Přeskočit na obsah

Drenáž (medicína): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
obrázek
Bez shrnutí editace
Řádek 24: Řádek 24:
| url = https://www.stefajir.cz/drenaz
| url = https://www.stefajir.cz/drenaz
| datum přístupu = 2021-05-30
| datum přístupu = 2021-05-30
}}</ref> Drenážní systém se může skládat z více částí, nicméně tou primární jsou drenážní trubice (někdy označována přímo jako drény) a sběrné nádoby (rezervoáry), do kterých se hromadí odebíraný sekret. Ty bývají na dně či po stranách vybaveny měrkou, se kterou je možné sledovat množství evakuovaných tekutin.<ref name=":0" />
}}</ref> Drenážní systém se může skládat z více částí, nicméně tou primární jsou drenážní trubice (někdy označovány přímo jako drény) a sběrné nádoby (rezervoáry), do kterých se hromadí odebíraný sekret. Ty bývají na dně či po stranách vybaveny měrkou, se kterou je možné sledovat množství evakuovaných tekutin.<ref name=":0" />


Samotná drenáž má kořeny už v dobách [[Hippokratés|Hippokrata]], kdy se k odvádění [[Patologie|patologických]] tekutin jako drény využívaly primitivní dřevěné trubice,<ref name=":1" /> nicméně dnešní chirurgie je již pokročilejší a na drenážní materiály jsou proto kladeny přísné nároky, přičemž jeden z nich je ''biostabilita'', což lze chápat jako vlastnost, kdy drenážní materiál při styku s [[Tkáň|tkání]] nepodléhá [[Dekompozice|rozkladu]]. Rozklad drénu představuje riziko jeho neprůchodnosti a mohlo by dojít k ohrožení pacientova zdraví. Druhý nárok lze shrnout jako ''biokompatibilitu'', pod kterou se myslí tolerance [[Organismus|organismu]] vůči materiálu, ze kterého je drén vyroben. Nevhodné materiály totiž mohou v místě zavedení vést k výskytu [[Alergie|alergických]] reakcí, které se opět jeví jako riziko, a proto jsou drény nejčastěji zhotovovány z [[Kaučuk|kaučuku]], konkrétně [[Latex|latexu]], který je měkký a nijak nepoškozuje okolní tkáně, taktéž je však dostatečně pevný, aby v žádoucí oblasti těla drén setrval a nepodlehl [[Dekompozice|rozkladu]]. Důležitou vlastností je také kluzký povrch, který dbá na to, aby odstranění drénu z těla nebylo pro pacienta příliš bolestivé.<ref name=":0" /> Latexové drenážní trubice mají výhodu též v tom, že jejich délku je možno kdykoliv jednoduše upravit pomocí chirurgických nůžek, což se např. u drénů ze dřeva nejevilo příliš praktickým.<ref name=":0" />
Samotná drenáž má kořeny už v dobách [[Hippokratés|Hippokrata]], kdy se k odvádění [[Patologie|patologických]] tekutin jako drény využívaly primitivní dřevěné trubice,<ref name=":1" /> nicméně dnešní chirurgie je již pokročilejší a na drenážní materiály jsou proto kladeny přísné nároky, přičemž jeden z nich je ''biostabilita'', což lze chápat jako vlastnost, kdy drenážní materiál při styku s [[Tkáň|tkání]] nepodléhá [[Dekompozice|rozkladu]]. Rozklad drénu představuje riziko jeho neprůchodnosti a mohlo by dojít k ohrožení pacientova zdraví. Druhý nárok lze shrnout jako ''biokompatibilitu'', pod kterou se myslí tolerance [[Organismus|organismu]] vůči materiálu, ze kterého je drén vyroben. Nevhodné materiály totiž mohou v místě zavedení vést k výskytu [[Alergie|alergických]] reakcí, které se opět jeví jako riziko, a proto jsou drény nejčastěji zhotovovány z [[Kaučuk|kaučuku]], konkrétně [[Latex|latexu]], který je měkký a nijak nepoškozuje okolní tkáně, taktéž je však dostatečně pevný, aby v žádoucí oblasti těla drén setrval a nepodlehl [[Dekompozice|rozkladu]]. Důležitou vlastností je také kluzký povrch, který dbá na to, aby odstranění drénu z těla nebylo pro pacienta příliš bolestivé.<ref name=":0" /> Latexové drenážní trubice mají výhodu též v tom, že jejich délku je možno kdykoliv jednoduše upravit pomocí chirurgických nůžek, což se např. u drénů ze dřeva nejevilo příliš praktickým.<ref name=":0" />

Verze z 2. 6. 2021, 14:23

EF drén (Easy Flow Drain) 5cm hluboko ve stehenním svalu (m. biceps femoris)
Redonova drenáž využívající podtlak
Opět Redonova drenáž vybavená měrkou na dně ke kontrole evakuované krve
Měrka na vnější straně drenáže

Drén (z anglického drainage - odtok)[1] je zdravotnická pomůcka, která v rámci drenáže odvádí z těla nežádoucí tekutiny (tzv. sekret), konkrétně z míst, kde došlo k poranění. Drény jsou nepostradatelnou pomůckou v oblasti chirurgie, kde předchází potencionálním komplikacím, které by mohly během hojení ran a abscesů v důsledku hromadění některé z tělních tekutin, například krve či hnisu, nastat.[2][3] Drenážní systém se může skládat z více částí, nicméně tou primární jsou drenážní trubice (někdy označovány přímo jako drény) a sběrné nádoby (rezervoáry), do kterých se hromadí odebíraný sekret. Ty bývají na dně či po stranách vybaveny měrkou, se kterou je možné sledovat množství evakuovaných tekutin.[1]

Samotná drenáž má kořeny už v dobách Hippokrata, kdy se k odvádění patologických tekutin jako drény využívaly primitivní dřevěné trubice,[2] nicméně dnešní chirurgie je již pokročilejší a na drenážní materiály jsou proto kladeny přísné nároky, přičemž jeden z nich je biostabilita, což lze chápat jako vlastnost, kdy drenážní materiál při styku s tkání nepodléhá rozkladu. Rozklad drénu představuje riziko jeho neprůchodnosti a mohlo by dojít k ohrožení pacientova zdraví. Druhý nárok lze shrnout jako biokompatibilitu, pod kterou se myslí tolerance organismu vůči materiálu, ze kterého je drén vyroben. Nevhodné materiály totiž mohou v místě zavedení vést k výskytu alergických reakcí, které se opět jeví jako riziko, a proto jsou drény nejčastěji zhotovovány z kaučuku, konkrétně latexu, který je měkký a nijak nepoškozuje okolní tkáně, taktéž je však dostatečně pevný, aby v žádoucí oblasti těla drén setrval a nepodlehl rozkladu. Důležitou vlastností je také kluzký povrch, který dbá na to, aby odstranění drénu z těla nebylo pro pacienta příliš bolestivé.[1] Latexové drenážní trubice mají výhodu též v tom, že jejich délku je možno kdykoliv jednoduše upravit pomocí chirurgických nůžek, což se např. u drénů ze dřeva nejevilo příliš praktickým.[1]

Druhy

Mulové drény

  • z proužku longet s pevným okrajem
  • před zavedením nutno namáčet do mastí či sterilní vody
  • využití: povrchové rány, například kožní absces

Rukavicové drény

  • obvykle nastříhané z tenké gumy rukavic
  • odvádějí sekret z mělčích stran
  • sekret se zachycuje do sterilních čtverců
  • před použitím se sterilizují v lukasterikovém obalu

Silikonové nebo plastové drény

  • průhledné trubice různého průsvitu
  • k drénování hlouběji uložených dutin a orgánů
  • odvádějí sekret z ran spádem nebo pod tlakem
  • většinou se zavádějí již při operacích

Gumové drény

  • byly nahrazeny silikonovými
  • zajišťují se nad povrchem zavíracím špendlíkem, aby nezapadly
  • využití: drenáž orgánů

Drenáže

Volná drenáž

  • odvádí sekret do sterilních čtverců, tedy do obvazu
  • odvádí sekret z rukavicových a gumových drénů

Spádová drenáž

  • odvádí sekret přirozeným spádem
  • volný konec drénu je veden do sběrného sáčku
  • sleduje se a zaznamenává odvod za 24h
  • rána se denně převazuje

Podtlaková drenáž

  • systém odsávání sekretu z rány pod tlakem
  • např. Redonova drenáž
  • aktivní sání

Reference

  1. ↑ a b c d VYTEJČKOVÁ, Renata. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné III : speciální část. 1. vydání. vyd. Praha: [s.n.] 303 stran, iv strany obrazových příloh s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-3421-7, ISBN 80-247-3421-4. OCLC 913564100 
  2. ↑ a b Drenážní systémy a jejich ošetřování - Zdraví.Euro.cz. zdravi.euro.cz [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ Drenáž | Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK. www.stefajir.cz [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Drenáž_(medicína)&oldid=20000007“