Dům Antonína Petrofa
| Náměstí Jana Pavla II. 6 a 7 | |
|---|---|
.JPG) | |
| Poloha | |
| Adresa | Hradec Králové,  Česko |
| Ulice | Náměstí Jana Pavla II. |
| Souřadnice | 50°12′31,64″ s. š., 15°49′49,19″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 47163/6-4883 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům Antonína Petrofa je původně středověký městský dům, který prošel na zakázku továrníka Antonína Petrofa na přelomu 19. a 20. století výraznou neorenesanční přestavbou.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dům vlastnil již otec Antonína Petrofa.[2] V roce 1905 zadal Antonín Petrof přestavbu objektu, a to formou spojení dvou sousedících domů do jedné třípatrové stavby s nápadným štítem.[1][3] Od roku 1958 je budova kulturní památkou. Stavby ve dvorech obou bývalých městských domů byly vybourány v roce 1995. V letech 2011–12 pak proběhla oprava domu (rekonstrukce kabelového vedení, výměna rozvodných skříní).[1]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Hlavní průčelí domu směřuje do náměstí Jana Pavla II., je třípatrové a ukončené korunní římsou a neorenesančním štítem. V přízemí, které je pětiosé, je uprostřed situován hlavní vchod s trojúhelníkovým frontonem. Ostatní patra jsou šestiosá. Okna v prvním patře mají trojúhelníkové frontony, okna ve druhém patře nadokenní římsy, ve třetím patře jsou pak okna mírně snížena a v nadpraží mají klenák. Pod korunní římsou je umístěn štukový nápis ANT. PETROF. Štít je rozdělen pilastříky a uprostřed nese nápis 1905.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d městský dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-04]. Dostupné online.
- ↑ První republika je zlatá éra Petrofu. V roce 1918 firma existovala 50 let a měla něco za sebou [online]. 2018-10-17 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Historická proměna města [online]. [cit. 2021-02-04]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Náměstí Jana Pavla II. 6 a 7 na Wikimedia Commons
