ChromeOS
 | |
| Vyvíjí | Google Inc. |
|---|---|
| Rodina OS | Linux |
| Aktuální verze | 123.0.6312.94 / 2. dubna 2024 |
| Podporované platformy | x86, x64, ARM |
| Typ jádra | monolitické (Linux) |
| Výchozí uživatelské rozhraní | Grafické uživatelské rozhraní (Postavené na webu) |
| Licence | GPL verze 2 (samotný kód přidaný Googlem je pod různými licencemi vycházejících z BSD licence) |
| Stav | Ve vývoji. Zdrojový kód uvolněn jako Chromium OS |
Google ChromeOS, dříve stylizován jako Chrome OS, je operační systém společnosti Google, který je zaměřen především na práci s webem. Je založen na Gentoo a jeho základními komponentami jsou linuxové jádro, webový prohlížeč Google Chrome a vrstva systému Android, která umožňuje využití Google Play obchodu a většiny přes něj dostupných aplikací. Cílový segment trhu mají být netbooky a podobná mobilní zařízení. Představení ChromeOS včetně prvního netbooku s tímto systémem proběhlo 7. prosince 2010 v San Franciscu.[1] Systém je podporován na procesorech typu x86 a ARM a je založen na open-source (volně dostupný zdrojový kód) projektu Chromium OS, avšak plně otevřený není.
Google oznámil, že ChromeOS se nebude potýkat s viry, malware apod.,[2] ale bude schopný uživatele včas informovat o stránkách, kde je, byl nebo může být kontaminovaný obsah.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Společnost Google představila ChromeOS v prosinci 2010 jako operační systém jehož veškerá data (aplikací i uživatelů), budou umístěna na cloudu.
V listopadu 2009 byl vytvořen open source projekt nazvaný Chromium OS, ke kterému byl uvolněn zdrojový kód. Byla také předvedena jeho raná verze, která byla založena na principu a designu internetového prohlížeče Google Chrome. Bootování trvalo pouhých sedm sekund.
Hardware[editovat | editovat zdroj]
Laptopy běžící na ChromeOS jsou nazývány Chromebooky. První z nich byl představen v prosinci 2010 pod označením CR-48. Podobná zařízení následovala až do května 2011. O rok později bylo v květnu 2012 představeno zařízení od Samsungu nazvané Chromebox.
Na začátku roku 2014 LG Electronics představila první zařízení spadající do kategorie all-in-one zařízení pod názvem Chromebase. Tato zařízení mají v podstatě stejnou hardwarovou výbavu, jako výše zmíněné Chromeboxy, monitor se zabudovaným fotoaparátem, mikrofon a reproduktory.
Chromebooky mají klávesnici a touchpad řešen trochu jinak, než je zvykem u běžných notebooků a PC. Tlačítko Super (Super v macOS a Linux, Win ve Windows) je nahrazeno tlačítkem hledat, ale na klávesnici většiny Chromebooků se nenachází např. klávesy Caps Lock (řešeno klávesovou zkratkou), Home, End, Page Up a Page Down. Navíc je u některých nových zařízení tlačítko pro Google asistenta. Touchpad pak nerozlišuje nad tím, zda klikáte na jeho levé či pravé straně - klik je zkrátka jen jeden. Funkci druhého tlačítka a řadu dalších úloh nahrazují podobně jako u Macbooků gesta.
Uživatelské rozhraní[editovat | editovat zdroj]
V Google ChromeOS je uživatelské rozhraní velice jednoduché. Dole je průhledná hlavní lišta – tzv. „Polička“. Na ní jsou umístěny ikony aplikací a webových stránek. Vlevo dole je menu tlačítko pro menu aplikací a Google vyhledávač. Na pravé straně je centrum notifikací v podobném stylu jako aktuální verze mobilního systému Android.
V dřívějších verzích ChromeOS se také objevovaly tzv. „Panely“, což byla určitá obdoba miniaplikací (widgets) a nativními aplikacemi.[3]
Alternativní systémy[editovat | editovat zdroj]
Na jakýkoliv chromebook je možno po aktivaci vývojářského módu (nepřeruší se záruka) nainstalovat některé distribuce Linuxu. A to buď pomocí projectu Crouton souběžně s ChromeOS (přepnutí se mezi nimi lze provést pomocí klávesové zkratky), jako dual-boot konfiguraci, nebo kompletním přepsáním ChromeOS (tímto se však ruší záruka). Kompatibilita záleží na zařízení a distribuci. Nejčastěji se doporučuje využití např. Gallium OS - distribuce pro Chromebooky. Staré chromebooky však nemají s normálními distribucemi jako Ubuntu, Arch Linux, Redhat apod. problém.
Na velmi staré Chromebooky lze nainstalovat i systém Microsoft Windows, avšak poměrně složitě.
Aplikace[editovat | editovat zdroj]
Integrované aplikace[editovat | editovat zdroj]
Google integruje do ChromeOS verzi Chrome prohlížeče a média přehrávač s podporou DRM videí. ChromeOS také obsahuje prohlížeč souborů s podporou archivů a integrací Google Drive.
Aplikace pro Chrome[editovat | editovat zdroj]
ChromeOS podporuje aplikace pro Chrome dostupné z Web storu.
Androidové aplikace (od verze 53.x)[editovat | editovat zdroj]
Na I/O 2014 Google představil koncept běhu androidových aplikací na ChromeOS jako App Runtime for Chrome (ARC). V roce 2016 společnost Google představila možnost používat aplikace Android v podporovaných zařízeních s operačním systémem Chrome s přístupem k celému obchodu Google Play jako . Předchozí řešení založené na nativním klientovi bylo zrušeno ve prospěch kontejneru obsahujícího framework a balíčky Androidu (zpočátku založené na systému Android 6.0), který umožňuje aplikacím Android mít přímý přístup k platformě ChromeOS a umožnit operačnímu systému komunikovat se smlouvami o platformě Android - například sdílení. Strojírenský ředitel Zelidrag Hornung vysvětlil, že ARC byla z důvodu omezení omezena, včetně její neslučitelnosti s NDK (Android Native Development Toolkit) a že nebyla schopna projít vlastními testy pro kompatibilitu společnosti Google.
Linuxové aplikace (od verze 69.x)[editovat | editovat zdroj]
Projekt Crostini, iniciativa, která umožňuje, aby jak příkazové, tak grafické aplikace určené pro běžné linuxové distribuce běžely v kontejnerech v systému ChromeOS, byla propuštěna společností Google na 23. ledna 2018. V srpnu 2018 Linux aplikace podporují tyto chromebooky:
| Model | Codename |
|---|---|
| ASUS Chromebook Flip C101PA | bob |
| ASUS Chromebook Flip C213 | reef |
| Acer Chromebook 15 CB515-1HT/1H | san |
| Acer Chromebook Tab 10 | scarlet |
| Acer Chromebox CXI3 | fizz_cheets |
| Google Pixelbook | eve |
| HP Chromebook 14-ca020nr | snappy |
| HP Chromebook x2 | soraka |
| HP Chromebox G2 | kench |
| Lenovo 100e Chromebook | robo |
| Lenovo 500e Chromebook | robo360 |
| Lenovo Thinkpad 11e/Yoga 11e Chromebook | pyro |
| Samsung Chromebook Plus | kevin |
Aktuálně mají podporu chromebooky s verzí linuxového kernelu 4.4, ale Google plánuje přenést potřebné knihovny do všech chromebooků s 64bitovým procesorem (včetně ARM) na verzi kernelu 3.14 a výše. Modely s očekávanou podporou:
| Model | Codename |
|---|---|
| Acer Chromebook Spin 11 R751T | electro |
| Acer Chromebook 11 (C732, C732T, C732L & C732LT ) | astronaut |
| Acer Chromebook 11 (CB311-8H & CB311-8HT) | santa |
| Acer Chromebook Spin 11 (CP311-1H & CP311-1HN) | lava |
| Dell Chromebook 11 5190 | nasher |
| Dell Chromebook 11 2-in-1 5190 | nasher360 |
| Acer Chromebook R11 | cyan |
Vztah ke GNU a Linuxu[editovat | editovat zdroj]
ChromeOS je postaveno na Gentoo, distribuci Linuxu obsahující GNU systémové utility, kompiluje se s pomocí GCC, okenním systémem je postaven nad X Serverem, balíčky jsou založeny na Portage, použit je upstart… Z hlediska použitého systémového softwaru a knihoven se ChromeOS příliš neliší od linuxových distribucí založených na Gentoo. Rozdíl od běžných distribucí spočívá ve skutečnosti, že se uživatel setkává výhradně se softwarem od Googlu a je směrován k využívání jeho cloudových služeb. Možné negativní dopady tohoto posunu oproti běžným distribucím kritizuje například Richard Stallman.[4] Protože ChromeOS je závislý na internetových službách, Google postupně upravuje své online aplikace tak, aby byly schopné provozu i offline, ale v roce 2014 ještě s malými výsledky.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Google představil konkurenci pro Windows: Chrome OS a dva roky internetu zdarma
- ↑ INFOSECURITY MAGAZINE. Google promises 'the end of viruses' with Chrome operating system? [online]. 2009-07-22. Dostupné online.
- ↑ Uživatelské rozhraní Google Chromium OS [online]. Dostupné online.
- ↑ Google's ChromeOS means losing control of data, warns GNU founder Richard Stallman | Technology | theguardian.com
- ↑ MACICH, Jiří. Chromebooky na vzestupu, miri i na cesky trh. Root.cz [online]. 29. ledna 2014 [cit. 4.února 2014]. Dostupné online. ISSN 1212-8309.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Google Chrome OS na Wikimedia Commons - Chromium OS homepage (anglicky)
- Stažení Live verze Google Chrome Archivováno 18. 2. 2015 na Wayback Machine. (anglicky)
- Oficiální oznámení (anglicky)
- Fanouškovská stránka o ChromeOS a Chromeboocích (anglicky)
- Nayu OS: introducing Chromebooks without Google (anglicky) (alternativní systém pro Chromebooky)
- Konec Windows? Výrobci počítačů pokukují po operačním systému Google, IHNed.cz (česky)
- Jak na klávesové zkratky na Chromebooku (česky)
