Diskuse:Částice

Rozdělení

Ta rozdělení částic je nutno brát s velkou rezervou. ZOO se dá rozdělit na mnoho způsobů a téměř všechny nebudou bez problémů. Snad jediné schopné je ti podle spinu, ale i to by potřebovalo trošku dodělat, protože tam nejsou zmíněny třeba nějaké složitější (atomové jádro má také spin) nebo obskurní a třeba i kvazičástice (např. Cooperův pár, u kterého je právě ten spin strašně důležitý). --Miraceti ✉ 18:41, 30. 11. 2005 (UTC)

Hypotetické částice

Vzhledem k tomu, že byla existence Higgsova bosonu zřejmě dokázána a byla za něj udělena Nobelova cena, nebylo by lepší přesunout ho z kategorie hypotetické částice ? --Milan Suk (diskuse) 21. 10. 2013, 18:22 (UTC)

"Fiktivní" kvazičástice

Přívlastek "fiktivní" u kvazičástic není nejvhodnější a ve fyzice se nepoužívá. Kvazičástice mají velmi reálné projevy, nejedná se o žádnou fikci. Odlišností je jejich "rozprostraněnost" - jsou tvořeny kolektivním kvantovým stavem, proto se jim říká kvazičástice. Stejně se neoznačují za fiktivní virtuální částice interakcí. Petr Karel (diskuse) 31. 1. 2014, 08:28 (UTC)

Tak to není. I na anglické Wikipedii [1] je "fictitious particle". Jde například o to, že se atomy v pevné látce nějak pohybují. Tento pohyb je matematicky převeden do existence kvazičástice nazvané fonon ("jakoby-častice", "kvazičástice"). Nejde ale o skutečnou částici (nic navíc tam není), ale o fiktivní částici (fiktivní je opakem skutečného), přestože je pohyb reálný a má reálné konsekvence. S pojmem "virtuální" to nesouvisí (zde jde například o ten pohyb atomů, který lze "ekvivalentně" vyjádřit přítomností částice, která tam ve skutečnosti není - jistý druh fikce). Navrhuji úpravu zpět (tj. doplnit slovo "fiktivní"). Podobně Coriolisova síla je zdánlivá síla ("fictitious force"), ale neznamená to, že se nám zdá, má reálné dopady jako je cyklóna atp., ale nazývá se tak. Lepší je to nazývat "fiktivní částice" (už pro podobný termín upřednostňovaný v angličtině, která má vliv na českou terminologii), než "zdánlivá částice", "neskutečná částice" (protože to není skutečná částice, tudíž opak) nebo "nereálná částice". 86.49.28.184 1. 2. 2014, 10:15 (UTC)

Až doložíte zdrojem, že se to v české fyzikální literatuře používá, tak klidně přívlastek fiktivní dodejte. Zatím ho nahrazuji kompromisním "zdánlivá". Petr Karel (diskuse) 3. 2. 2014, 07:24 (UTC)

To není kompromis (v uvozovkách to vypadá, že může jít o reálnou částici). Zdroje "fiktivní častice" - je za ní považovaná i díra - zmínka o její kvazičásticovosti [2] [3] - zmínky o její fiktivnosti zde Elektronová díra, [4] [5]. 193.85.252.230 3. 2. 2014, 14:20 (UTC)

O tom, že to není pravá částice, mluví celá věta. Ale na uvozovkách netrvám, dávám je pryč. Petr Karel (diskuse) 3. 2. 2014, 15:04 (UTC)

Nasadil jste mi pěkného brouka do hlavy, už se mi nelíbí ani přívlastek zdánlivá. Je to tím spojením se slovem částice. Proto navrhuji úplné přepsání odstavečku, abychom kvazičástici neoznačovali jako nějakou částici s přívlastkem (i když uznávám, že jste pro to našel referenci). Také si nejsem jistý tvrzením o "excitovanosti" - už jsem hodně zapomněl, ale nejsem si jist, zda např. kvazičásticový model jádra je jen pro vzbuzené stavy, také Cooperovy páry se mi do takové charakteristiky nehodí. Proto navrhuji psát obecně jen o kolektivních kvantových stavech více (pravých) částic. Pracovní návrh by mohl vypadat takto (zůstávám "při zemi", základní strukturu odstavce ponechávám):

• Při studiu hmoty obsahují často rovnice, které danou hmotu popisují, také řešení, které je velmi podobné přítomnosti nějaké částice. Jedná se o určitý druh kolektivních kvantových stavů (víceatomové elektronové stavy v látce, vícenukleonové stavy v atomovém jádře apod.), které jsou nejen výpočetním konstruktem, ale mohou mít konkrétní reálné projevy. Označují se jako kvazičástice. Příkladem jsou např. fonony, magnony nebo plazmony.

Prosím o názor nebo protinávrh, nebojte se kritiky (pokud možno zdůvodněné), uvítám ji – bude to pro dobro článku. Petr Karel (diskuse) 3. 2. 2014, 16:27 (UTC)

Takhle to jde. Dobrým příkladem k uvedení je (jako "protiváha" elektronu) rozdíl mezi pozitronem (reálná částice a občas virtuální) a dírou (kvazičástice - "domyšlená"). Dokonce existují i virtuální kvazičástice [6]. Čtenář nesmí nábýt dojmu, že byl třeba objeven magnetický monopól [7], protože jde vlastně jen o monopólní kvazičástici ("jakoby-částici" a tedy "jakoby-objev" a proto se v hledání opravdového pokračuje - asi zbytečně, ale to už sem nepatří...).193.85.252.230 4. 2. 2014, 06:04 (UTC)

Díky za reakci, upravil jsem a doplnil elektronové díry a wikiodkazy. (A k poslední Vaší větě: Sice se tu snažíme o co nejkorektnější a nejméně zavádějící formulace, bohužel "běžný" čtenář je fyzikálními novinkami krmený spíš od novinářů (nebo botaniků - teď už článek na základě komentářů zkorektnil, ale měl(a) jste vidět původní verzi), kteří mu monopól naservírují jako hotovou věc a ještě budou žvanit fráze o "přepisování učebnic", případně "chvění fyziky v základech".) Petr Karel (diskuse) 4. 2. 2014, 09:10 (UTC)