Věncova hora
| Věncova hora | |
|---|---|
 Štěkře a Věncova hora od západu | |
| Vrchol | 652[1] m n. m. |
| Prominence | 112 m ↓ |
| Izolace | 4,5 km → svahy Granátníku |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Seznam vrcholů v Novohradském podhůří |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Novohradské podhůří / Kaplická brázda / Velešínská pahorkatina / Korosecká vrchovina |
| Souřadnice | 48°51′40″ s. š., 14°23′28″ v. d. |
  Věncova hora | |
| Povodí | Vltava |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Věncova hora (německy Kranzlberg) je kopec v Novohradském podhůří. Jedná se o nejvyšší vrchol podcelku Kaplická brázda. Nachází se nad vsí Štěkře na území obce Dolní Třebonín v Jihočeském kraji (okres České Budějovice). Tvoří výraznou dominantu oblasti Kouty na Českokrumlovsku, neboť se zvedá o více než 100 m nad okolní mírně zvlněnou krajinou a oproti hluboko zaříznutému údolí Vltavy na západě a severu oblasti je převýšení dokonce přes 200 m.
Název[editovat | editovat zdroj]
Kopec nesl v minulosti na státních mapách více názvů. V 50. letech 20. století a posléze od 80. let 20. století do začátku 20. let 21. století nesl název Věncová hora.[2][3][4][5] V mezidobí v 60. a 70. letech 20. století se nazýval Třebonínská hora.[6][7]
Geomorfologie a geologie[editovat | editovat zdroj]
Geologicky je Věncova hora tvořena pararulou metamorfní jednotky moldanubika, vrcholovou částí prostupuje pegmatitová žíla.[8] Tvarově je to symetrický kupovitý kopec se svahy částečně pokrytými kamennou sutí. Hrotitý vrchol je pokryt skalními výčnělky dosahujícími výšky 1,5–2 m. Severně ve vzdálenosti 250 m vybíhá nižší vrcholek (620 m) oddělený nehlubokým sedlem. Další vrchol, oddělený 30 m hlubokým sedlem, je ve vzdáleností 500 m jižně Plechatá hora (612 m).[9]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle nálezů několika zlomků blíže neurčené pravěké keramiky (50 m JV od trigonometrického bodu) se předpokládá, že na Věncově hoře bylo pravěké výšinné sídliště, stopy umělého opevnění zde nebyly zjištěny. Lokalita je zalesněna.[9]
V roce 1336 daroval Menhart ze Štěkře Věncovu horu klášteru Zlatá Koruna.[10] Poslední zlatokorunský opat Bohumír Bylanský si oblíbil Věncovu horu natolik, že si na ní nechal vystavět konírny a lovecký altán. Spojení prý obstarávala zvlášť proražená podzemní chodba, ke které z levého břehu Vltavy na protější pravý břeh vedla dřevěná lávka.[11]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Státní mapa 1 : 5 000: České Budějovice 5-8 [online]. Státní zeměměřický a kartografický ústav, 1951 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Státní mapa 1 : 5 000: České Budějovice 5-8 [online]. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1958 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Státní mapa 1 : 5 000: České Budějovice 5-8 [online]. Český úřad geodetický a kartografický, 1985 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Archiv: Základní mapy ČR (poslední vydání) [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Státní mapa 1 : 5 000: České Budějovice 5-8 [online]. 2. vyd. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1968 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Státní mapa 1 : 5 000: České Budějovice 5-8 [online]. 3. vyd. Český úřad geodetický a kartografický, 1979 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Česká geologická služba. Geologická mapa 1:50 000. Praha: Český úřad zeměměrický a katastrální
- ↑ a b Výzkumy v Čechách 1999. Praha: Archeologický ústav AVČR, 2001. 379 s. Dostupné online. ISBN 80-86124-32-0. Kapitola 2. Registrace terénních akcí v roce 1999, s. 39.
- ↑ REININGER, Heinrich. Majetky kláštera zlatokorunského. [s.l.]: Kohoutí kříž Dostupné online.
- ↑ STEHLÍK, Ladislav. Země zamyšlená 3. díl. [s.l.]: [s.n.] S. 348.