Diskuse:Indukční vařič

Já žiju v Česku, ne v severní americe

Nevím, kolik uživatelů české wiki žije v severní Americe. Odhaduji, že většina uživatelů české wiki žije v Česku, takže údaj o ceně v dolarech (jakých?) je bez srovnání s cenami v CZK, případně v eurech bezcenný. Také netuším, co bylo myšleno pojmem "halogenový vařič". Halogeny se používají v některých typech světelných zdrojů, případně od nich odvozených topných tělesech. U běžného sporáku jsem se s něčím podobným nesetkal. Pokud existuje, chtělo by to vysvětlit, udat nějaký link. Respektuji, že základem článku zřejmě je překlad z en:wiki, ale ty nesrozumitelné a zavádějící odstavce by asi bylo užitečnější smazat. Dávám přednost tomu, aby určitá informace v článku dočasně chyběla, před tím, aby zde byly bláboly.Leotard 28. 2. 2010, 09:30 (UTC)

Děkuji za komentář - já jsem pouze přeložil anglickou verzi článku. Bohužel ceny v Česku jsem nezkoumal .... jaká část článku je identifikovaná jako blábol? --90.177.113.192 28. 2. 2010, 17:12 (UTC)

Zadejte si prosím termín Halogenový vařič do google a uvidíte, že o nesmysl se vůbec nejedná. --90.177.113.192 28. 2. 2010, 17:14 (UTC)

Ani v google se nevyskytuje "halogenový vařič", vyskytuje se "halogenový sporák". Tam se ale jedná o jakýsi pomocný ohřev nebo snad předehřev u sklokeramické desky vybavené odporovou spirálou. Takže pokud je výraz "halogenový vařič" uveden jako rovnocenný vedle plynového sporáku, mělo by to být doloženo. Žádný článek "Halogenový vařič" = "Halogen stove" nebo "Halogen cooker" jsem na en:wiki nenašel. Stejně tak by mělo být doloženo tvrzení v odstavci "Běžné použití". To je to, co považuji za pochybné. Ostatně i v anglické verzi je to zpochybněno požadavkem na zdroj. Na tom, že přejatý údaj o ceně v dolarech (zřejmě USD) je bez srovnání s cenou na trzích dostupných spotřebitelům v Česku bezcenný, trvám.Leotard 1. 3. 2010, 06:41 (UTC)

za halogen cooker je označován infra vařič jsou to ty původní sklokeramické desky které tu byly před tím než přišla indukce. A nehádejte se tu pořád.článek na pů stránky a k tomu diskuse o lejně na další dvě. -kolemjdouci ktery nechce s wikipedisty mit nic spolecneho-

Vážení, souhlasím s Vámi ... zatím jsem se snažil pouze přeložit pár článků z Angličtiny tak jak jsou napsané. Bohužel jsem dostal na ně takové odezvy, které jsou pouze demotivující. Pokud VY jako administrátoři umíte pouze kritizovat aniž by jste pomohli či přiložili ruku k dílu tak lidi, kteří chtějí něco pro wikipedii dělat brzy odejdou. --Roupec 16. 9. 2010, 05:07 (UTC)

Vážený!

Brutální překlady, které téma spíše zamlžují, než osvětlují jsou ztrátou času. Vašeho i všech ostatních. Navrhuji, abyste takové překlady nedělal bez výběru, ale věnoval se tématu, které je Vám blízké. Pak je záruka, že dokážete článek dotáhnout do použitelné podoby. A jak už jsem tu napsal: srozumitelný, i když rozsahem skromnější článek je cennější než spousta nepřehledného textu.Leotard 17. 9. 2010, 18:31 (UTC)

Pane, více slušnosti a taktu by Vám neuškodilo! --Roupec

Vážený kolego! Vám by zase slušel více sebekritický pohled na vlastní práci!Leotard 18. 9. 2010, 14:55 (UTC)

Dovolil bych si s kolegou Leotardem víceméně souhlasit - např. když už tam vůbec takováto konkrétní informace o cenách musí být (proč?), tak snad není takový problém namísto otrockého překládání vrazit klíčová slova do nějakého vyhledávače zboží a zjistit, jak to vypadá v ČR. A mimochodem, proč jsou tam dvakrát téměř tytéž informace o principu? ... Velmi nerad bych někoho demotivoval, ale když už se do toho rozhodne přispěvatel nějaké kvantum práce vložit, měl by mít na paměti, že tato má smysl jen při zachování určité kvality, jinak ta práce přijde víceméně vniveč, a bude zklamaný jako z kritiky výše. Raději méně článků, méně textu, ale dát si na tom záležet, nežli honit nějaké množství "jen aby to tu bylo" - nejsme na závodech. --209.132.186.34 11. 11. 2010, 11:49 (UTC)

Souhlasim, ze hlavne vety tykajici se vlastni technologie mi byly srozumitelnejsi v anglicke wikipedii. Pokusil jsem se upravit uvodni vetu a prvni kapitolku, tak se na to podivejte. --Jx 11. 11. 2010, 19:36 (UTC)

princip a skin efekt

Ke konci clanku se vyskytovala jeste jedna kapitola tykajici se principu, prestoze velmi podobna kapitola je i na zacatku. Co se mi libilo, jsem prepsal do uvodu a tu zaverecnou kapitolu jsem zrusil. Tak si to prekontrolujte.

A hlavni otazku, na kterou sam nestacim, mam ke skin efektu v hrnci. Ten preklad je nejasny a bohuzel ani v anglictine tomu tolik nerozumim. Ale kdyz koukam do clanku Skin efekt, tak mi z toho vychazi, ze kdyz ma ocelovy hrnec vyssi permeabilitu, tak se v nem vice projevi skin efekt a tim padem v nem proudy budou virit blize k jeho povrchu. A to je zrejme plus. Co vy na to? Jak to formulovat lepe? --Jx 13. 11. 2010, 13:19 (UTC)

Trochu jsem část textu související se skin efektem přeformuloval podle literatury uvedené v závěru. Jednoznačné vysvětlení, jakým způsobem je skin efekt užitečný pro ohřívání vody v hrnci ale v této literatuře není. Není ani na německé a ruské wiki v článcích, které se věnují indukčnímu ohřevu, skin efektu, permeabilitě. Dále pátrám ve fyzikálních učebnicích. Pokud se tohoto vysvětlení ujme někdo s důkladnějšími fyzikálními znalostmi, uvítám to.Leotard 13. 11. 2010, 19:37 (UTC)

Vase uprava "Vysoká permeabilita materiálu nádoby v kombinaci s frekvencí, kterou jsou napájeny cívky, umožňují nastavit hloubku vniku magnetického pole do dna nádoby", hlavne cast "nastavit hloubku vniku magnetického pole do dna nádoby" se podle me tyka neceho trochu jineho, nez anglicky termin en:skin depth, ktery trapi me. Zkusim jeste pred spanim jeden myslenkovy pokus: Mam dva draty o stejne vodivosti (a stejnych rozmerech, atd...), ale nemagneticke. Pokud jimi proteka stejny proud, tak se oba draty zahrivaji stejne. Pokud ale jeden z nich je magneticky (ma vyssi permeabilitu) a proud je stridavy, tak timto dratem nepotece proud rovnomerne celym jeho prurezem, ale spise u jeho povrchu, coz by podle clanku Skin efekt melo znamenat, ze bude hrat vic. Jeste mi zbyva domyslet (pokud si dno nadoby predstavim jako nizky valec s velkym prumerem podstavy a boky nadoby jako duty vysoky valec s velmi blizkym vnitrnim a vnejsim prumerem), kudy ve dnu nadoby vlastne tecou indukovane proudy (nahore/dole/po bocich co nejdale od stredu?) a nakonec se tim mozna dostaneme k Vasi "hloubce vniku pole do dna nadoby". --Jx 13. 11. 2010, 22:46 (UTC)

Obě citované knihy (vypůjčené z pražské NTK) shodně popisují veličinu, kterou nazývají hloubkou vniku magnetického pole do dna nádoby (případně do ohřívané nádoby). V obou knihách se popisuje indukční ohřev kovových předmětů pro kalení nebo indukční tavení velmi čistých kovů v tavícím kelímku. Vzorec, který jsem neopisoval, ale v knihách je, popisuje závislost hloubky, do které vniká magnetické pole do materiálu na permeabilitě materiálu a frekvenci. Z tohoto vzorce lze odvodit, že vnější magnetické pole (generované vnější cívkou) vnikne u materiálu s vyšší permeabilitou do tenší vrstvy (než u materiálu s malou permeabilitou). Podle mne, čím tenší vrstva, do které proniká vnější magnetické pole, tím tenší vrstva, ve které se indukují vířivé proudy. Čím tenší vrstva, ve které se vířivé proudy indukují a uzavírají, tím rychlejší by měl být ohřev. Ta část vysvětlení, která říká, že v materiálu s vyšším elektrickým odporem (v železe) způsobí vířivé proudy rychlejší zahřátí zní logicky a žádné z nalezených vysvětlení jí neodporuje. Potřebovali bychom ale nějakého zdatného fyzika, aby tuto moji teorii potvrdil nebo vyvrátil.Leotard 14. 11. 2010, 07:14 (UTC)

Obavam se, ze indukční ohřev popisovany ve Vasich knihach bude trochu neco jineho. Tam se predpoklada, ze v jakemsi kelimku je vodiva (a mozna i magneticka) hmota, kterou je potreba ohrat, pripadne roztavit. (Ten kelimek tam v nekterych pripadech ani byt nemusi, jde o tu hmotu.) V takovem pripade chapu, ze muze byt dulezita otazka, jakou ma tavena hmota permeabilitu a jake vyrobit magneticke pole, aby se ohralo nebo natavilo presene tolik hmoty, kolik je potreba.

V pripade indukcniho varice ale mame vodivy (a magneticky) "kelimek" a hmota uvnitr kelimku je elektromagneticky nezajimava. Myslim si, ze u hrnce, jehoz dno muze byt silne cca 1 cm, spis mene, neni tolik dulezite, jak hluboko do dna proleze magneticke pole (podle me bez problemu prostoupi celym dnem), ale spise v jak velkem pricnem prurezu dna viri proudy.

Jo a nasel jsem zajimavy odkaz [1], hned ho jdu dat do clanku. :) --Jx 14. 11. 2010, 10:18 (UTC)

Odkaz je skutečně zábavný, ale k vysvětlení funkce indukčního vařiče nepřispívá. Knížky, které jsem našel v NTK skutečně popisují jiné indukční ohřevy, ale jsou to publikace, které se asi nejvíce vztahují k danému tématu. Tloušťka dna hrnce asi není nejdůležitější. Ze zkušenosti vím, že obyčejný nerezový hrnec, vhodný na plynový sporák na indukčním vařiči nefunguje. Nerezový hrnec s "magnetickým" dnem, kde mezi vrstvami nerezu je zalisovaná vložka z obyčejného železa funguje bezchybně. Magnetické a nemagnetické dno lze rozlišit podle piktogramu - nebo přiložením magnetu. Dále pátrám po vysvětlení souvislostí mezi permeabilitou dna hrnce a fungováním indukčního sporáku. Leotard 15. 11. 2010, 17:25 (UTC)

Ne je to správně, nemůžete všechno zjednodušovat do pár vět. Při vysoké frekvenci střídavého elektrického proudu dochází k vytlačení elektrického proudu na povrch vodiče. To je s způsobeno prostě tím že každý vodič v uzavřeném obvodu má také nějaký náboj. "Obvod" vodiče se neuzavírá jen tím že se na něj připojí trafo ale také tím že ho prostě spojíte a vystavíte magnetickému poli. Tedy na jedné straně máte střídavé magnetické pole o frekvenci f generované cívkou vařiče a na ní připlácnutý hrnec z plechu. Hrnec vystavený magnetickému poli generuje proud opačný k poli cívky vařiče. Fakt že má hrnec vyšší permeabilitu čili schopnost "požrat" silnější magnetické pole. znamená to podle základních poznatků o magnetickém poli (stejné póly se odpuzují), tedy pole je vytlačováno od "středu" (zevnitř materialu) ke kraji (ven). No a protoze frekvence f je spravne zvolena hrnec se nam ohriva jen venku. Změnou této frekvence lze ohřívat i jiné kovy. Snad je to pochopitelné a přežijete i bez odkazů (jinak magnetické pole, permeabilita, skin efekt a ohmův zákon, ampérův silový zákon, .... a staré dobré pravidlo "dívka je jako cívka, nejdřív napětí a potom proud")

-kolemjdouci ktery nechce s wikipedisty mit nic spolecneho-