Přeskočit na obsah

Diskuse:Farní vikář

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 8 lety od uživatele Marv1N v tématu „Kodifikace biskupskou konferencí

Kodifikace biskupskou konferencí[editovat zdroj]

@marv1N: Díky za tuto zajímavou editaci. Řekl bych, že název funkce, která je hlavním předmětem článku, je pro článek natolik podstatnou informací, že by si to zasloužilo rozvést podrobněji, aby čtenář článku nemusel pro vysvětlení běhat někam do knihovny. Chápu, že diecézní biskup může o lecčems rozhodovat ve své diecézi a zřejmě i konsensem biskupské konference se mohou biskupové citit nějak vázáni. Ale připadá mi zvláštní, aby biskupská konference rozhodovala o terminologii „v některých českých diecézích“. Proč to tedy vůbec rozhodovala biskupská konference a nenechala to na rozhodnutí příslušných jednotlivých diecézních biskupů? A proč vůbec to tedy kodifikovala jen pro některé diecéze? A pro které? A kdy, a jakou formu a jaké zmocnění vůbec taková kodifikace má? Dává na tyto otázky odpověď uvedený zdroj? A dá se z tohoto hlediska považovat za plně věrohodný? --ŠJů (diskuse) 31. 1. 2016, 22:00 (CET)Odpovědět

Když už se ptáš, jsem kodifikaci změnil na "uznání biskupskou konferencí" (jinak docela velké části Slovníku církevního práva byly na Google books, nevím jestli farní vikář). Jak se domnívám, tak zdroj je věrohodný (byť máš vlastně pravdu, že jsem četl jen jednu recenzi), ovšem je stručný (například tedy vysloveně mluví o "některých diecézích českých zemí" a čtenář neví, které konkrétně). To tříštění terminologie podle "partikulárních církví" je asi dobře známo a na tom, že se v určení "oficiální" terminologie se potom zohlední místní zvyková terminologie mi ani nepřijde nic tak zvláštního (chtělo by to dále specifikovat, leč k tomu literaturu nemám - co jsem se snažil uvést na pravou míru, to jsem uvedl a myslím, že Slovník to dokládá vcelku přesvědčivě). Jinak je zajímavé, že "wiki" kanonický právník Martin Davídek psal, že chybné to je od roku 1983[1]. --marv1N (diskuse) 31. 1. 2016, 22:52 (CET)Odpovědět
Osobně s tímto článkem mám trochu problém, protože mi přijde nesystematický. Ruší mě tam nástin výčtu farností atd. Ale fakticky, jak jsem se díval i na cizojazyčné wikipedie, je to i tam poněkud nepřehledné. CIC 1983 stanovil, že se jedná u kán. 545 §1 o lat.: ...vicarii paroeciales... - český Zedníčkův překlad: ...farních vikářů... Dále se v témže kánonu a paragrafu vyskytuje lat. parochi cooperatores - farářovi spolupracovníci. Dále se od kán. 545 §2 vyskytuje lat.: Vicarius paroecialis... – Zedníčkův překlad Farní vikář... až do kan. 552. Při studiu na lateránské univerzitě nám k tomu dávali určité „klíče“, co je podstatné k pochopení současné koncepce, protože od toho se odvíjí ostatní. Klíč: jedná se o Vicarius paroecialis – tedy o vikáře farnosti, v žádném případě ne o vikáře faráře! Vicarius paroecialis má spolu s farářem podíl na jeho úřadu. V praxi je s tímto úmyslem legislátora ovšem problém, protože ne všichni to dobře chápou a přetrvávají různé stereotypy odvozené z Kodexu 1917. Nejsem příliš specialista na Kodex 1917, ale podstatné považuji upozornit na tuto odlišnou koncepci. V komentáři k tomu CHIAPPETTA, Luigi. Il Codice di diritto canonico, Commento giuridico-pastorale z roku 2011 uvádí na str. 670-671: italsky Il Codice precedente distingueva varie categorie di vicari parrocchiali: vicari attuali, economi, cooperatori, ausiliari e sostituti. Il nuovo codice ha inteso semplificare questa terminologie alquano complessa e perciò parla soltanto di vicari e di amministratori parrocchiali pur con funzioni diversificate... I vicari parrocchiali sono i vicari cooperatori associati al parroco, i quali, partecipi del suo ufficio e della sua sollecitudine pastorale, prestano la loro opera in parrocchia in unità di impegno col medesimo parroco e sotto la sua autorità. Tedy předchozí Kodex 1917 rozlišoval 5 typů farních vikářů, současný zjednodušil terminologii a zavedl pouze farního vikáře, který má podíl na farářově úřadu a pracuje pod jeho vedením (autoritou). Musí se dodat, že tento a další komentáře precizně specifikují současnou situaci. Komentáře k celému Kodexu 1983 jsou většinou v italštině, na mnoho otázek odpovídají, ale bohužel je v češtině zatím nemáme. Snad jsem mohl trochu přispět k diskusi.
Co se týče České biskupské konference, překlad Kodexu 1983 je úřední a závazný pro všechny české a moravské diecéze. Pokud nějaký biskup uplatnil v otázce terminologe farního vikáře partikulární právo oproti úřednímu překladu, je to možné, ale nemám o tom bližší informace. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 1. 2. 2016, 00:09 (CET)Odpovědět
Dík za komentář. Bohužel tento článek je trochu nesystematický (a bohužel se to týká dalších článků "církevní hierarchie", nebo jak to nazvat), je vlastně docela zajímavé, že typy farních vikářů podle CIC 1917 (jak jste psal výše italsky vicari attuali, economi, cooperatori, ausiliari e sostituti) máme v článku vikář... K synonymitě farní vikář-kaplan je ještě vhodné doplnit, že k užívání zřejmě docházelo v celém germanofonním prostoru (Theologische Realenzyklopädie Bd. 35, heslo Vikar/Vikarin, zejména S. 87, ZZ. 19-25) - v TRE mi přišlo, že se mluví o dnes již opuštěné terminologii, v článku de:Kaplan se píše u "kaplana jako pomocníka faráře", že se používala různá označení (Kaplan, Cooperator), nicméně "Mit Beschluss der österreichischen Bischofskonferenz vom 28. September 1938 wurde dann die deutsche Bezeichnung Kaplan übernommen." Co je podstatné a co se nepodařilo zodpovědět, jestli a která přesně česká/moravská diecéze v současnosti má toto synonymum schválené (zmiňovaný Slovník církevního práva uvádí přítomný čas, což lze dle mého interpretovat pouze ve smyslu "ano", leč nutně to samozřejmě nemusí být pravda). --marv1N (diskuse) 1. 2. 2016, 12:02 (CET)Odpovědět