David Ferrier

David Ferrier
Narození	13. ledna 1843 Abeerden, Skotsko
Úmrtí	19. března 1928 (Ve věku 85 let) Anglie, Londýn
Příčina úmrtí	zápal plíc
Národnost	Britská
Země	Velká Británie
Alma mater	Edinburská univerzita Aberdeen Grammar School
Povolání	neurolog fyziolog psychiolog
Znám jako	fyziolog
Ocenění	Croonian Medal and Lecture (1874) Goulstonian Lectures (1878) Baly Medal (1887) Královská medaile (1890) Harveian Oration (1902) … více na Wikidatech
Choť	Constance Eliza Waterlow (1853-1938)
Děti	Dorothea Gertrude Ferrier (1879-????) Claude Waterlow Ferrier (1879-1935) Constance Mabel Ferrier (1875-1878)
Rodiče	Hannah Bell David Ferrier
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir David Ferrier (13. ledna 1843 ve Woodside u Aberdeenu, Skotsko – 19. března 1928 v Londýně) byl britský fyziolog a neurolog.

Život

Vystudoval medicínu a stal se asistentem filozofa a psychologa Alexandra Baina (1818-1903) v Aberdeenu.

Na Bainovu radu strávil Ferrier nějaký čas v Německu, kde spolupracoval s Hermannem von Helmholtzem (1821-1894) a Wilhelmem Wundtem (1832-1920) v Heidelbergu, kteří byli vystudovaní fyzici specializující se na smyslovou fyziologii.

Po návratu do Skotska Ferrier dokončil doktorát z medicíny na univerzitě v Edinburghu. V roce 1870 se přestěhoval do Londýna, kde působil v nemocnici King's College Hospital (od roku 1871 zde byl profesorem) a v National Hospital for Paralysis and Epilepsy, první nemocnici v Anglii, která se specializovala na neurologická onemocnění.

Neurolog John Hughlings Jackson (1835-1911), který zde rovněž působil, mu dal podnět k vytvoření zastřešující teoretické koncepce.

Mimo jiné na pozvání neurologa a psychiatra Jamese Crichtona-Browna (1840-1938) prováděl ve West Riding Lunatic Asylum experimenty, které byly pokračováním experimentů německého anatoma, antropologa a fyziologa Gustava Fritsche (1838-1927) a německého internisty, neurologa, psychiatra a experimentálního epileptologa Eduarda Hitziga (1838-1907). I když je ve svých publikacích necitoval, provedl Ferrier další a přesnější pokusy s korovou stimulací a ablací na zvířatech, zejména šimpanzích, jejichž výsledkem byly v roce 1876 první mozkové mapy.

Vyznamenání

V roce 1876 byl Ferrier zvolen členem Královské společnosti, která mu v roce 1890 udělila Královskou medaili. V roce 1890 byl Ferrier zvolen členem Leopoldiny a v roce 1900 členem Královské společnosti v Edinburghu. V roce 1911 byl povýšen na rytíře bakaláře.

Úmrtí

Zemřel 19. března 1928 v Londýně od zápal plic. Zanechal po sobě vdovu Constance (rozenou Waterlowovou, sestru malíře Ernesta Alberta Waterlowa) a syna a dceru. Jeho syn Claude byl známým architektem.

Díla

Z Ferrierových publikací stojí za zmínku především dvě knihy. První z nich, vydaná v roce 1876, The Functions of the Brain (Funkce mozku), popisuje jeho experimentální výsledky a v následujících letech se stala velmi vlivnou tak, že je dnes považována za jednu z klasických knih neurovědy.

V roce 1886 vydal nové, značně rozšířené a recenzované vydání. Druhá kniha, která vyšla o dva roky později - The Localization of Brain Disease - měla za téma klinické aplikace kortikální lokalizace.

Spolu se svými přáteli Hughlingsem Jacksonem a Crichtonem-Brownem byl Ferrier v roce 1878 jedním ze zakladatelů časopisu Brain, který se věnoval interakci mezi experimentální a klinickou neurologií a vychází dodnes. V témže roce Ferrier přednesl Goulstonovu přednášku pro Royal College of Physicians na téma "Lokalizace mozkových onemocnění".

Externí odkazy

• David Ferrier: Brain drawings and brain maps
• Ferrier's documents
• Om David Ferrier
• https://link.springer.com/article/10.1007/s00415-013-7023-y Sandrone, S., & Zanin, E., David Ferrier (1843–1928), Journal of Neurology
• Macewen, Sir William (1848-1924), professor of surgery, University of Glasgow
• Wozniak, RH: David Ferrier. The Functions of the Brain (1876). In: Classics in Psychology. Thoemmes.
• Biographische Informationen (angl.)
• David Ferrier's Family tree geni.com