Diskuse:Dějiny počítačů

Není mi teda jasné, proč je SAPO v odstavci počítače nulté generace... Liska01 20:59, 5. 8. 2007 (UTC)

5 generace

témeř žadné informace o této generaci.Není mi jasné co ta "5" generace je – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel 85.71.134.180 (diskuse • příspěvky).

Máte pravdu, že téma 5. generace je pouze úvaha a [KOLÁŘ] ani [TANENBAUM] se o nich nezmiňuje. V populární literatuře je 5. generace uváděna jako nástupnická a lze nalézt též různé další „mezigenerace“ (i v českých knihách). Tento odstavec na stránce byl a při přepisu článku jsem ho zachoval. Možná by mělo být výrazněji uvedeno, že odborně zatím nebyla určena, protože nikdo neví, co přijde a co se nakonec i prosadí. Nejlépe ve formě poznámky, ne samostatného odstavce. --Milan Keršláger 16. 10. 2008, 20:08 (UTC)

4. generace

Zajímavé, že třeba na en:History_of_computing_hardware není o ani o 4. generaci ani slovo. Dávám proto celkově zpochybněno. Miraceti 16. 10. 2008, 07:20 (UTC)

Jako zdroj je uveden [KOLÁŘ], což jste asi jen přehlédl. Jsou to skripta, podle kterých se přednáší nejen v Liberci, ale i v Praze (AFAIK, jak jsem si ověřil; používají se i jinde, často bez uvedení původního zdroje, což mne mrzí, protože to jsou původem moje zápisky z Kolářových přednášek). Doplňuji zdroj [TANENBAUM] (autor Minixu), abych nebyl nařčen, že přednáším a cituji chybně. BTW: anglická Wiki je opravdu na mnoha místech zavádějícím zdrojem, avšak přednostně opravuji českou. --Milan Keršláger 16. 10. 2008, 20:08 (UTC)

Jenže Tanenbaum, a zřejmě i Kolář popisuje generace OS, samozřejmě ty se mění s tím, jak se mění architektura procesorů, ale ne tak, jak se mění generace počítačů. Tyhle dvě věci nejde zaměňovat! Miraceti 18. 10. 2008, 11:46 (UTC)

Oba popisují vývoj HW počítačů, aby to mohli dát do souvislosti s OS. Viz název kapitoly u Koláře. Název kapitoly Tanenbauma doplním, až u ní budu sedět. --Milan Keršláger 19. 10. 2008, 17:46 (UTC) PS: Když už, tak si toho Koláře prosím přečti a dej pryč šablonu o zpochybnění. Děkuji.

OK, beru to. Na škole jsem se učil, že počítače s VLSI čipy jsou 3,5. generace (protože mezi mikroproceserom a integrovanými obvody není kvalitativně zas tak velký skok). Bylo mi to tedy divné a pohled na en mě v té podivnosti utvrdil. Miraceti 20. 10. 2008, 06:41 (UTC)

U integrovaných obvodů asi není příliš rozdíl mezi jednotlivými stupni integrace (SSI, MSI, LSI, VLSI), avšak z konstrukčního hlediska počítače je rozdíl mezi tranzistorem a mikroprocesorem zásadní (sálové počítače měly procesory v jedné až dvou skříních a jde hlavně o možnost masivního rozšíření). Tanenbaum má skutečně nadpis kapitoly History of operating systems, avšak píše stejně převážně o hardware nebo spíše jako [KOLÁŘ] o vývoji počítačů jako HW+OS (1. Vacuum tubes, 2. Transistors and Batch systems, 3. ICs and Multiprograming, 4. Personal Computers). Záležitosti OS tam zapadají jako důsledek změn v HW, snahy o jeho maximální využití a tehdejšímu pravidlu tvorby ceny (dříve cena vůči výkonu logaritmická, dnes exponenciální). Pokud by se mělo uvažovat o generacích OS, pak by to muselo vypadat jinak, aby to dávalo smysl (bez OS, dávkové OS, víceúlohové OS). V každém případě hlavní byl vždy HW, co se dělo s OS bylo sekundární a vždy až ve vleku za novým HW. Možná by stálo za pokus se o tom pobavit s Tanenbaumem. --Milan Keršláger 20. 10. 2008, 07:15 (UTC)

Jenže tranzistor je generace druhá a mikroprocesor čtvrtá. Je třebe porovnávat IO a mikroprocesory. Z tohoto pohledu je mikroprocesor jen velký IO.

Sálové počítače jsou definovány tím, že zabírají sál. Takové počítače samozřejmě existují i s nejmodernější architekturou. A podobně se nedá říct, že by třeba mikroprocesory soustředily všechno do jednoho čipu, i když ta snaha je patrná (ani to neplatí zcela obecně, ale to je teď vedlejší).

Tanenbaumovo členění má smysl právě pro OS. V osobních počítačích jsou (resp. byly v době kdy vznikaly osobní počítače, dneska už je to zase trochu jinak) zcela jiné nároky na OS než v mainframech. (Samozřejmě, že i mainframy sledovaly aktuální vývoj mikroprocesorů, ty se do nich dostaly ještě dříve než do osobních počítačů. Ale důvodem k další generaci OS byly zcela nové úlohy, nikoli přímo nový hardware. Je pravda, že nové úlohy byly umožněny i tím novým HW (kromě nového SW), ale tento vztah není přímý. Vždyť právě Tanenbaumovo členění odpovídá přímo Tvému "bez OS, dávkové OS, víceúlohové OS" (s tím, že on tam má jako čtvrtou generaci ještě osobní počítače, které vyžadují kromě multitaskingu i rychlou interakci s uživatelem).

Když se rozhlídneš po netu, zjistíš, že každý si to čísluje trochu jinak, každý uvádí hranice někde jinde, podle toho, od koho opisoval.

Beru toho Koláře. Ozdrojované to je, zcela nesmyslné to není, takže po wikipedistické stránce je to ok. Jde koneckonců jen o konvenci v označování číslem. Jestli s tím bude někdy ještě nějaký problém, jistě se do diskuse najdou lepší zdroje.

Nemáš nějaký zdroj od lidí, co se zabývají primárně architekturou počítačů? Třeba něco od Hlavičky (věčná sláva jemu). Já už u sebe nic nemám. Mrkni taky třeba na [1], jak to viděli na konci 80. let v Československu (a nějak takhle to doputovalo ke mně v polovině 90. let). Miraceti 20. 10. 2008, 08:23 (UTC)

Evidentně mluvíš o generacích polovodičů, operačních systémů a hardware počítačů (tj. ne 2, ale 3 věci). Zatímco první je mimo informatiku, druhé dvě patří v zásadě do jednoho oboru (i když se dá rozdělit na Informatika (počítačová věda) a Informační technologie). Uvést do souladu ty poslední dvě se dá (viz [Tanenbaum] i [Kolář]), avšak s elektronikou (nebo spíše obecně s elektrotechnikou) to zřejmě nikdy nepůjde, protože mají poněkud odlišné představy o tom, co je pro ně důležité. --Milan Keršláger 21. 10. 2008, 08:16 (UTC)

Sálový počítač je historický termín, mainframe mu zřejmě odpovídá, avšak řekl bych, že v češtině se nyní od „sálový počítač“ upustilo/upouští a používá se mainframe, do kterého spadají i současné superparalelní počítače a clustery (i když někde je to vedeno jako identický pojem, ale jinde naopak ne). --Milan Keršláger 21. 10. 2008, 08:25 (UTC)

Z1 a Z2

Všiml jsem si, že na jiných wikipédiích se šířka paměti u počítačů Z1 a Z2 udává přesně opačně než zde, tj 22 bitů u Z1 a 16 u Z2. Ví někdo, co je správně?--Ganimoth 14. 11. 2008, 12:04 (UTC)

A čo sovietske?

A čo sovietske počítače? Prečo sa nespomínajú? Je evidentné, že Česi sa stále nevyrovnali so svojou nenávisťou.

Žádný sovětský ani ruský počítač neznamenal významný pokrok v oboru. To zhruba platí i o českých a slovenských, které se ale uvádějí protože jsou domácí. --Sokoljan (diskuse) 14. 5. 2016, 19:28 (CEST)

Súhlasím, ale potom sa to nemá volať Dějiny počítačů, ale Podstatné mezníky v dějinách počítačů.