Dějiny Belgie

Belgie dostala své jméno podle keltského kmene Belgů, které Julius Cesar popsal jako ty nejodvážnější z galů. V prvním století n.l. byla ovládnuta Římem a přibližně 300 let vzkvétala jako jeho provincie. Když okolo roku 300 n.l. začala síla Římu slábnout, vtrhli do Beligie od severu Frankové, kteří ji běhm sta let ovládli celou. Odtud také začali dobývat Galii. Severní část dnešního ůzemí se velmi germanizovala, zatímco na jihu stále zůstávali lidé věrni Římu a latině.

V 15.století se Belgie stala díky sňatku jednou ze sedmnácti provincií Habsburské říše. Poté byla násilně obsazena Španělskem (1519-1713) a Rakouskem (1713-1794).

Pod těmito různými vládci, a zvláště mezi 12. a 17.stoletím, se díky své výhodné poloze stávala belgická města významnými centry obchodu, průmyslu a umění. Vlámští malířští mistři (Rubens, Van Dyck, Breughel) byli ve své době nejceněnějšími v celé Evropě.

V roce 1795 Belgii anektovala Francie v čele s Napoleonem, a po jeho porážce na základě výsledku Vídeňského kongresu (1815) připadla Nizozemí.

Po lidovém povstání v roce 1830 vyhlásila Belgie na Holandsku nezávislost. Byla vytvořena konstituční monarchie a na trůn usedl panovník z německého rodu Saxe-Coburg.

Během vlády Leopolda II (1865-1909) získala Belgie kolonii v Kongu, jejíž přírodní bohatství nemilosrdně vydrancovala, samozřejmě s velkým ziskem. Kolonie nejdříve patřila přímo králi, ale roku 1908 byla předána státu a přejmenována na Belgické Kongo. Tato formální změna se ovšem uvnitř kolonie nijak výrazně neprojevila. Tamní tardiční struktura ekonomie byla začleněna do moderní kapitalistické struktury a výsledkem se stalo opět vykořisťování, ovšem mnohem horší než v podání Francouzů v Indočíně nebo Němců v jihovýchodní Africe. Mezi lety 1880-1920 totiž populace klesla téměř na polovinu. Ačkoli kvůli nedostatku administrativy chybí přesné statistiky, je jisté, že na následky podvýživy a přepracování v kombinaci s nedostatečnou zdravotní péčí zemřelo několik milionů původních obyvatel. Proti spontánně vznikajícím hnutím odporu nekompromisně zasahovala armáda.

Belgie ve 20.století

Do Belgie dvákrát vtrhla německá armáda, a to v letech 1914 a 1940. Možná proto se po druhé světové válce stala jedním z předních obhájců kolektivní ochrany bezpečnosti v Evropě.

Od roku 1944, kdy byla osvobozena spojeneckými vojsky, je Belgie na cestě za zvyšováním životního standartu.