Aichelberg

Aichelberg ;
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°35′9″ s. š., 9°41′31″ v. d.
Nadmořská výška	482 m n. m.
Časové pásmo	+1 (CET)
Stát	Německo
	Aichelberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	4,01 km²
Počet obyvatel	1 331 (2022)
Hustota zalidnění	331,9 obyv./km²
Správa
Starosta	Hike Schwarz
Oficiální web	www.aichelberg.de
E-mail	rathaus@aichelberg.de
Telefonní předvolba	07164
PSČ	73101
Označení vozidel	GP
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aichelberg je obec v okrese Göppingen v Bádensku-Württembersku na jihu Německa.

Aichelberg leží mezi Stuttgartem a Ulmem na Albaufstieg, svahu Švábské Alby v nadmořské výšce 357-615 metrů. Charakteristické pro tuto lokalitu jsou vrcholy Aichelberg (564 m n. m.) a Turmberg (609 m n. m.).

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Sousední obce jsou: Bad Boll, Zell unter Aichelberg a Gruibingen, všechny v okrese Göppingen, stejně jako Ohmden, Holzmaden a Weilheim an der Teck v okrese Esslingen.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Aichelberg byl již ve starověku místem osídlení. V listopadu 2012 tak byla při vykopávkách před stavbou vysokorychlostní železnice Wendlingen-Ulm poblíž dálnici A8 nalezena římská cihlová palírna a střepy nádobí ze 3. století.

Kolem roku 1220 zde byl hrabaty z Aichelbergu postaven hrad. Roku 1330 připadl hrad a ves Aichelberg hrabatům z Kirchheimu. Hrabata z Aichelbergu prodala Aichelberg v roce 1334 rodu Württemberků za Ulricha III. Roku 1519 byl Aichelberg téměř zcela zničen vojáky Švábské ligy. Vypáleno bylo 13 domů. V roce 1525 během německé selské války byl hrad vypálen.

V roce 1810 se Aichelberg dostal do Oberamtu Kirchheim unter Teck. Dne 19. května 1876 se Aichelberg stal samostatnou obcí. V rámci správní reformy v roce 1938 připadl Aichelberg k okresu Göppingen.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Znak obce Aichelberg má následující podobu: V červeném nad stříbrným trojvrším tři vyrůstající stříbrné žaludy.

Bílo-červené jsou barvy hrabat z Aichelbergu. Zelený žalud na stříbrném pozadí představoval obec v roce 1949. Současný znak byl zaveden 25. ledna 1958, aby se Aichelberg odlišil od tehdy existující stejnojmenné obce v okrese Esslingen, která je nyní součástí Aichwaldu.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Severní a západní část okresu leží na Black Jurrasics, na Brown Jurassics zkameněliny byly nalezeny především při stavbě dálnice. K vidění jsou v přírodovědném muzeu Hauff v sousední obci Holzmaden. Obec je součástí v roce 1979 vzniklé rezervace vykopávek.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Sjezdem Aichelberg projíždí obec Aichelberg Bundesßtrase 8. Svah Aichelbergu byl využit pro stavbu dálnice ve Třetí říši pro Albaufstieg, překonávající asi 380 výškových metrů na severním okraji Albu. Dno údolí tvoří asi polovina výšky mezi úpatím a náhorní plošinou. Stoupání by se dalo rozdělit na dvě části, Aichelberg a Drackensteiner Hang.

Stoupání vedle Aichelbergu bylo původně zvládnuto dlouhým zakřiveným mostem, Aichelberg-Viaduct. Při rozšiřování rozsahu v letech 1985-1990 byl tento most zcela odstraněn a nahrazen třípruhovým stoupáním. Hluk a prach z tohoto rozšíření, které bylo v té době největším projektem výstavby dálnice v Evropě, ovlivňoval obyvatele Aichelbergu po několik let.