Burgundské státy
Státy burgundského vévody
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Státní útvar | |||||||
Vznik
|
|||||||
Zánik
|
1512 – vytvoření Burgundského říšského kraje
| ||||||
Státní útvary a území | |||||||
Burgundský stát (francouzsky État bourguignon), Burgundská říše (nizozemsky Bourgondische Rijk) nebo Valoiské Burgundsko jsou moderní názvy historiků pro bezejmennou monarchii a soustátí vévodů z burgundské větve Kapetovců rodu Valois. Svazek států se rozkládal na východě dnešní Francie a zemí Beneluxu, Belgie a Nizozemska. Personální unii tvořilo sjednocené Burgundsko a vlámské státy sdružených v Burgundském Nizozemí, proto někteří historici užívají názvu „Burgundsko-vlámský stát“ (francouzsky État burgundo-flamand), „burgundsko-nizozemský“ apod.
Za vlády vévodů z větve rodu Valois dosáhlo Burgundsko vrcholu své moci. V 15. a na počátku 16. století se stalo lokální mocností, přestože většina států stále oficiálně spadala pod Svatou říši římskou nebo byly lény Francie. Přesto vévodové usilovali o dosažení nezávislosti a vytvoření vlastního království, které by se vyrovnalo Francii. To se nakonec nepodařilo, a to ani prostřednictvím účasti Burgundska ve stoleté válce na straně Anglie. Přesto bývá personální unie někdy nadneseně nazývána „Třetím Burgundským královstvím“, protože se velikostně vyrovnala dřívějším burgundským královstvím. Vévodové tak mohli k slavnější minulosti neustále vzhlížet a usilovat o to, aby se Burgundsko stalo opět královstvím, případně napodobit starou Lotharingii.
V roce 1430 Jana z Arku upadla do zajetí v Burgundsku, následně ji Burgunďané předávají anglickým spojencům. Od roku 1482 se unie začíná pomalu a jistě v důsledku porážky a sporného následnictví rozpadat, přičemž největší z nich se stávají součástí Francie nebo Habsburské monarchie. Zejména Habsburkové se snaží upevnit své postavení a titulují se vévody burgundskými, přestože historické vévodství již ovládala Francie a Habsburkům zbylo z Burgundska jen sousední hrabství, avšak získali Nizozemí. Celek přestává formálně existovat roku 1512, kdy byl zbytek přetvořen v říšský kraj.
Seznam burgundských států[editovat | editovat zdroj]
- Burgundské vévodství
- Burgundské hrabství
- Hornoalsaské lankrabství
- Mâconské hrabství
- Bavorsko-Straubing
- Charolaiské hrabství
- Bar-sur-Seine
- Brabantské vévodství
- Lucemburské vévodství
- Flanderské hrabství
- Henegavské hrabství
- Holandské hrabství
- Lothierské vévodství
- Hrabství Artois
- Buloňské hrabství
- Frísko
- Antverpské markrabství
- Limburské vévodství
- Geldernské vévodství
- Namurské hrabství
- Hrabství Vermandois
- Zutphenské hrabství
- Zélandské hrabství
- Hrabství Ponthieu
- Pikardie
okupace:
Mezi státy vévodů náleželo zejména Burgundské vévodství, Burgundské hrabství, Lucembursko, Flandry, Henegavsko, Brabantsko, Holandsko, Frísko a mnoho dalších drobnějších útvarů Burgundského Nizozemí, stále oficiálně náležící k Říši nebo Francii.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Po smrti Václava Lucemburského zdědil burgundský vévoda Filip III. Dobrý Brabantsko a Limbursko. V roce 1411 zdědila Lucemburské vévodství Eliška Zhořelecká, jelikož jí ho odkázal její strýc Zikmund Lucemburský, protože nebyl schopný je vyplatit.
Ta roku 1441 uzavřela dohodu s burgundským vévodou Filipem III. Dobrým, která ho zmocňovala ke zdědění Lucemburska po její smrti a okamžitému převzetí administrativy nad vévodstvím. Filip souhlasil, ale nehodlal na dědictví čekat a o dva roky později nařídil proti jejímu území noční útok a převzal jej ihned. Eliška byla ze země vypovězena. Lucembursko se tak stalo součásti držav burgundských Kapetovců z rodu Valois.
Vévoda Karel Smělý, syn Filipa III. Dobrého a Isabely Portugalské, dále rozšířil moc a území burgundského vévodství. Jeho snem bylo vytvořit z Burgundska a dalších svých území samostatné království, nezávislé na Francii. Za tímto účelem podobně jako jeho otec utvořil koalici s Anglií proti francouzskému králi Ludvíkovi XI.
V rámci rozšiřování svého panství a hlavně spojením svých držav, které rozdělovalo Lotrinské vévodství, vedl válku proti spojencům Ludvíka Švýcarům a Ludvíkovi věrným šlechticům sídlícím poblíž švýcarských hranic. Dočasně získal Lotrinské vévodství vévody Reného s hlavním městem Nancy, čímž byly dočasně spojeny roztroušené burgundské državy, jenže lotrinský vévoda René zanedlouho uspěl v pokusu získat zpět Lotrinsko a burgundský vévoda o něj přišel. Karel Smělý hodlal získat Lotrinsko zpět, ale zemřel na bitevním poli 5. ledna 1477 v bitvě u Nancy, kdy si lotrinský vévoda René sebou přivedl jeho nepřátele: najal švýcarskou pěchotu a připravil tak Karlovi před hradbami města drtivou porážku, jež vévodu stála život (znovu se nechal překvapit a jeho armáda se opět rozutekla). Po jeho smrti se personální unie začala zvolna rozpadat a spolu s ní i sen po obnově království.
Jeho dcera Marie se po otcové smrti stala burgundskou vévodkyní a podle dohody se provdala za císařova syna Maximiliána Habsburského. Práva na burgundské dědictví museli mladí manželé hájit zejména proti nárokům francouzského krále Ludvíka XI. a jeho nástupců, kteří je považovali za odumřelé léno. Uhájit všechny rozsáhlé Karlovy državy pro potomky se nepodařilo.
Podle mírové smlouvy v Senlis 1493 bylo burgundské vévodství rozděleno:
- Picardie a vévodství burgundské připadly Francii,
- Burgundské hrabství (burgundská část na východ od řeky Saone) a nizozemské státy získali Habsburkové.
Zároveň od té doby probíhá spor mezi francouzskými Kapetovci a Habsburky o to, komu má náležet titul vévody burgundského.
Seznam burgundských vévodů[editovat | editovat zdroj]
Valois[editovat | editovat zdroj]
-
Filip II. Smělý od neznámého autora
-
Jan I. Nebojácný od neznámého autora
- Filip II. Smělý (1363–1404)
- Jan I. Nebojácný (1404–1419)
- Filip III. Dobrý (1419–1467)
- Karel Smělý (1467–1477)
- Marie Burgundská (1477–1482)
Habsburkové[editovat | editovat zdroj]
Symbolika[editovat | editovat zdroj]
-
červený ondřejský kříž známý jako burgundský kříž
-
ondřejský kříž v dřevěné podobě a se zlatým rounem
-
prapor s ondřejským křížem na počest skotských žoldnéřů, později převzat nizozemskými a španělskými vojsky
-
varianta s ondřejským křížem a zlatým rounem
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchy of Burgundy na anglické Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DRŠKA, Václav. Dějiny Burgundska : Nomen Burgundiae ve středověku. České Budějovice: Veduta, 2011. 464 s. ISBN 978-80-86829-65-4.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Burgundské vévodství Archivováno 10. 10. 2011 na Wayback Machine.