Ahoj, díky a odpověď a velké díky za založení článku. Reagoval jsem na jednu z prvních verzí a kvůli problémům s připojením svůj komentář zveřejnil až se zpožděním, nevšiml jsem si že v té době už tam SŽDC byla (mrknul jsem jen na podniky s pěticiferným počtem zaměstnanců). Shodou okolností jsem zrovna podle aktuální výročky bastlil infobox a nový úvod do článku České dráhy, který obsahuje větu "Skupina České dráhy je s 38 tisíci zaměstnanců největší českou firmou podle počtu zaměstanců". Tak mě zajímalo proč u ČD není počet zaměstnanců za celou skupinu/holding když u jiných firem tomu tak je. Ještě jednou díky za užitečný článek, JanSuchy 22. 6. 2011, 16:54 (UTC)

Se "skupinou" ČD je ten problém, že ČD a. s. vlastní jen akcie svých akciovek, ale nejde o žádný holding. Přestože pojem "Skupina ČD" je sousloví, které prezentují i ve své výroční zprávě a vyhlašují, že by se rády na holding transformovaly. Započítáváte do počtu zaměstnanců u všech uváděných firem i počty zaměstnanců všech akciovek zrovna vlastněných tou onou firmou? Nevím jak je to lepší, ale určitě by se u všech firem mělo postupovat stejně. --Tommasel (diskuse) 12. 3. 2013, 17:28 (UTC)

Přesnost

Seznam je nepřesný. Chybí zde například veřejné vysoké školy, které jsou významnými zaměstnavateli.

Můžete pomoci seznam dodělat.--Kozuch 5. 7. 2011, 21:42 (UTC)

A mně tam chybí třeba Fakultní nemocnice v Motole. Je to největší nemocnice v ČR, třeba VFN v seznamu uvedená je. Teď si ten počet zaměstnanců z hlavy nepamatuji, jinak bych ho doplnil. MaT 19. 10. 2011, 18:55 (UTC)

Církev jako zaměstnavatel

Významným zaměstanavtelem v ČR je rovněž Církev římskokatolická. Odhadem zaměstnává 12 až 13 tisíc zaměstnanců (klér, charita, školy a jiné instituce zřízené církví). Kdyby byl seznam přesný, rázem by se umístila v první desítce. Dense cs (diskuse) 17. 1. 2019, 00:43 (CET)

Spodni hranice

Myslim, ze obe tabulky zcela nutne potrebuji nejakou dolni hranici, jinak to bude jen nahodny seznam nekterych velkych zamestnavatelu. Drzel bych se na tech 5 tisicich, tam je sance to nejak zkompletovat.--Jklamo 6. 7. 2011, 22:26 (UTC)

Příspěvkové organizace

Ahoj, příspěvkové organizace bych zahrnoval včetně jejich mateřského subjektu (resp. zřizovatele), tj. např. pod MŠMT. Vzhledem k tomu, že alespoň v tabulce "Podniky" jsme začali razit metodiku "největšího" subjektu (tj. celé "skupiny", jako ČEZ, ČSOB atd.), tak mi nepřijde spojení "příspěvkové organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy" jako nejrozumnější, protože je to v podstatě x různých subjektů v pytli, ne? Jaký na to máte názor?--Kozuch 7. 7. 2011, 09:33 (UTC)

Tu statni spravu je obecne dost tezke nejak kloudne uchopit. Ono pri metodice nejvetsi subjekt by tam misto vetsiny vsecho byla Ceska republika, protoze i ministerstva jsou pouhymi organizacnimi slozkami Ceske republiky. Naopak prave prispevkove organizace maji vlastni pravni subjektivitu a jsou do velke miry samostatne, podle mne ve vetsi mire nez treba spolecnosti ve skupine. "příspěvkové organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy" je opravdu x ruznych subjektu v pytli, ale je snad hodit je do jednoho pytle s jejich zrizovatelem lepsi? V podstate nevim, jak z toho kloudne vybruslit, ale melo by to byt nejak jednotne. --Jklamo 7. 7. 2011, 22:56 (UTC)

Takže můj pokus o reakci. Nevím, jestli bude dávat valného smyslu, ale zkusím to :-). Prvním problémem je, že mícháme státní správu a samosprávu dohromady. Původně jsem myslel, že tento seznam bude obsahovat jen soukromou sféru (podniky - tam je to relativně jednoduché), ale pak mi přišlo škoda, neudělat přehled subjektů, které jsou financované z našich daní. Pro začátek jsem zvolil tedy současný nadpis kapitoly, prostě vše do jednoho pytle. Mojí ideou bylo v podstatě zahrnout vše, co je financované z nějakých daní, ať už národních (státních) nebo regionálních (samospráva - tj. asi hlavně kraje???). Upřímně řečeno, taky nevím, za který konec to uchopit. Snad by bylo lepší nechat ten seznam rozpadnout na dva - státní správa/samospráva. Pak by ale zase zmizelo celkové srovnání - otázkou ovšem je, jestli vůbec celkové stovnání má nějakou vypovídací hodnotu (alespoň z toho daňového hlediska). Na druhou stranu, občanovi je jedno, zda jde o daně lokální nebo státní. Snad bychom na to měli jít od těch daní - tj. co je zdrojem financování těch subjektů.

Ohledně příspěvkových organizací - jde o to, že už to jméno znaméná x subjektů. Když řeknu MŠMT, je to jeden subjekt. Ano, ČR je level 1 (nebo snad 0), ale jeho zahrnutím opravdu tabulka získá jen jeden záznam, což je nesmysl. Takže bych postupoval následovně - zahrnoval bych veškeré subjekty o level níže, než je celá ČR. A jsme zpět (většinou) u ministerstev.--Kozuch 8. 7. 2011, 07:15 (UTC)

Aniž bych chtěl jakkoliv odporovat výše uvedenému, mám za to, že mnoho čtenářů by asi zajímalo kolik lidí má třeba Armáda České republiky nebo Policie České republiky. Zdravím MiroslavJosef 22. 8. 2011, 12:44 (UTC)

Např. AČR má počet "zaměstnaců" ve svém infoboxu, Policie infobox nemá, ale jistě by šel dodělat. Můžeme ale uvádět největší podsložky daných subjektů do nějakého sloupce typu "poznámka". Ale zařazení subjektů AČR nebo Policie ČR jako takových by současnou metodiku silně nabouralo myslím.--Kozuch 23. 8. 2011, 08:37 (UTC)

Financování základního a středního školství

Když jsem nakousl ty daně o kapitolu výše, napadá mě otázka. Teď nevím přesně, jak funguje financování školství. Zřizovatelem většiny škol je MŠMT, přitom jsou ale financované kraji, které na ně ale dostáváji prostředky zase přímo od státu? Mám dojem, že to tam je trochu zamotané.--Kozuch 8. 7. 2011, 07:19 (UTC)

Zrizovatelem vetsiny skol neni MSMT. Zrizovetelem muze byt "ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, jiná právnická osoba nebo fyzická osoba (typicky cirkevni ci soukrome skoly)." A zrizovatelu muze byt klidne i vic. Statisticky (viz stastiky uiv.cz) u zakladnich skol je zrizovatelem vetsinou obec a u strednich zase kraj. Co se tyce financi, ministerstvo dava nejake penize vsem skolam (vcetne soukromych), dalsi penize pak davaji zrizovatele. Zamestnani (a o ty nam v tomhle seznamu jde) maji na pracovni smlouve vzdy tu konkretni skolu (=prispevkovou organizaci), nikoliv ministerstvo nebo kraj. --Jklamo 22. 8. 2011, 09:33 (UTC)

Podtrhavani

To podtrhavani moc nechapu. Neni moc videt (kdyz ma nekdo vyznacene wikilinky prave podtrzenim), ale hlavne pokud je nejaka spolecnost majoritne vlastnena statem, neznamena to, ze je soucasti verejne spravy. Navrhoval bych to podtrzeni zrusit (a SZDC prehodit do druhe casti seznamu). --Jklamo 22. 8. 2011, 09:35 (UTC)

Ahoj, instituce typu SŽDC můžeme přehodit do veřejné správy. Problém je v tom, jak odlišit státem vlastněné podniky jak ČEZ, ČD atd., popř. jestli je vůbec odlišovat (osobně jsem pro). Snad udělat extra sloupec "vlastník" do tabulky podniky... --Kozuch 22. 8. 2011, 11:52 (UTC)

Nesmyslné porovnávání

Vážení, když budeme dávat do tabulky aktualizované údaje každý z jiné doby a z jiného zdroje (metodiky), tak vůbec nemá smysl stanovovat nějaké pořadí. Takže je potřeba se rozhodnout: Buď pořadí a jeden zdroj, případně pro další rok další tabulka, a nebo volně sypaná aktuálnější čísla. Já jsem pro první způsob. --Tommasel (diskuse) 10. 10. 2012, 06:54 (UTC)

Nevidim v tom zadny problem, protoze zadne pevne ciselne poradi neni v tabulce stanoveno (a radit zamestnavatele v tomto seznamu napr. podle abecedy mi prijde jako nesmysl). Zadny jeden zdroj, ktery by nejvetsi zamestnavatele pokryval neexistuje, tedy Vami navrhovany prvni zpusob neni mozny. Pocet zamestnancu uvadeny v ucetnich zaverkach obchodnich spolecnosti vychazi z prislusnych ustanoveni zakona o ucetnictvi a jeho provadecich predpisu, jednotna metodika tam tedy je. Proti rozsireni tabulky s uvadenim poctu zamestnancu vice roku do zadu celkem nic nemam, ale ono stejne ruzne spolecnosti maji ruzne ucetni roky (napr. k 28.2. nebo treba k 30.6.). --Jklamo (diskuse) 10. 10. 2012, 07:45 (UTC)

Jenže když se nějaká společnost v určitém okamžiku zbaví skoro 10 000 zaměstnanců, tak je v tom pořadí pak celkem hokej. A začne hodně záležet i na tom, jestli ze zprávy vytáhnete počet zaměstnanců ke konci roku nebo průměrný počet za celý rok. To pak může s pořadím udělat divy. Zvlášť když jiné, také propouštějící firmy vezmete třeba o 2 roky mimo... --Tommasel (diskuse) 12. 3. 2013, 17:08 (UTC)

Viděl bych to tak, že tabulka by se měla vždy udržovat maximálně aktuální. Tzn, pokud nastane nějaká reorganizace např. uprostřed roku nebo v 10. měsíci roku, prostě můžeme aktualizovat ihned. Jediným problémem může být se tyto změny dozvědět (popř. dodat důvěryhodný zdroj) - firmy často zvěřejňují až ve výročních zprávách atd. Ale pokud změna nastane, není důvod pro to ji okamžitě nepromítnout do této tabulky. A že některé údaje jsou různého data - no, prostě novější nemáme, tak pracujeme s tím, co je... Můžete pomoci dodat potřebné zdroje. --Kozuch (diskuse) 15. 3. 2013, 10:57 (UTC)

Energetický a průmyslový holding

EPH již v seznamu máme, ale se starším údajem. Je již k dispozici údaj za 2013 a to nezanedbatelných 11 947 (za skupiny), nicméně většina z těchto zaměstnanců je v dceřinných společnostech mimo Českou republiku (zejm. na Slovensku a v Německu). Nevím tedy, jak se v tomto případě zachovat. --Jklamo (diskuse) 20. 1. 2015, 21:48 (CET)