Diskuse:Rekurze
Přidat témaKoukám, že se článek výrazně rozrostl, což je samozřejmě dobře. Ale mám několik připomínek.
- "Takovéto chování může být využito díky práci překladače, který umožní volání jakéhokoli podprogramu již po dokončení překladu jeho hlavičky." Je tahle věta nutná? Já tedy tuším, která bije, ale kdybych byl laik a narazil bych na tuhle větu, tak končím. Buď nějak dovysvětlit (např. deklarace forward v Pascalu) nebo zahodit.
- "Zde bývá nejvíce chyb. Je třeba ji navrhnout dostatečně robustním způsobem a prověřit veškeré možné stavy, které mohou nastat." Obávám se, že tohle má být encyklopedie, ne skripta ani návody ke cvičením.
- "Většina programovacích jazyků má implementován maximální počet rekurzivního volání. Brání tak plnému obsazení paměti při selhání naší podmínky a zhroucení programu." Tohle autor myslel jak? Když naprogramuji rekurzi špatně, tak k čemu mi je, že se program nezhroutí, když spočítá špatný výsledek, který může později způsobit havárii v jiném místě programu.
- "Definujeme tak nekonečnou datovou strukturu konečným způsobem" S tím nekonečnem bych byl velmi opatrný, i na dnešní počítače to je příliš velké číslo. Chtělo by to poznámku, co se tím nekonečnem myslí.
- Přímá/neřímá, lineární/stromová: nešlo byto zkrátit do dvou vět?
- přímá/nepřímá má význam, to druhé je drobnost, navíc špatně popsaná, ale o lineární r. se chci zmínit dále.
- Faktoriál: Dovolil jsem si podstatně zkrátit povídání o ošetření vstupů. Tohle nejsou skripta pro textilačky.
- Fibonnaciho posloupnost: Když jsem přemýšlel, kolik toho promazat, tak jsem se lekl a nejdřív se tady zeptám. Za důležitou považuji především poznámku s exponenciální složitostí. Odstavec "Mohlo by se zdát..." je dobrý do skript, tady bych ho vyhodil. Odstavec "n-té Fibonacciho číslo se dá snadno spočítat i bez rekurze. Stačí prvky pole plnit od začátku..." bych upravil, protože na dva poslední prvky nepotřebuji ani to pole. Odstavec "Nejprve jsme tedy sestavili..." bych dal někam do přednášek. Odstaveček "V případě Fibonacciho posloupnosti je snadné..." říká téměř to samé již podruhé.
--Jx 10:03, 13. 6. 2007 (UTC)
sklad nesmyslu a nepresnosti[editovat zdroj]
Rekurzivní důkazy[editovat zdroj]
Standardní způsob, jak definovat nové matematické či logické systémy je definovat objekty (typu “true” a “false”) a operace pro manipulaci s nimi. Veškeré platné výpočty v systému jsou pak definovány pravidly pro skládání těchto základních případů. Pokud dokážeme, že základní případy a pravidla jsou vypočítatelná, pak jakákoli rovnice v matematickém systému bude také vypočítatelná.
Může to znít nezajímavě, avšak tento druh důkazu je používán pro určení, zda výpočet je či není nemožný. Tím může často ušetřit hodně času. Například, tento druh důkazu byl použit pro dokázání, že obsah kruhu není jednoduchým poměrem jeho průměru, a že žádný úhel nemůže být roztrojen s kružítkem a pravítkem — obě hádanky fascinovaly staré národy. Jj14 (diskuse) 20. 7. 2013, 13:45 (UTC)
Rekurzívní množiny[editovat zdroj]
Možná by pojem rekurze bylo možné přiblížit i průnikem dvou článků:
Rekurzivní a rekurzivně spočetné množiny
A z mateřské wikipedie - Recursive set:
https://en.wikipedia.org/wiki/Recursive_set
Ale to je práce vyžadující matematickou průpravu...
--Kenabob 15:36, 29. 10. 2013 (UTC)
- No, ne. Je to něco jiného. Interwiki http://en.wikipedia.org/wiki/Recursion je správně. Jj14 (diskuse) 20. 7. 2014, 14:41 (UTC)