1,3-dipól

Azidy, nitrony a
nitrosloučeniny jsou
příklady 1,3-dipolárních sloučenin.

1,3-dipolární sloučeniny nebo 1,3-dipóly jsou dipolární molekuly, v nichž se nacházejí delokalizované elektrony a elektrické náboje jsou odděleny třemi atomy. Slouží jako reaktanty v 1,3-dipolárních cykloadicích.^[1]^[2]

Známými skupinami 1,3-dipolárních látek jsou:

Azidy (RN₃)
Ozon (O₃)
Nitrosloučeniny (RNO₂)
Diazosloučeniny (R₂CN₂)
Některé oxidy:
- Azoxidy (RN(O)NR)
- Karbonyloxidy^[3]^[4]
- Nitriloxidy (RCN-O)
- Oxid dusný (N₂O)
- Nitrony (R₂CN(R)O)

Některé iminy:
- Azomethiniminy
- Nitriliminy (RCN-NR, analogy nitriloxidů)
- Karbonyliminy
Některé ylidy:
- Azomethinylidy
- Nitrilylidy (RCNCR'₂)
- Karbonylylidy
- Thiosulfiny (R₂CSS)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1,3-dipole na anglické Wikipedii.

↑ Francis A. Carey, Richard J. Sundberg. Advanced Organic Chemistry. [s.l.]: Springer, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-387-44897-8. Kapitola Part A: Structure and mechanisms, s. 874.
↑ IUPAC Gold Book dipolar compounds
↑ https://www.organic-chemistry.org/namedreactions/ozonolysis-criegee-mechanism.shtm Ozonolysis mechanism on Organic Chemistry Portal site
↑ Li, Jie Jack: Criegee mechanism of ozonolysis^{[nedostupný zdroj]} Book: Name Reactions. 2006, 173-174, DOI:10.1007/3-540-30031-7_77

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Francis A. Carey, Richard J. Sundberg. Advanced Organic Chemistry. [s.l.]: Springer, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-387-44897-8. Kapitola Part A: Structure and mechanisms, s. 874.

[2] IUPAC Gold Book dipolar compounds

[3] ttps://www.organic-chemistry.org/namedreactions/ozonolysis-criegee-mechanism.shtm Ozonolysis mechanism on Organic Chemistry Portal site

[4] Li, Jie Jack: Criegee mechanism of ozonolysis^{[nedostupný zdroj]} Book: Name Reactions. 2006, 173-174, DOI:10.1007/3-540-30031-7_77

[1]

[2]

[3]

[4]