Diskuse:Algoritmus

Nevidím žádnou „užitečnou informaci“, kterou bych smazal. Jediné, co se tomu blíží, je řecký zápis slova arithmos, což bylo neúmyslné (a imho nevýznamné) opomenutí.

Dávat do referencí Ottův slovník naučný mi přijde poněkud zbytečné/hloupé. Stejně tak tam mohu dát jakoukoli jinou encyklopedii, od toho to také encyklopedie je.

Přesné roky narození a úmrtí al-Khwarizmího jsem neuváděl proto, že jsou přinejlepším nejisté a patří spíše do stránky o něm. Ale samozřejmě tam být mohou, proč ne. Ale někde, kam patří, rozhodně ne uprostřed závorky za jménem otce.

Zbytek toho, co tu z původního článku není, je věta o nelogičnosti přechodu th→t, a to je podle mě výrazně POV.

-- Nesouhlasící Mormegil 11:01, 22. Čer 2004 (UTC)

A když to po těch úpravách čtu důkladněji, vidím, že se z toho místy stal blábol.

... které splňují některé silnější požadavky: Toto slovo se používalo jako označení různých matematických postupů ...

... Starší význam slova algoritmus (v tehdejší podobě algorismus) byl „provádění aritmetiky pomocí arabských číslic“; abacisté počítali pomocí abaku, algoristé pomocí algorismů. Jeho jméno bylo převedeno do latiny jako algorismus. ...

Pokud přesunujete kusy textu, bylo by fajn zkontrolovat, zda pak přeskupený text dává smysl. -- Mormegil 11:09, 22. Čer 2004 (UTC)

1. OSN není jen tak nějaká encyklopedie. A nevím, proč by nemohly být odkazy i na další encyklopedie.
2. Jistě, že data jsou nejistá. Co je z 9. století jistého? Nicméně je zvykem pak připsat cca apod., nikoliv data uvádět s přesností na 100 let.
3. Datum narození a úmrtí se v encyklopediích uvádí hned za jménem (Wikipedie:Biografie). To, že arabská jména jsou zaležena na jménu otce, je irrelevantní.
4. Podle mne to POV není. Když se jim nelíbilo th, proč se stejně jako Katalánci nevrátili k s?
5. "Pokud přesunujete kusy textu, bylo by fajn zkontrolovat, zda pak přeskupený text dává smysl." Omlouvám se.

-- Vít Zvánovec 14:37, 22. Čer 2004 (UTC)

1. Mohly. Stejně jako u jakéhokoli jiného článku. Proč negenerovat odkaz na všechny možné encyklopedie automaticky ke každému článku?
2. Ano. Zvykem je připsat tam cca, které tam ovšem nebylo. Hlavně však...
3. ...tohle není biografie. Tohle je článek o algoritmech, ne o Khwarizmím, proto jsem měl dojem, že údaj o hrubé době postačí. Každopádně jak už jsem psal, nevidím v uvedení data problém. ALE přečtěte si prosím znovu místo, kam jste ta data zapsal. Doprostřed uvozovek, doprostřed jeho jména, tedy přesněji řečeno překladu jeho jména.
4. To je jejich věc, jejich POV. Dal jsem tam stručné shrnutí, doufám, že vám to takhle stačí, kompletní výčet jazyků sem podle mě vůbec nepatří.

Článek jsem upravil, věřím, že tahle verze je přijatelná pro nás oba.

--Mormegil 15:04, 22. Čer 2004 (UTC)

ad 1. Českých encyklopedií není tolik: Riegerův slovník naučný, Ottův slovník naučný, Masarykův slovník naučný, Ottův slovník naučný nové doby, Malá československá encyklopedie, Diderot, Universum; to je tak všechno. Když by tam byly vyplněné odkazy na všechny tyto encyklopedie, nic by se nestalo. Aspoň by byla plasticky vidět nesmyslnost všech těch pravopisných změn. Automatické generování by smysl nemělo.

ad 2. Ano nebylo, protože u tak starých údajů je prakticky implicitní.

ad 3. To jistě není. Ale když už je tam poměrně přesný údaj, proč ho znepřesňovat?

ad 4. Tak to jsem se spletl. Chtěl jsem ho dát za "pocházející z města Khwārizm“;", ale před "region Khwārizm".

ad 5. Až na ty chyby. A není to "kompletní výčet jazyků", nýbrž pouze těch, které mají vlastní heslo pro algorithmus a nelogický pravopis. Nevím, proč tam tento seznam nemohl zůstat. Komu překáží? A proč?

-- Vít Zvánovec 19:26, 23. Čer 2004 (UTC)

ad 1. Pak by to ovšem skoro chtělo pro ně zavést speciální sekci. Podle mě je sekce reference určena pro seznam literatury relevantní k danému heslu. OSN je tak nějak relevantní k ± každému heslu, takže prostě nemá smysl ho tam uvádět (to už by mělo větší smysl ho uvést někam např. na hlavní stranu apod.). Stejně tak by tam mohl být cojávím třeba česko-německý slovník, v tom se heslo algoritmus taky vyskytuje. (A strana, na které se to heslo vyskytuje, zas nějak výrazný informační obsah nemá. Hledání v setříděném seznamu je opravdu jednoduchý algoritmus. :-) )

ad 5. Ano, Latina se vloudila, „která španělština je která“ mi vždycky dělalo potíže, popel→hlava. Komu překáží ten seznam? No, mně samozřejmě. :-) Ne, pochopitelně, že jsem schopen ho tam akceptovat. Jenom si prostě nemyslím, že interlingvistický etymologický rozbor patří do článku o algoritmu. Poznámka o etymologii jistě, ale tohle mi tam prostě už přijde mimo téma. Ale klidně to tam být může, jenom by to chtělo nějak rozumně to včlenit do textu, třeba jako samostatný odstavec, nebo tak něco. Ta minulá verze byla prostě z toho textu poněkud vymknutá.

--Mormegil 20:51, 23. Čer 2004 (UTC)

Proč ne? Česko-německý slovník přeci není výkladový. Má – je tam etymologie. :-)

Hm.

-- Vít Zvánovec 21:16, 23. Čer 2004 (UTC)

Poznámka ke kýženým vlastnostem algoritmu

Podle mého názoru jsou "vlastnosti algoritmů" problematické:

• Jak se rozhodne, zda je výpočetní postup konečný? Např. problém zastavení Turingova stroje je rozhodnutelný jen parciálně a problém nezastavení je obecně nerozhodnutelný. V případě algoritmů se ovšem někdy za "algoritmus" označují i silnější stroje než TM (např. paralelní algoritmy)
• Obecnost -- např. výpočet čísla pí Taylorovou řadou není algoritmus... dejme tomu.
• Determinovanost -- u paralelních procesů se záměrně neurčuje pořadí elementárních operací. Co potom znamená pojem "paralelní algoritmus"? Něco jako živá mrtvola?
• Rezultativnost -- dá se nějak rozhodnout, zda je výpočetní postup rezultativní? Podle mého názoru to může souviset s konečností algoritmů. Nebo budeme za výsledky považovat i průběžné výstupy (např. logy)?

Fakt je, že běžně provozovaný software tyto požadavky buď nesplňuje, nebo se nedá rozhodnout, zda je splňuje. Tak jakou mají cenu?

Od matfyzáků jsem kdysi slyšel, že algoritmus je "efektivní procedura" -- tj. postup, který vede k výsledku (tím je účinný, efektivní). Asi to souvisí s konečností a rezultativností (určitě ne s výpočetní náročností, to je zase úplně jiný tuplák piva...) Mně se "efektivní procedura" líbí, protože je to stručné, výstižné a srozumitelné.

Já vím, ony ty vlastnosti jsou takhle vyjmenované snad ve všech učebnicích, ale v učebnicích se bohužel píšou hrozné pitomosti, které pak opisuje jeden od druhého. Třeba by Wikipedie mohla být lepší? Ivan Ryant (diskuse) 12. 9. 2016, 02:30 (CEST)