Důl Austria III
| Důl Austria III | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Jiné názvy | Důl Freiheit I – Cyril – Svoboda I |
| Typ díla | Hlubinný důl |
| Těžba | Hnědé uhlí |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Obec | Zalužany |
| Revír | Severočeský hnědouhelný revír |
| Provozní údaje | |
| Vlastník | Hnědouhelná společnost Austria v Teplicích, následně Hnědouhelné těžařstvo Freiheit, spol. s.r.o., Chabařovice |
| Období těžby | 1867–1931 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Austria III byl hnědouhelný hlubinný důl v okrese Ústí nad Labem v Severočeském hnědouhelném revíru.[1]
Historie dolu[editovat | editovat zdroj]
V 60 letech 18. století byl vyhlouben největší důl v dnes již zaniklé obci Zalužany, který nesl název Austria. Během jeho existence došlo k výměně několika vlastníků a došlo i na změnu jmen. Vlastníci dolů byly: akciová společnost Perutz & Cons, následně Drážďanská uhelná společnost, Hnědouhelná společnost Austria v Teplicích a Hnědouhelné těžařstvo Freiheit, s. r. o., Chabařovice.[2] Vznik dolu Austria I se datuje k roku 1862. V roce 1885 byl důl Austria I přejmenován na důl Austria II, roku 1983 došlo ke sloučení se sousední jámou a doly byly označeny společným názvem Austria III. Následující přejmenování se událo v roce 1901, nový název byl Austria IV.[3] Důl se nacházel na katastru obce Zalužany. Byl to důl plynující. Těžba hnědouhelné sloje byla prováděna tzv. podrubáváním.[1] V roce 1931 byl důl uzavřen.[1]
Těžba hlubinných hnědouhelných dolů v oblasti Chabřovice skončila po útlumu v 60. letech 20. století, kdy se začalo prosazovat povrchové dobývání. V roce 1977 začala těžební činnost v lomu Chabařovice. Z lomu bylo vytěženo 61 miliónu tun hnědého uhlí. Po roce 1991 dochází k postupnému útlumu a likvidaci a v roce 1997 skončila těžba, zpracování a odbyt uhlí v Chabařovicích. Od roku 1950 byla obec Zalužany postupně likvidována důlní těžbou. Na původním místě lomu vzniklo vodní jezero Milada.[4]
Havárie roku 1917[editovat | editovat zdroj]
Způsob těžby podrubáváním měl za následek, že často docházelo ke styku nadložních stařin s kyslíkem, který vnikal do volných prostorů a vzniku samovznícení uhlí v těchto nadložních stařinách. Během válečného období 1. světové války došlo 21. prosince 1917 k propadnutí zapařeného uhlí do prostorů důlního díla. Do vzniklé kaverny (volný prostor), kde se nacházelo místo vzniku záparu, začal proudit kyslík a následkem toho došlo k otevřenému požáru.[1]
Na místě mimořádné událostí se v té chvíli nacházelo 27 horníků. Důlní požár nebylo možné hasit přímým zásahem, z důvodu nefunkčnosti požárního rozvodu v dole. Požární zplodiny s vysokým obsahem oxidu uhelnatého (CO) začaly ohrožovat horníky v dole. Z počtu 27 se jen čtyřem podařilo útěkem k výdušné jámě zachránit. Zbývajících 23 horníků bylo otráveno oxidem uhelnatým.[3]
Důl byl po havárii do roku 1918 uzavřen. Po roce 1918 došlo k jeho znovu obnovení pod novým názvem „Freiheit I“ a následně „Svoboda I“, těžba pokračovala až do roku 1931, kdy byla těžba na dole definitivně ukončena.[1]
Příčina havárie[editovat | editovat zdroj]
Jako příčina havárie se uvádí zanedbání a špatná likvidace vzniklého endogenního požáru. Během válečného období docházelo k častému rabování dolů z důvodů neodborného rozhodnutí vojenského dozoru na úkor báňských doporučení, tomu se nevyhnul ani důl Austria.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f MAKARIUS, ROMAN, 1938-. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex 461 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7225-271-8, ISBN 80-7225-271-2. OCLC 259737758 S. 163.
- ↑ SOCHOTSKÝ. Kostelík přání a nadějí [online]. Chabařovice: 11.4.1998 [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b MĚCHÝŘ, JAN. Černé milióny. Ústí nad Labem: Edice Sever, 1987. 336 s. Dostupné online. OCLC 315681324 S. 316.
- ↑ P, Palivový kombinát Ústí, s. Chabařovice. Palivový kombinát Ústí, s. p. [online]. [cit. 2020-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-15.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MAKARIUS, Roman a Petr FASTER. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex, 2008. ISBN 978-80-7225-271-8
- MĚCHÝŘ,Jan;MATĚJČEK,Jiří. Černé milióny .Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství. 1987. 336 s.