Device independent pixel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Device independent pixel (nebo také density-independent pixel, dip, dp) je fyzikální jednotka založená na souřadnicovém systému v počítačích, která představuje abstrakci pixelu pro použití v aplikacích, které si tento systém mohou převést na pixely vlastního zobrazovacího zařízení.

Běžné použití spočívá v přizpůsobení velikosti zobrazované informace na mobilních zařízeních. Abstrakce umožňuje aplikaci používat pixely jako měrný systém, a o převod těchto abstraktních pixelů do skutečných pixelů se stará grafický systém zařízení. Například na operačním systému Android je device independent pixel stejně veliký jako jeden pixel na displeji s rozlišením 160 DPI.[1] Windows Presentation Foundation definuje jeden device independent pixel jako ekvivalent 1/96 palce.[2]

Protože je dp jednotka s absolutní velikostí, může být vyjádřena v tradičních jednotkách, například na zařízeních s operačním systémem Android je jeden dp roven 1/160 palce nebo 0,15875 mm.

Zatímco klasické pixely jsou používány pouze pro zpracování výstupu na obrazovku, device independent pixely lze použít i při zpracování uživatelského vstupu, například vstupu pomocí dotykového displeje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Device independent pixel na anglické Wikipedii.