Pandemie covidu-19 v Česku

Pandemie covidu-19 v Česku
Počet potvrzených případů na &0000000000100000.000000100 000 obyvatel v září 2020
Typ	pandemie
Období	1. března 2020 – dosud (4 roky, 3 měsíce a 9 dnů)
Virus	koronavirus SARS-CoV-2
Nemoc	covid-19
Geografie
Země původu	Čína Čína
Rozšíření	celé území České republiky
Následky
Testovaní	545 973 (28. června 2020)
Nakažení	44 155 (18. září 2020)
Úmrtí	489 (18. září 2020)
Zotavení	23 377 (18. září 2020)
Aktivní případy	14 237 (14. září 2020)
Opatření	vizte sekci Opatření
Multimediální soubory na Wikimedia Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pandemie covidu-19 v Česku je probíhající epidemie virové nemoci covid-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 na území České republiky, součást celosvětové pandemie covidu-19. Ta vznikla v prosinci 2019 na území Číny ve městě Wu-chan. Nemoc se následně začala rychle šířit i mimo pevninskou Čínu. České úřady začaly na situaci reagovat ve druhé polovině února 2020, kdy se prudce zhoršila epidemiologická situace v Itálii. Ústřední epidemiologická komise se poprvé sešla 27. února.

Na českém území byly první tři případy onemocnění potvrzeny 1. března 2020. Jako hlavní zdroj infekce byla uváděna severní Itálie, kam mnozí Češi jezdili lyžovat do Alp. Rychlý nástup epidemie byl poznamenán kritickým nedostatkem ochranných pomůcek, kterých bylo ve skladech málo. Vznikla tak řada iniciativ a lidé si začali šít ochranné pomůcky sami. První opatření proti epidemii stát přijal 3. března a 10. března bylo oznámeno, že od následujícího dne byly uzavřeny školy. Dne 12. března ve 14.00 byl vyhlášen nouzový stav s řadou omezení pro občany a podniky, 14. března pak byla zavřena restaurační zařízení a ostatní provozovny mimo těch nejdůležitějších. O půlnoci z 15. na 16. března byly až na výjimky uzavřeny státní hranice.

Dne 16. března 2020 se uzdravili první tři pacienti a k 5. dubnu mělo opakovaně negativní test už 96 původně nakažených. 22. března 2020 úřady oznámily první úmrtí pacienta s nemocí covid-19 v Česku, 95letého muže hospitalizovaného v pražské Nemocnici Na Bulovce. Dne 29. března bylo oznámeno první úmrtí z řad zdravotnického personálu; byla to 48letá sestra z plicní kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze, která se nakazila od jednoho z prvních pacientů s nemocí covid-19.

Epidemie v Česku vyvrcholila kolem 12. dubna, kdy bylo evidováno 4750 nakažených virem covid-19, z toho bylo 436 hospitalizováno, včetně zhruba stovky pacientů ve vážném stavu. Poté začal počet uzdravených převažovat nad počtem nově nakažených a klesal i počet hospitalizovaných. Množství lidí v ČR s pozitivním testem na covid-19 se v průběhu května a června 2020 ustálilo na počtu 2000—2500 (viz tabulka a graf).

Počet nakažených a nemocných začal opětovně významně narůstat již během léta, v posledních týdnech července a prvním týdnu srpna se výskyt nákazy rozšířil z východu republiky do takřka všech regionů. Nedošlo ale na rozdíl od jarní kulminace k obdobnému přibývání hospitalizovaných, podíl na tom mělo šíření onemocnění mezi mladší populací. V reakci na opětovné šíření infekce došlo k označování zasažených regionů tzv. semaforem. Ke konci srpna bylo napočítáno 106 ohnisek infekce. V prvním týdnu měsíce září 2020 se ČR zařadila mezi nejhůře zasažené země Evropy co do počtu nově nakažených na milion obyvatel. 8. září poprvé počet nově zjištěných případů přesáhl 1000 osob. Země jako Belgie a Německo začaly se zaváděním opatření vůči osobám vracejícím se z Česka. Denní nárůst větší než 2000 osob byl zaznamenán poprvé 16. září. Epidemiolog Roman Prymula označil rekordní nárůsty za alarmující a vyjádřil domněnku, že se nedostatečně testuje. Sněmovní opozice obviňovala vládu z nedostatečné přípravy na druhou vlnu nákazy. Předseda vlády Babiš však dlouhodobě kritiku odmítá, míru testování označuje za relativně nejvyšší ve srovnání s ostatními státy, žádá, aby se lidé přestali koronavirem strašit. Denní nárůst větší než 3000 osob byl zaznamenán poprvé 17. září.

Průběh

Mapa počtu úmrtí v Česku podle krajů:

     30+ úmrtí

     21-30 úmrtí

     11-20 úmrtí

     6-10 úmrtí

     1-5 úmrtí

Mapa pozitivně testovaných případů podle okresů (ke 14. září 2020):

     400+ potvrzených případů

     300-399 potvrzených případů

     200-299 potvrzených případů

     150-199 potvrzených případů

     100-149 potvrzených případů

     1–99 potvrzených případů

Mapa okresů označených podle tzv. koronavirového semaforu (k 17. září 2020):

     3 – narůstající nebo přetrvávající komunitní přenos (zatím žádný okres)

     2 – počínající komunitní přenos

     1 – výskyt nákazy bez komunitního přenosu

     0 – nulové nebo zanedbatelné riziko

Podrobnější informace naleznete v článku Průběh pandemie covidu-19 v Česku.

Související informace naleznete také v kategorii Pandemie covidu-19 v Česku ve Wikizprávách.

Leden 2020

V průběhu ledna 2020 nákaza Česko ještě nezasáhla. Byla však již učiněna první preventivní opatření, zejména zpřísněné kontroly cestujících přilétajících na Letiště Václava Havla v Praze. Ke konci toho měsíce se množily hlasy, že je s ohledem na šíření epidemie v Číně třeba učinit další opatření. Poslanec ODS Bohuslav Svoboda požadoval na schůzi Poslanecké sněmovny 28. ledna projednání návrhu, kterým by byla vláda zavázána taková opatření provést. Návrh byl podpořen 73 hlasy opozice, proti byli 3 poslanci. Velká většina poslanců ANO, ČSSD a KSČM se zdržela hlasování a Svobodův návrh tak nebyl schválen (neobdržel potřebný počet hlasů). Podle odpovědi ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha příprava k dalším opatřením již probíhala, přičemž Česká republika jednala v souladu se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a nebyl důvod k panice. Vojtěch dále uvedl, že zpřísněná opatření na českých hranicích včetně letiště v Praze, např. zákaz letů z Číny, by „dávala logiku, pouze kdyby to udělala celá Evropská unie, minimálně celý schengenský prostor“ (tj. prostor volného pohybu osob podle Schengenské smlouvy). Čínští turisté se totiž v mnoha případech dostávali na české území autobusy z jiných zemí, např. z Rakouska a Maďarska.

Premiér Andrej Babiš byl opozicí kritizován za to, že nechtěl poslat do Číny zdravotnický materiál na pomoc proti epidemii; toho byly nakonec odeslány 4,5 tuny.

Únor 2020

Ani počátkem února nepovažovali jak představitelé vlády, tak opozice hrozbu epidemie za skutečně vážnou. V té době byla koronavirová epidemie považována za méně nebezpečnou než již delší dobu probíhající epidemie chřipková.

Ještě na konci února 2020 se všeobecně předpokládalo, že odjezd do lyžařských středisek v severní Itálii a v Rakousku je bezproblémový. Odtud se pak začala nákaza koronavirem do Česka a dalších zemí šířit. Tento postoj k lyžařské turistice se ale nijak nelišil od postoje všech ostatních zemí Evropské unie.

Březen 2020

Šíření epidemie

Dne 1. března byly potvrzeny první tři případy covidu-19 na území ČR. V počátcích se jednalo o nakažené osoby, které pobývaly v severní Itálii, později již převažovala tzv. komunitní nákaza, tj. nakažení od lidí, kteří v zahraničí nepobývali. Počáteční prudký procentní nárůst počtu infikovaných (v desítkách procent oproti předchozímu dni) se v poslední březnové dekádě zmírnil na nárůsty nižší než 20 % ve srovnání s předchozím dnem. Od 1. do 31. března 2020 bylo potvrzeno celkem 3257 případů covidu-19.

První tři zotavení z nákazy byla potvrzena 16. března 2020, do konce měsíce se jejich počet zvýšil na 25. První nakažený zemřel 22. března, do 31. března zemřelo 31 nakažených (u starších osob se často se jednalo o souběh více chorob, ne vždy bylo jasné, zda příčinou úmrtí byl covid-19). Počet úmrtí výrazně stoupl mezi 27. a 31. březnem (z 9 na 31).

Počet osob testovaných na covid-19 během března zásadně vzrostl, z počátečních zhruba 200–400 denně na více než 5 000 denně na konci měsíce. Během března bylo celkem testováno více než 50 000 osob.

Nejdůležitější opatření státu

V počátku krize řídila státní opatření Bezpečnostní rada státu, vedená Andrejem Babišem, 16. března byl ustaven krizový štáb řízený Romanem Prymulou. Toho vystřídal 31. března Jan Hamáček. Roman Prymula se stal vedoucím Centrálního řídicího týmu covid-19, který řídil zdravotnickou stránku boje proti koronaviru.

Některá opatření byla průběžně zpřesňována či modifikována. K nejdůležitějším patří:

Od 2. března byla postupně přijímána a zpřísňována opatření k omezení rizik přeshraničního pohybu osob (pozastaveny lety z a do Jižní Korey a severní Itálie, namátkové kontroly na hranicích, karanténa pro osoby přijíždějící z rizikových oblastí, konání Světového poháru v Biatlonu bez diváků).

Počínaje 11. březnem byly všechny základní, střední, vyšší odborné a vysoké školy v České republice uzavřeny do odvolání

Dne 12. března od 14 hodin byl v ČR vyhlášen na dobu 30 dnů nouzový stav. Jím byla vyhlášena řada mimořádných opatření, zejména omezení volného pohybu.

Od 14. března byl zakázán provoz restaurací a obchodů (s výjimkami). Opatření mělo původně platit 10 dní.

Od 16. března byly, až na výjimky, uzavřeny státní hranice.

Dnem 19. března byla vyhlášena povinnost si mimo bydliště zakrývat ústa a nos rouškou, šátkem či jinou pokrývkou.

Ochranné pomůcky

Pro březen 2020 byl charakteristický nedostatek ochranných pomůcek pro zdravotníky i celou populaci. Prvotní nedostatek roušek na obličeje (popř. respirátorů), vyvolaný zavedením všeobecné povinnosti zakrývání nosu a úst na veřejnosti, byl během několika dnů vyřešen díky solidaritě a aktivitě dobrovolníků, kteří začali vyrábět textilní roušky. Nedostatek ochranných pomůcek se snažily zmírnit také jednotlivé resorty – například ministerstvo spravedlnosti pověřilo šitím roušek vězně v nápravných zařízeních a ministerstvo vnitra zadalo výrobu roušek osazenstvu uprchlických zařízení.

Nedostatek jednorázových ochranných prostředků pro zdravotníky a další profese v „prvním sledu“ byl zpočátku řešen málo účinnými regulačními opatřeními (zákaz vývozu apod.). Množství ochranných prostředků se významně zvýšilo až po dodávkách z Číny, které začaly 18. března, dodávka 100 tun materiálu dorazila v noci z 20. na 21. března.

• 
  Snímek viru SARS-CoV-2 pořízený elektronovým mikroskopem
• 
  Kolem 7. března začala Správa železnic rozmisťovat na větších nádražích dezinfekční stojany
• 
  Od pátku 13. března byly v brněnské a dalších MHD pro cestující uzavřeny přední dveře a prostor u kabiny řidiče.
• 
  Od 14. března byl zaveden zákaz pobytu v restauračních zařízeních
• 
  15. března byly všechny jízdy za hranice ČR zrušeny (ÚAN Praha-Florenc)
• 
  Dobrovolní hasiči Brno-Vinohrady nabízejí pomoc seniorům v době pandemie (ofoceno 23.března 2020)
• 
  Vyznačení obcí dotčených uzavřením 16.–29. března 2020
• 
  Vstup do Nemocnice Bohunice v Brně v době pandemie.
• 
  Cedule vedoucí k odběrovému místu v Karviné (duben 2020)
• 
  Automat na roušky umístěný na Staré osadě v Brně (duben 2020)
• 
  Dítě s rouškou na ulici v Orlové (7. dubna 2020)
• 
  Socha malíře Eduarda Steffena, která měla být odhalena v českolipském parku 20. března 2020

Duben 2020

Velmi mírný průběh pandemie umožnil stanovení harmonogramů uvolňování, které byly průběžně zkracovány a zpřesňovány.

1. dubna Dne 1. dubna byla oznámena příprava testování reprezentativního vzorku populace na protilátky covidu-19. Testování začalo 23. dubna v Praze, Brně a Litoměřicích, od 24. dubna v Olomouci, Litovli a Uničově. Do konce dubna nebyly výsledky studie publikovány.

7. dubna Poslanecká sněmovna schválila vládě prodloužení nouzového stavu do 30. dubna 2020.

20. dubna Došlo k prvnímu ze čtyř uvolnění karanténních opatření podle Harmonogramu uvolňování podnikatelských a dalších činností. Jednalo se např. o znovuotevření řemesel s provozovnou či farmářských trhů.

24. dubna Vláda vydala revidovaný Harmonogram uvolnění podnikatelských činností, který byl oproti předchozí verzi o dva týdny zkrácen s konečným datem 25. května 2020. Rozvolnění ve školách a školských zařízeních rozvolnění v oblasti sociálních služeb zůstala plánováno do června včetně.

28. dubna Poté, co pražský městský soud zrušil opatření Ministerstva zdravotnictví související s pandemií a vydaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví, požádala vláda o prodloužení nouzového stavu, aby zrušená opatření mohla být přijata vládou v jeho rámci. Poslanecká sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu do 17. května 2020.

29. dubna Po testování metody bylo oznámeno, že tzv. chytrá karanténa zahájí svou ostrou fázi 1. května.

30. dubna S platností od 11. května byl např. oznámen dobrovolný návrat žáků 9. tříd do škol, kvůli přípravě na přijímací zkoušky na střední školy, a provoz divadel, kin apod. do 100 diváků.

Květen 2020

Přelom dubna a května – počet zotavených z covidu-19 začal trvale převyšovat počet aktivních případů.

11. května Povoleny byly hromadné akce s účastí do 100 osob. Otevřena kadeřnictví, provozovny v nákupních centrech nad 5000m² a provozovny nad 2500m² mimo nákupní centra.

25. května Otevření vnitřních prostorů např. kaváren, restaurací, zoologických zahrad, hradů a zámků. Povoleny hromadné akce do účasti 300 osob (ve vnitřních i venkovních prostorech). Opatření Vlády ČR se týkala omezení volného pohybu, vstupu do České republiky a opatření na vzdušné hranici, v oblasti maloobchodu a služeb, v oblasti školní docházky, v sociální oblasti, v oblasti zdravotnictví a vězeňské služby.

Ke konci měsíce odešel bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, jak už v polovině května 2020 oznámil.

Červen a červenec 2020

Na počátku léta 2020 došlo k opětovnému zvýšení počtu nakažených onemocněním covid-19. Dne 19. července bylo evidováno 4764 aktuálně nakažených, což bylo nejvíc od počátku šíření epidemie v Česku. Podle epidemiologa Romana Prymuly a dalších odborníků je ale tento nárůst způsoben především důkladnějším testováním a neznamená příchod druhé vlny pandemie. Počet nakažených vyžadujících hospitalizaci zůstal i nadále nízký (131 hospitalizovaných, z toho asi 10 vážných případů vyžadujících plicní ventilaci nebo mimotělní oběh, oproti 436 hospitalizovaným, z toho zhruba 100 pacientů ve vážném stavu, v době vrcholící epidemie v polovině dubna). Počet aktuálně nakažených pak rychle stoupal až do 26. července, kdy Ústav zdravotnických informací a statistiky zveřejnil opravu vlastních statistik počtů zotavených a aktuálně nemocných osob, a to zpětně až do května. Důvodem ke změně oficiálních statistik bylo, že hygienici prý několik týdnů nestíhali vyřadit z evidence již uzdravené osoby. Počet aktuálně nakažených tak byl snížen z 5 254 na 3 479.

Srpen 2020

4. srpna 2020 počet nakažených v Česku znovu přesáhl hranici pěti tisíc (předchozí překročení této hranice bylo anulováno úpravou oficiálních statistik).

17. srpna 2020 bylo oznámeno, že od 1. září 2020 bude v Česku platit povinnost nosit roušky ve veřejných vnitřních prostorách, v prostředcích dopravy a na vnitřních hromadných akcích.

19. srpna bylo ohlášeno zpřísnění pravidel ohledně roušek. Roušky se měly nosit od 1. září například také v kadeřnictvích a restauracích. Předpokládalo se, že opatření budou trvat do března 2021.

20. srpna přišla další změna. Byly oznámeny mírnější pravidla, jako že roušky budou od září povinně všude na úřadech a orgánech veřejné správy, ve zdravotních a sociálních zařízeních a všude ve veřejné dopravě.

21. srpna přibylo 506 nových případů koronaviru, což je čtvrtý nejvyšší denní přírůstek v ČR.

22. srpna v sobotu přibylo 239 případů koronaviru. Denní přírůstek se dostal nad 200 případů za víkendový den poprvé od posledního červnového víkendu, kdy čísla zvyšovalo cílené testování v dolech OKD na Karvinsku.

24. srpna bylo oznámeno, že epidemiolog Rastislav Maďar skončil v pracovní skupině ministra zdravotnictví. O svém rozhodnutí již v pátek 21. srpna informoval ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

28. srpna hygienici zařadili Prahu do oranžového, tedy druhého stupně rizika nákazy koronavirem. Budou tak povinné roušky na letišti Václava Havla. Školám následně bylo doporučené nosení roušek na jejich společných prostorách, stále nebyly povinně zavedené. Do prvního stupně, zelené barvy, hygienici zařadili 4 okresy: Kolín, Příbram, Žďár nad Sázavou a Brno-město.

29. srpna přibylo 319 nemocných, podíl případů na testech byl nejvyšší za měsíc, ten stoupl na 5,81 procenta. Jedná se o první víkendový den, kdy přibylo více jak 300 nemocných za den.

Září 2020

2. září přibylo 650 nových případů koronaviru, do tohoto dne nejvíce od začátku epidemie v ČR. Za poslední měsíc se také zdvojnásobil počet těžce nemocných lidí s covidem-19.

3. září přibylo 680 nových případů koronaviru, do tohoto dne nejvíce od začátku epidemie v ČR.

4. září přibylo 798 nových případů koronaviru, do tohoto dne nejvíce od začátku epidemie v ČR. Epidemiolog Roman Prymula uvedl, že Česko by mělo mít od října rychlejší test na koronavirus ze slin. Výsledek by byl zhruba za 45 minut. Do zelené barvy, prvního stupně, hygienici zařadili nově 8 okresů: Hodonín, Beroun, Kladno, Mělník, Praha-východ, Praha-západ, Třebíč a Blansko. Ze zelené zóny naopak oproti minulému týdnu vypadly okresy Žďár nad Sázavou a Brno-město, riziko nákazy je v nich nyní podle hygieniků zanedbatelné stejně jako ve zbylých částech ČR.

8. září přibylo 1 164 nových případů koronaviru, do tohoto dne nejvíce od začátku epidemie v ČR.

Od 9. září jsou v Praze povinné roušky v obchodech a nákupních centrech. Od půlnoci do šesté hodiny ranní jsou uzavřené provozovny stravovacích služeb, včetně barů a nočních klubů.

Od 10. září jsou lidé povinni nosit roušky ve vnitřních prostorách budov po celém Česku. Oznámil to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve středu 9. září. Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví vymezuje řadu výjimek z této povinnosti obdobně jako na jaře, a to např. u osob s postižením intelektu či poruchou autistického spektra, u dětí do dvou let, v případě škol budou roušky povinné všude kromě samotných tříd. V tento den také přibylo 1 382 nových případů koronaviru, do tohoto dne nejvíce od začátku epidemie v ČR.

11. září hygienici zařadili vedle Prahy do oranžové barvy, druhého stupně, nově okresy Beroun, Kladno, Kolín, Praha-východ a Uherské Hradiště. Do zelené barvy, prvního stupně, hygienici zařadili nově 34 okresů: Benešov, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Nymburk, Rakovník, České Budějovice, Český Krumlov, Písek, Strakonice, Tábor, Plzeň-město, Plzeň-jih, Rokycany, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Litoměřice, Louny, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Hradec Králové, Náchod, Trutnov, Chrudim, Pardubice, Svitavy, Jihlava, Pelhřimov, Žďár nad Sázavou, Brno-město, Brno-venkov, Olomouc a Prostějov. Přidaly se tak k okresům Hodonín, Praha-západ, Třebíč, Blansko, Příbram a Mělník, které byly v zeleném stupni už dříve. Zelenou barvu má aktuálně 40 okresů Česka. V tento den také přibylo 1 447 nových případů koronaviru, do tohoto dne nejvíce od začátku epidemie v ČR; dále přibylo 18 204 nových testů, nejvíce od začátku epidemie v ČR. Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr uvedl coby možný počet v budoucnu na covid-19 zemřelých v Česku 50 000 úmrtí, což při populaci 10,69 milionu dává 4 677 zemřelých na milion obyvatel. Pro srovnání, nejvyššího počtu v Evropě dosáhla Belgie s 868 zemřelými na milion obyvatel, nepočítáme-li velmi malé státy jako San Marino.

12. září přibylo 1 541 nových případů koronaviru, do tohoto dne nejvíce od začátku epidemie v ČR.

13. září Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce uvedl, že probíhá druhá vlna epidemie. Také dodal, že Česko je třetí nejzasaženější zemí EU.

15. září přibylo 1 677 nových případů koronaviru, do tohoto dne nejvíce od začátku epidemie v ČR.

16. září přibylo 2 139 nových případů koronaviru, do tohoto dne nejvíce od začátku epidemie v ČR.

17. září přibylo 3 130 nových případů koronaviru, do tohoto dne nejvíce od začátku epidemie v ČR.

Testování

Testovací sada v USA

Do 2. března 2020 byla oprávněná testovat vzorky pouze Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu v Praze. Dne 2. března 2020 Ministerstvo zdravotnictví navýšilo laboratorní kapacity o další čtyři místa, a to Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Nemocnici České Budějovice, Fakultní nemocnici Hradec Králové a Fakultní nemocnici v Motole. Potvrzení všech nejasných a pozitivních výsledků však měla i nadále provádět Národní referenční laboratoř, a ta měla v případě pozitivních výsledků organizovat křížové potvrzení v laboratoři Institutu Roberta Kocha v německém hlavním městě Berlíně.

Ve dnech 4. a 6. března 2020 odhalila vedoucí soukromé laboratoře Tilia Laboratories v Pcherách Soňa Peková dva případy nákazy virem SARS-CoV-2 (6. a 13. případ), k tomu později uváděla, že vyvinula nový typ testu na detekci tohoto viru. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula poté 6. března uvedl: „Takové soukromé laboratoře, které v Česku testují pacienty na koronavirus, skutečně existují. Kolik jich je, ale bohužel netušíme. Stejně tak nemáme ani nástroje k tomu, abychom jejich činnost jakkoliv regulovali. (…) Přesto se nám to nelíbí. Přece jen potřebujeme mít o nemocných přehled. Je to důležité kvůli epidemiologické situaci.“ Zakázat soukromé laboratoři, aby si nakoupila nějaké testy, podle něj totiž nikdo nemůže a stejně tak ministerstvo nepřinutí obyvatelstvo, aby se do takovýchto zařízení chodilo testovat.

Poté ministerstvo stanovilo pro testování podmínky, které tato laboratoř nesplňovala a nemohla v krátké době splnit (certifikaci systému ISO 15189), a fakticky jí tak testování zakázalo. O lékařce Soně Pekové přitom ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na tiskové konferenci v pátek 6. března 2020 uvedl, že musela do karantény Na Bulovku, protože prý vzorek odebírala „velmi nestandardním způsobem“, a tato tvrzení potvrdila a aktivně doplnila i přítomná hlavní hygienička Eva Gottvaldová. Později se ukázalo, že obě tyto informace byly nepravdivé, tato laboratoř vzorky vůbec sama neodebírala a lékařka v karanténě nebyla ani nebyla sama na nákazu testována. K tomu se také na Twitteru vyjádřil poslanec Miroslav Kalousek: „Ministr zdravotnictví, který v krizové situaci prokazatelně lže, znedůvěryhodňuje všechny informace a opatření, o kterých vláda veřejnost informuje.“ Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09, vyjádření spojila se snahou poškodit soukromé laboratoře, a Petr Fiala, předseda ODS, na sociální síti napsal, že ministr Vojtěch by si měl naordinovat mediální karanténu, není to jeho první selhání a ministrem by neměl být člověk, který potřebuje neustále exhibovat v médiích. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvedl, že „ministr Vojtěch by si potřeboval odpočinout, aby nemusel z únavy zbytečně žvanit nesmysly“, a místopředseda strany Jan Bartošek zparodoval hnutí ANO slovy: „Zapamatujete si, všeci. ANO nikdy nelže.“ Během odpoledního setkání s novináři upřesnil, že informaci mu měla poskytnout „doktorka Macková“ ze Státního zdravotního ústavu. V ústavu figuruje MUDr. Barbora Macková, vedoucí Centra epidemiologie a biologie.

Jiné laboratoře nesměly oprávnění testy na koronavirus SARS-CoV-2 v rámci státního systému provádět. Další laboratoře, které se chtějí do testování také zapojit, byly vyzvány, aby kontaktovaly Státní zdravotní ústav. Dne 5. či 6. března se počet oprávněných laboratoří zvýšil z 5 na 8, tj. přibyla Nemocnice Na Bulovce, Fakultní nemocnice Brno a také laboratoř Agel z Ostravy jako první soukromá laboratoř připuštěná do systému. Ministerstvo podmínky provádění testů uvolnilo, aby umožnilo testování i výzkumným pracovištím Akademie věd a veterinárních ústavů, a na základě takto upravených podmínek získala 18. března v krátké době certifikaci k testování mimo jiné i laboratoř Tilia. K 28. červenci 2020 bylo v Česku 108 laboratoří akreditovaných k určení nákazy nemocí covid-19.

Podle informací ze 14. března 2020 jsou v České republice na přítomnost viru SARS-CoV-2 testováni zejména ti, kteří vykazují známky onemocnění. Kvůli nedostatku zdravotního personálu a testovacích sad však ne všichni, a řada lidí je odmítána. Testování na vlastní náklady je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha od 14. března 2020 možné.

Během léta 2020 se objevily v médiích detailní výpovědi osob, které si stěžovaly na neochotný či neúčinný postup lékařů a hygienických stanic. Oba případy byly z hlediska postupu zodpovědných orgánů a osob hodnoceny ministerstvem jako špatně zvládnuté. Na tiskové konferenci dne 5. září 2020 pak šéfka pražské hygienické stanice, Zdeňka Jágrová, přiznala, že hygienici nestíhají trasovat kontakty nakažených, a to z důvodů jak počtu kontaktů na osobu, tak personálních kapacit hygienické stanice.

První pozitivně testované případy

Dodatečné testování na přítomnost protilátek proti SARS-CoV-2 prokázalo, že jako první prodělali nemoc dva lidé z Českého Krumlova už na přelomu prosince a ledna (majitel penzionu, který obsluhoval čínské turisty) a v lednu (zaměstnankyně nemocnice z Krumlova).

V tabulce je uvedeno prvních čtyřicet sedm pozitivně testovaných, o kterých úřady informovaly jednotlivě. První tři případy covidu-19 na území ČR byly testováním potvrzeny v neděli 1. března 2020 a v následujících dnech byla nově zjištěným případům věnována značná mediální pozornost. V úterý 10. března bylo oznámeno celkem 25 nových případů. Šlo o do té doby největší nárůst počtu případů za jediný den a ke většině případů již nebyly zveřejňovány podrobné informace. Ani ve dnech následujících, kdy už se počet nově zjištěných případů zpravidla pohyboval v řádu stovek denně.

První pozitivně testované případy (tabulka) # Datum Původ nákazy Lokace Pohlaví Věk Státní příslušnost 1 1. března Itálie Itálie, Udine Praha muž 67 Česko Česko Čech narozený v roce 1952 se zúčastnil konference v italském Udine. Hygienu kontaktoval již 26. února. Po návratu z Itálie zůstal v domácí karanténě a bylo zjištěno, že u jednoho z jeho italských kolegů byla potvrzena nemoc covid-19. Poté, co se jeho stav zhoršil, dorazil na Infekční kliniku Nemocnice Na Bulovce. Test se ukázal jako pozitivní 1. března. Je učitelem na České zemědělské univerzitě v Praze. 2 1. března Itálie Itálie, Milán Praha žena ~20 USA USA Mladá žena z USA, narozená v roce 1999, studující v Miláně, cestovala do Prahy přes Vídeň, Budapešť a Brno. Cítila se nemocná, navštívila pohotovost ve Fakultní nemocnici v Motole, kde s ní bylo nakládáno jako s potenciálně infekční. Později byla převezena do Nemocnice Na Bulovce. 3 1. března Itálie Itálie, Auronzo di Cadore Děčín, Ústecký kraj muž ~43 Česko Česko Muž narozený v roce 1976 v Děčíně lyžoval se svou rodinou v Itálii a po návratu do České republiky ho jeho žena odvezla do nemocnice v Ústí nad Labem. 1. března byl pozitivně testován a poté převezen do Nemocnice Na Bulovce. Zbytek jeho rodiny neměl žádné příznaky a zůstal v domácí karanténě. Muž byl 16. března prohlášen za vyléčeného 4 2. března Itálie Itálie, Auronzo di Cadore Děčín, Ústecký kraj žena 53 Česko Česko Češka byla na dovolené v Alpách a zůstala ve stejném hotelu jako pozitivně testovaný český muž (případ č. 3), s nímž se během pobytu stýkala. V neděli 1. března dorazila do Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a později byla převezena do pražské Nemocnice Na Bulovce. 16. března byla prohlášena za vyléčenou. 5 3. března Itálie Itálie, Milán Praha žena 21 Ekvádor Ekvádor Mladá žena z Ekvádoru cestovala společně s americkou ženou, která byla infikována 1. března (případ č. 2). Obě studují v Miláně. I když byl první test provedený 1. března negativní, následné opakované testování 3. března bylo jasně pozitivní. 6 4. března Itálie Itálie, Trento Praha žena — Česko Česko Žena po příjezdu z Itálie žádala provedení testů, ale státní systém ji odmítl. Proto si nechala udělat testy mimo státní systém v soukromé laboratoři Tilia a vyšly pozitivně. Vzorky přezkoumala referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu, po přezkoumání testů se u ženy nákaza potvrdila. Její děti a dědeček měli test negativní, ale u manžela (případ č. 9) se potvrdil. 7 4. března Itálie Itálie, Auronzo di Cadore Děčín, Ústecký kraj muž — Česko Česko Partner nakažené ženy (případ č. 4), která se vrátila se svou rodinou z dovolené v severní Itálii. Nakazil se už na dovolené a tudíž se nejednalo o přenos z člověka na člověka na území Česka. 16. března byl prohlášen za vyléčeného. 8 4. března Itálie Itálie, Auronzo di Cadore Děčín, Ústecký kraj žena — Česko Česko Dcera nakažené ženy (případ č. 4), která se vrátila se svou rodinou z dovolené v severní Itálii. Nakazila se rovněž už na dovolené a tudíž se nejednalo o přenos z člověka na člověka na území Česka. 9 5. března Itálie Itálie Praha muž — Česko Česko Muž, který byl se svou manželkou na dovolené v Itálii nakaženou ženou z Prahy 6 (případ č. 6) 10 5. března Itálie Itálie Děčín, Ústecký kraj muž — Česko Česko Muž z Prahy, který byl na dovolené s ženou, u které byl koronavirus potvrzen. 11 5. března Itálie Itálie Praha muž 45 Itálie Itálie 12 5. března Itálie Itálie Praha muž 43 Česko Česko 13 6. března Česko Česko Ústecký kraj žena 67 Česko Česko Žena, která se nakazila od svého syna, jenž se vrátil z Itálie. Testy byly provedeny mimo státní systém v soukromé laboratoři Tilia v Praze. Výsledek přezkoumala a potvrdila referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu. 14 6. března Itálie Itálie, Auronzo di Cadore Ústecký kraj muž — Itálie Itálie 15 6. března Itálie Itálie, Auronzo di Cadore Praha muž — Česko Česko Lékař z Prahy, který se vrátil z Itálie. Po návratu ještě 2 dny ordinoval. 16 6. března Itálie Itálie Děčín, Ústecký kraj žena 12 Česko Česko Dcera nakaženého muže z Děčína, která byla s rodiči v Itálii. 17 6. března USA USA, Boston Praha žena — Česko Česko Pacientka byla na konferenci společnosti Biogen Inc. v USA v Bostonu. Mnoho účastníků konference bylo následně testováno pozitivně v USA i v Evropě. 18 6. března Itálie Itálie Praha — 2 Česko Česko Byl s rodinou v Itálii. 19 6. března Itálie Itálie, Lombardie Ústecký kraj žena — Česko Česko Žena, která se vrátila z lyžařského zájezdu z Itálie. 20 7. března Česko Česko Ústecký kraj žena — Česko Česko Podnájemnice 6. března nakažené ženy (případ č. 19) 21 7. března Itálie Itálie, Trento — muž — Česko Česko Muž, jenž byl na lyžařském zájezdu v lyžařském areálu Passo del Tonale v Trentinu v Itálii. 22 7. března USA USA, Boston — muž — Česko Česko 23 7. března Itálie Itálie — — — Česko Česko Osoba byla spolu s dalším nakaženým (případ č. 24) v Itálii na lyžích. 24 7. března Itálie Itálie — — — Česko Česko Osoba byla spolu s dalším nakaženým (případ č. 23) v Itálii na lyžích. 25 7. března Rakousko Rakousko — muž — Česko Česko Manžel nakažené ženy (případ č. 26). Oba byli v kontaktu s nakaženou ženou v Rakousku. 26 7. března Rakousko Rakousko — žena — Česko Česko Manželka nakaženého muže (případ č. 25). Oba byli v kontaktu s nakaženou ženou v Rakousku. 27 8. března Itálie Itálie — muž — Česko Česko Manžel nakažené ženy (případ č. 28). Oba byli na lyžařském zájezdu v Itálii, spolu s dalšími lidmi, u kterých se nákaza potvrdila již dříve. 28 8. března Itálie Itálie — žena — Česko Česko Manželka nakaženého muže (případ č. 27). Oba byli na lyžařském zájezdu v Itálii, spolu s dalšími lidmi, u kterých se nákaza potvrdila již dříve. 29 8. března Itálie Itálie, Auronzo di Cadore Litoměřice, Ústecký kraj žena — Česko Česko Osoba byla spolu s dalším nakaženým (případ č. 23) v Itálii na lyžích. 30 8. března Itálie Itálie, Auronzo di Cadore Litoměřice, Ústecký kraj žena — Česko Česko Osoba byla spolu s dalším nakaženým (případ č. 23) v Itálii na lyžích. 31 8. března Česko Česko Ústecký kraj muž — Česko Česko Rodinný příslušník žen (případy 29 a 30). Necestoval nikam do zahraničí, tudíž došlo k přenosu z osoby na osobu v Česku. 32 8. března USA USA, Boston Hradec Králové muž 37 Kanada Kanada Kanaďan, dlouhodobě žijící v Praze. Vrátil se z konference v americkém Bostonu. Stal se prvním pacientem Královéhradeckého kraje. 33 9. března Itálie Itálie, Trento Rožnov pod Radhoštěm, Zlínský kraj žena 42 Česko Česko Žena se vrátila z lyžování v Itálii. Je prvním případem ve Zlínském kraji. 34 9. března Česko Česko Praha muž 12 Česko Česko 12letý chlapec, který je v rodinné vazbě na již nakaženého z Itálie. 35 9. března} Itálie Itálie, Lombardie Praha muž 45 Česko Česko 36 9. března Česko Česko Praha žena 62 Česko Česko Žena byla v kontaktu se skupinou nakažených, kteří se vrátili z Itálie. 37 9. března Itálie Itálie, Trento Středočeský kraj muž — Česko Česko 38 9. března Česko Česko Praha muž 40–45 Česko Česko Pražský taxikář jezdící pro společnost Uber byl prvním zjištěným případem, který neměl žádnou vazbu na lidi, kteří pobývali na severu Itálie. Je podezření, že se nakazil od německých turistů, které ubytovával. Po nakažení dále vozil lidi po Praze; odhaduje se, že jich bylo několik desítek. Stav pacienta se 11. března zhoršil a byl připojen k umělé plicní ventilaci a následně i na mimotělní oběh. Jako prvnímu z českých pacientů mu byl proto podán experimentální lék Remdesivir. Jeho stav se pak počátkem dubna zlepšil a 20. dubna byl po 43 dnech hospitalizace propuštěn domů. 39 10. března Česko Česko Středočeský kraj žena 61 Česko Česko V zaměstnání přišla do kontaktu s nakaženou ženou, která byla na lyžích v italské Val Gardeně. 40 10. března Itálie Itálie, Sexten Ústecký kraj muž 54 Česko Česko 41 10. března Německo Německo Prostějov, Olomoucký kraj muž 55 Japonsko Japonsko Manažer japonské firmy Toray Textiles Central Europe s pobočkou v Prostějově japonské národnosti žije sám v Olomouci. Cizinec přijel zpět do Česka z Německa. Pobýval v Mnichově, předtím byl také v Anglii. Byl ve vážnějším stavu v prostějovské nemocnici, ale 23. března byl na základě negativních testů prohlášen za vyléčeného. 42 10. března Rakousko Rakousko Pardubický kraj muž — Česko Česko Muž v důchodovém věku byl lyžovat v rakouském středisku Bad Gastein. 43 10. března — Praha žena — — 44 10. března — Praha muž — Česko Česko 45 10. března Itálie Itálie Litovel, Olomoucký kraj muž — Česko Česko Manžel nakažené ženy (případ č. 46). Oba byli lyžovat v Itálii. 46 10. března Itálie Itálie Litovel, Olomoucký kraj žena — Česko Česko Manželka nakaženého muže (případ č. 45). Oba byli lyžovat v Itálii. 47 10. března Itálie Itálie Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina muž — Česko Česko První případ v kraji Vysočina. Muž ze Žďáru nad Sázavou byl v Itálii pracovně jako montér.

V prvních dnech přivezla většina pozitivně testovaných lidí nákazu do Česka z Itálie nebo se nakazila přímo od lidí, kteří se nakazili v Itálii. Počet států, ze kterých do ČR dorazili nakažení lidé, dosáhl 16. září 79. Jedná se o země ze všech kontinentů a nejčastěji si lidé nákazu přivezli z Ukrajiny, Chorvatska, Rakouska, Itálie, Německa, Slovenska, Velké Británie, Španělska a Francie.

Opatření

Opatření vlády a ministerstva zdravotnictví

Související informace naleznete také v článku Uzavření českých škol 2020.

Volný pohyb osob

Volný pohyb zakázala vláda od 16. března. Od 24. dubna bylo toto omezení zrušeno, při pohybu na veřejnosti ale nadále zůstalo omezení na 10 osob ve skupině. Od 25. května je povolené i pořádání hromadných akcí, od 8. června do počtu 500 lidí. V průběhu června se zvýšil povolený počet účastníků na 1000 lidí, na veletrzích až na 5000 lidí. Od 30. června byl na Karvinsku a Frýdecko-Místecku snížen maximální počet účastníků na 100.

Roušky, zakryté dýchací cesty

Od 19. března začal platit zákaz pohybu/pobytu mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének. Od 25. května je třeba mít nos a ústa zakrytá už jen ve veřejné dopravě, v obchodech, úřadech, nemocnicích a dalších vnitřních prostorech. Od 8. června není povinné nosit roušku u bazénů a na koupalištích, nemusejí ji mít televizní a rozhlasoví moderátoři a redaktoři s hosty ve studiu, pokud dodrží dvoumetrový odstup. Od 15. června lidé nemusí venku nosit roušku, povinné zůstávají jen u hromadných akcí. Ve většině republiky povinnost nosit ochranu úst a nosu skončila 1. července 2020. Nadále však platí pro návštěvníky lůžkových zařízení. V Praze se nařízení týká i jízdy metrem a stále platí pro vnitřní akce s více než sto lidmi. Rozvolnění se také netýká Moravskoslezského kraje

Otevírání obchodů a služeb

Dveře obchodů se otevíraly postupně. Obnovený provoz obvykle doprovázely podrobné preventivní a hygienické požadavky. Od 7. dubna vláda umožnila otevřit sběrny a výkupny surovin, od 9. dubna hobby markety, železářství či prodejny jízdních kol. Otevřeny byly servisy počítačů a spotřební elektroniky, ale obchody s elektronikou ne. Dále květinářství, zahrádkářství, pohřební služby a prodejny jízdenek. Prodej jízdenek ve vlacích Českých drah byl povolen až od 14. dubna. Otevřené byly také prádelny. Ode dne 27. dubna mohla otevřít turistická informační centra, posilovny bez zázemí, autoškoly, knihovny a vnější prostory zoologických, dendrologických a botanických zahrad. Od 25. května mohou návštěvníci sportovišť využít i vnitřní prostory, stejně tak mohou i do pavilonů a vnitřních částí zahrad. Češi si mohou od 11. května zajít i k holiči a kadeřníkovi. Hotely, penziony a další ubytovací zařízení otevřely 25. května. Pro tradiční taxikáře platila omezení do konce března, pro alternativní taxislužby skončila omezení 25. května. 25. května byl povolen vstup do vnitřního prostoru hospod, barů a restaurací. Od 11. května mohli přitom hosté zavítat jen na venkovní prostor a na zahrádky. Dne 27. dubna se také obnovil provoz autoškol. Hromadná doprava byla v Česku postupně utlumována, ale nikoliv z nařízení vlády, nýbrž v reakci na omezení volného pohybu lidí.

U 208 pošt, které spadají do kritické infrastruktury státu, zůstala otevírací doba do 16:00 hodin po celou dobu nouzového stavu. Většina poboček se od 4. května vrátila k původní otevírací době. Zásilkové služby stejně jako Česká pošta varovaly před komplikacemi se zásilkami ze nebo do zahraničí.

Úřady měly část nouzového stavu podle vládního nařízení omezené pracovní hodiny: v pondělí a ve středu byly otevřené maximálně tři hodiny. Od pondělí 20. dubna se vrátily k plnému provozu.

Kulturní a sportovní akce

Od 10. března vláda zakázala všechny sportovní, kulturní, náboženské i umělecké akce s účastí nad sto lidí, později byl zákaz rozšířen na všechny akce. Akce pro nejvýše sto lidí vláda povolila od 11. května, od 25. května se jejich maximální kapacita zvýšila až na 300, od 8. června pak na 500 lidí. V divadlech bylo až do 8. června možné obsadit jen každou druhou řadu. Od 24. dubna bylo možné konat bohoslužby s účastí do patnácti lidí, počet se zvýšil nejprve od 11. května na 100, od 25. května na 300.

Lokální ohniska

Ministerstvo zdravotnictví vyhodnocuje aktuální epidemiologickou situaci v regionech podle rizikového skóre pro jednotlivé okresy. Rizikové skóre je hodnoceno denně a publikováno ve formátu týdenních souhrnů (medián vždy v pondělí).

Další opatření

• 9. února 2020 bylo přijato první razantnější opatření provedené Českou republikou proti šíření koronaviru, zákaz přímých leteckých spojů s Čínou, od 4. března s Itálií a od 5. března s Jižní Koreou.

• 11. března opatřením MZDR 10676/2020-1/MIN/KAN došlo k uzavření základních, středních a vysokých škol.

• 12. března vláda České republiky vyhlásila nouzový stav (usnesení č. 69/2020 Sb.). Nouzový stav byl ukončen k 17. květnu 2020.

• 15. března byl aktivován Ústřední krizový štáb, pracovní výbor Bezpečnostní rady státu. Původně jej vedl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, po dvou týdnech jej vystřídal ministr vnitra Jan Hamáček. Štáb dával doporučení vládě, odpovídal také za centrální nákup ochranných pomůcek za 4,6 miliardy korun. Celý štáb se scházel jednou týdně, aktivní stav byl ukončen 11. června.

• 23. března Předseda sněmovny na návrh vlády vyhlásil stav legislativní nouze. Za pouhý týden tak byl upraven zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu a schváleny zákony č. 133/2020 Sb. (ošetřovné), 134/2020 Sb. (zdravotní pojištění), 135/2020 Sb. (maturity, přijímačky na SŠ), 136/2020 Sb. (důchodové a sociální pojištění) a 137/2020 Sb. (evidence tržeb). Další zákony byly upravovány později. Proti některým zákonům, přijatým ve zrychleném jednání, však byly podány ústavní stížnosti.

Mimořádná opatření přijímala nejdříve vláda v rámci vyhlášeného nouzového stavu, později je začalo vydávat Ministerstvo zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Přehled vládních předpisů ze Sbírky zákonů ČR proti koronavirové pandemii udržuje server Zákony pro lidi.

Reakce na vládní opatření

Uzavřený Most družby mezi Českým a Polským Těšínem během pandemie covidu-19.

• Ředitel Divadla Na Jezerce, herec Jan Hrušínský, označil vládní opatření za „likvidaci všech nepohodlných“ a pokus předsedy vlády vyvoláním paniky zakrýt problémy, které má se svým trestním stíháním a svými kauzami. Později se Hrušínský za své výroky částečně omluvil.
• Městský soud v Praze obdržel návrh, kterým brněnský advokát David Záhumenský jménem své manželky Venduly 17. března napadl vyhlášení nouzového stavu a některá ze souvisejících vládních opatření, a to kvůli způsobu jejich vyhlášení. Stěžovateli podle jeho vyjádření vadilo, že premiér nejmenoval Ústřední krizový štáb, dle metodologických postupů. Advokát argumentoval tím, že se vláda neřídila doporučeními Ústřední epidemiologické komise vydaných v souladu s pandemickým plánem. Davida Záhumenského pak za medializaci své kauzy kritizoval advokát Luděk Hladěna, který poslal otevřený dopis předsedovi České advokátní komory (ČAK) Vladimíru Jirouskovi a požadoval jeho vyjádření. Na stranu Záhumenského se ale přidal místopředseda ČAK Tomáš Sokol, který s pochybením vlády souhlasí. 27. března pak Městský soud v Praze projednávání žaloby zrušil z důvodu toho, že vládou přijatá opatření byla nahrazena opatřeními Ministerstva zdravotnictví. S žalobou ale uspěl jiný právník Ondřej Dostál, jemuž dal pražský městský soud za pravdu a ve svém vyjádření z 23. dubna 2020 zrušil některá opatření zavedená Ministerstvem zdravotnictví s účinností od 27. dubna 2020. Jedná se zejména o dvě opatření v souvislosti s omezením maloobchodního prodeje a dvě opatření související s omezením volného pohybu osob.

• Rektor Univerzity Karlovy, lékař a biochemik Tomáš Zima, zveřejnil 6. dubna 2020 text, ve kterém vyjádřil velké obavy z devastačních dopadů, kterými pokračující restrikce tvrdě a na dlouhou dobu zasáhnou každého občana, zemi a celou společnost. Upozornil, že statistiky úmrtnosti na Covid-19 jsou vypočítány nestandardně a zanedbávají souvislosti s řadou závažných onemocnění či vážné oslabení imunity nakažených. Došlo k obrovskému a soustavnému strašení národa a občanů, řada médií ve snaze o senzaci za každou cenu, často bez ohledu na fakta či dopady, často bez etického rozměru, podává velmi často tendenční obraz infekce lokálně i globálně. Tomáš Zima varuje, že daleko fatálnější následky pro Českou republiku bude mít ochromení našeho a světového hospodářství. Volba mezi uvolněním drastických opatření a dalším pokračováním karantény není volbou mezi penězi a životy. Je volbou mezi hypotetickými hromadnými oběťmi koronavirové infekce a jistými oběťmi ekonomického úpadku společnosti. Vyzývá vládu k přípravě jasné a srozumitelné strategie pro záchranu ČR pro další měsíce a roky, která bude výsledkem společné práce těch nejlepších expertů a špičkových odborníků v oblastech ekonomie, hospodářství a sociální politiky.

Během pandemie K-viru se staly roušky (a podobné ochranné pomůcky) velice cenným a nedostatkovým artiklem.

• Člen Ústředního krizového štábu, předseda České stomatologické komory Roman Šmucler, zdůrazňuje, že aktuální karanténa vojenského typu není řešením a podporuje stanovisko rektora UK Tomáše Zimy. Podle něj záchrana pár lidí s covidem-19 stojí neúměrné finanční prostředky v řádu miliard, které budou v příštích letech ve zdravotnictví chybět a v důsledku ohrozí zdraví mnoha lidí, kteří čekají na operace nebo nedostanou některou špičkovou léčbu.

• Bývalý viceguvernér ČNB, poslanec Evropského parlamentu Luděk Niedermayer považuje opatření české vlády v ekonomické oblasti za chaotická a s nejasnými výsledky. Přestože Evropská komise už v polovině března rozvolnila pravidla pro evropskou pomoc a zjednodušila režim notifikací veřejné podpory, český program se tam objevil přibližně o tři až čtyři týdny později než programy dalších zemí. Kritizuje vládní strategii odmítání přijetí eura. Jelikož nejsme členy eurozóny, nebudeme mít přístup k případnému financování dluhu pomocí záchranného fondu ESM.

• Senátor a bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně Jan Žaloudík vyzývá k co nejrychlejšímu uvolnění zavedených opatření a návratu k normálu. Podle něj „koronavirus není důvod k bláznění“. Je důležité, aby se nezastavovala medicína, neboť existují mnohem závažnější případy jako rakovina, mrtvice, infarkty. Připomíná, že oproti 6800 potvrzených případů covid-19, z nichž méně než 200 lidí zemřelo, umírá v ČR ročně asi 30 000 lidí na rakovinu (tzn. jeden člověk každých 20 minut). Podle něj jsou roušky opatření na tři čtyři týdny a lidé by je měli odkládat. Nechat by si je měli například lékaři, zubaři nebo třeba kadeřníci, kteří přicházejí přímo do kontaktu s lidmi.

• Politolog, dramaturg a produkční Jan Civín upozorňuje, že restriktivní opatření, která mají zabránit šíření viru v populaci, představují bezprecedentní zásah do lidských práv a svobod, tedy do jednoho ze základních pilířů demokracie. Nouzový stav může být vyhlášen pouze ve výjimečném případě, na krátkou, nezbytně nutnou dobu. Musí být jasně stanovena jeho pravidla, přesně vymezeny pravomoci rozhodovacích orgánů a také jejich odpovědnost za přijatá rozhodnutí. Takové limity jsou nezbytné proto, aby se nouze nestala normou. Vyšší pravomoci a absence kontroly svádějí ke zneužití. Nelze demonstrovat a žaloby na protiprávnost vládních rozhodnutí jsou odmítány jako neopodstatněné. To vše za situace, kdy se ukazuje, že nemoc covid-19 zdaleka není tak nebezpečná, jak se zprvu zdálo.

• Dne 21. 4. 2020 zveřejnilo jedenáct předních lékařů Univerzity Karlovy výzvu, aby v zájmu zachování zdraví a prosperity naší země byl nouzový stav ukončen ke 30. 4. 2020. Uvádějí v ní, že je třeba přijímat promyšlená řešení místo chaotických a protichůdných opatření, tzn. obnovit dostupnost zdravotní péče pro všechny občany v plné šíři, obnovit výuku na školách v průběhu května, odstranit překážky pro chod ekonomiky a zabránit krachu, který hrozí významné části malých a středních firem a živnostníků, postupně uvolňovat státní hranice v koordinaci s okolními zeměmi. Argumentují tím, že koronavirus nezvýšil přirozenou úmrtnost v ČR, ale smrt minimálně poloviny z nakažených nemá přímou souvislost s onemocněním covid-19, nýbrž se jedná o úmrtí způsobená jiným závažným onemocněním. Izolování nerizikových skupin, což v praxi znamená znemožňování celé populaci normálně žít a pracovat, nepovede k získání imunity. Ohroženi nejsou primárně „starší lidé“, ale „lidé křehcí a závažně nemocní“, čímž se covid-19 neliší od jiných zátěží jako chřipka, vlna veder nebo mrazů. Zdůrazňují, že fyzické zdraví jde ruku v ruce se zdravím duševním, zdravím socio-ekonomickým a zdravím české demokracie. Podepsáni jsou: doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA, prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc., prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D., prof. MUDr. Robert Lischke, PhD., prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., MBA, prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., MUDr. Jaroslav Svoboda, prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA.

• Podnikatel a filantrop Luděk Sekyra varuje, že epidemie strachu ohrožuje osobní svobodu. Připomíná největší historické pandemie i jejich politické a sociální důsledky, které změnily uspořádání států nebo osudy národů. Společným rysem všech pandemií je subjektivní pocit strachu, objektivním důsledkem pak omezení svobody mocenskou autoritou. Nákaza je ze své podstaty antisociální – tím že se omezuje fyzický i společenský kontakt, má fatální důsledky zejména u starších lidí, u nichž osamění a ztráta kontaktu s blízkými zvlášť negativně ovlivňuje psychiku a průběh onemocnění. Cituje slova Immanuela Kanta: „svoboda je vnitřní podstatou světa“ a „morálka nám jako první odkrývá pojem svobody“. „Epi demos“ v řečtině označuje jev, který doléhá na všechen lid. Francouzský filozof Michel Foucault to vystihl ve slavné tezi z díla Dohlížet a trestat, že „epidemie je snem mocných“, protože „umožňuje kontrolovat populaci“. V souvislosti se zvýšenou digitální kontrolou sociální interakce a pohybu ohrožuje epidemie nedotknutelnost osobní sféry. Strach z nákazy se mění v závislost a návyk, že vše musí být někým dovoleno a nakonec vyústí ve strach ze svobody, jež vybízí k odpovědnosti a kritice.

Mezilidská solidarita

Dobrovolníci šijí roušky v komunitním centru Maják v Orlové (1. dubna 2020)

Tisk obličejových štítů na 3D tiskárně v dílně v Kadani v dubnu 2020

Pandemie covidu-19 vyvolala vlnu solidarity v nejrůznějších oblastech, např.:

• Na nedostatek ochranných roušek, jejichž nošení bylo nařízeno, zareagovali v krátké době organizovaní i neorganizovaní dobrovolníci, kteří roušky šili a na sociálních sítích sdíleli návody na jejich ušití.
• Rozběhly se programy na pomoc nejohroženější skupině – seniorům, především na nekomerční bázi.
• Česká televize v pondělí 23. března zahájila dočasné vysílání nového televizního kanálu ČT3, který má přinášet praktické rady, zpravodajství a výběr ze zlatého televizního fondu ČT, vše se zaměřením na starší lidi.
• Vietnamská komunita v Ústeckém kraji vybrala 140 000 Kč na dar plicního ventilátoru pro ústeckou nemocnici. Někteří vietnamští obchodníci začali nabízet zdarma pití a občerstvení pro členy záchranných složek a pro zákazníky roušky.
• Česká televize kvůli uzavření českých škol spustila výukové pořady pro domácí výuku. Jedná se o UčíTelku, která je zaměřena na výuku žáků prvního stupně, Odpoledku, pásmo pořadů zaměřené na výuku žáků druhého stupně, a o Školu doma, která má pomoci žákům devátých tříd s přípravou na přijímací zkoušky na střední školy.
• Jednotlivci i instituce využili možnost poskytnout výpočetní výkon osobních počítačů projektu Folding@home, fungujícímu pod záštitou Stanfordovy univerzity, který se začal věnovat výzkumu proteinů viru. Zapojily se například počítače Západočeské univerzity v Plzni či servery Státní energetické inspekce.
• Český výrobce 3D tiskáren Prusa Research přispěl na bezplatné využívání sdílených kol Rekola, navrhl, začal vyrábět a rozdávat ochranné štíty pro zdravotníky. Zároveň návrh zveřejnil a vyzval komunitu 3D tisku k zapojení se.
• Lihovar Žufánek bez potřebných povolení vyráběl a rozdával dezinfekční gely. Po upozornění celního úřadu výroby zanechal.
• Technická univerzita v Liberci začala vyrábět textilii s nanovlákny na roušky, která účinností překoná respirátory třídy FFP3.
• Tým COVID19CZ a výrobce Medical ve spolupráci s Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze vyvinuli po úspěšné crowsourcingové kampani, v níž během jednoho dne vybrali požadovaných deset miliónů Kč, jednoduchý avšak kvalitní plicní ventilátor CoroVent. Cílem bylo vyrobit pro ČR 500 přístrojů. Vývojáři zaznamenali zájem i ze zahraničí.

Dopady na českou ekonomiku

Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu čeká českou ekonomiku hospodářský pokles 6,5 %. Ministerstvo financí má o něco optimističtější pohled a předpokládá pokles o 5,6 %, ale i tak jde o nejhlubší propad ekonomiky od vzniku České republiky.

Dopady na český internetový obchod

Vypuknutí epidemie v Česku mělo výrazný vliv také na přesun většiny obchodů na internet. Podobně jako v případě první epidemie SARS, která v roce 2003 zahájila přerod Číny na velmoc internetového obchodu, i v Česku se očekává výrazné urychlení přerodu.

• Počet lidí nakupujících potraviny online byl asi šestinásobný oproti běžnému období. Všechny velké online supermarkety jako Košík.cz, Rohlík.cz nebo iTesco.cz se potýkaly s problémy a musely urychlit expanzní plány.
• Největší internetové obchody Alza.cz a MALL.cz představily platformy pro rychlý vstup kamenných obchodů na internet.
• Fintech společnosti přišly s expresním onboardingem pro bezpečnou platbu.
• E-shopová platforma Shoptet ohlásila dvojnásobek nově založených elektronických obchodů.

Program Antivirus

Dezinfekce na ruce zaměřená proti covidu-19

Jedná se o kompenzaci nákladů zaměstnavatelům, jejichž zaměstnancům byla nařízena karanténa, nebo kde zaměstnavatel musel omezit nebo uzavřít provoz z důvodu vyvolaných nařízeními vlády. Hlavním cílem programu je zabránit propouštění zaměstnanců, k čemuž se také příjemci vyplacených náhrad musí zavázat. Úřady práce poskytují zaměstnavatelům refundaci náhrad mezd včetně povinných odvodů za dobu překážek v práci. Antivirus tak zmírňuje přímé dopady nákazy COVID-19. Program se týká pouze pracovních poměrů při respektování podmínek pro zaměstnavatele.

Program na udržení pracovních míst zaměstnanců mohla vláda vyhlásit na základě § 120 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. Antivirus byl vládou České republiky schválený 31. března 2020, a to v rámci vládního usnesení č. 353. Realizátorem Programu Antivirus je Úřad práce (metodická pomoc, poskytování příspěvků).

Refundace je možné čerpat na mzdové náklady, které zaměstnavateli vznikly od 12. března 2020 do konce srpna 2020. Náklady MPSV odhaduje na max. 605 mil. Kč. V jednání je návrh programu Antivirus C, kde stát odpustí firmám do 50 zaměstnanců sociální odvody. Tento návrh ale ještě neposoudil Senát a nepodepsal ho prezident.

Program je rozdělen do dvou režimů. Režim A se vztahuje na případy uzavření či omezení provozu v důsledku krizových opatření nebo mimořádných opatření vydaných vládou, Ministerstvem zdravotnictví nebo krajskou hygienickou stanicí a dále na případy, kdy je zaměstnanci nařízena karanténa. Režim B se aplikuje při překážkách v práci na straně zaměstnavatele, které jsou vyvolané hospodářskými potížemi (výpadek 30% a více zaměstnanců, omezení dostupnosti vstupů či poptávky po službách nebo výrobcích).

Statistiky

Šablona:Data pandemie covidu-19/České případy

Počet postižených osob v Česku podle dne

Datum	Nakažení		Zotavení		Zemřelí		Aktivní případy		PCR testy		Antigenní testy		Hospitalizovaní		Očkovaní		PES
	Nárůst	Celkem	Nárůst	Celkem	Nárůst	Celkem	Nárůst	Celkem	Nárůst	Celkem	Nárůst	Celkem	Nárůst	Celkem	Nárůst	Celkem
1. 12. 2023	1 724 (+0,04%)	4 700 415	1 657 (+0,04%)	4 642 151	13 (+0,03%)	43 089	54 (+0,36%)	15 175	559	22 183 385	4 472	34 827 697	43 (−5,4%)	796	2	6 479 540	—
2. 12. 2023	141 (+0,00%)	4 700 556	1 445 (+0,03%)	4 643 596	8 (+0,02%)	43 097	−1 312 (−8,6%)	13 863	121	22 183 506	343	34 828 040	−109 (+15%)	687	0	6 479 540	—
3. 12. 2023	163 (+0,00%)	4 700 719	1 262 (+0,03%)	4 644 858	7 (+0,02%)	43 104	−1 106 (−8,0%)	12 757	111	22 183 617	345	34 828 385	26 (−3,6%)	713	0	6 479 540	—
4. 12. 2023	3 481 (+0,07%)	4 704 200	1 313 (+0,03%)	4 646 171	9 (+0,02%)	43 113	2 159 (+16%)	14 916	749	22 184 366	8 394	34 836 779	184 (−20%)	897	1	6 479 541	—
5. 12. 2023	2 555 (+0,05%)	4 706 755	151 (+0,00%)	4 646 322	9 (+0,02%)	43 122	2 395 (+16%)	17 311	602	22 184 968	6 075	34 842 854	18 (−2,0%)	915	1	6 479 542	—
6. 12. 2023	2 351 (+0,05%)	4 709 106	192 (+0,00%)	4 646 514	11 (+0,03%)	43 133	2 148 (+12%)	19 459	561	22 185 529	5 644	34 848 498	14 (−1,5%)	929	2	6 479 544	—
7. 12. 2023	2 215 (+0,05%)	4 711 321	2 723 (+0,06%)	4 649 237	6 (+0,01%)	43 139	−514 (−2,6%)	18 945	521	22 186 050	5 186	34 853 684	18 (−1,9%)	947	5	6 479 549	—
8. 12. 2023	2 149 (+0,05%)	4 713 470	1 936 (+0,04%)	4 651 173	8 (+0,02%)	43 147	205 (+1,1%)	19 150	572	22 186 622	5 106	34 858 790	−7 (+0,74%)	940	0	6 479 549	—
9. 12. 2023	212 (+0,00%)	4 713 682	1 637 (+0,04%)	4 652 810	8 (+0,02%)	43 155	−1 433 (−7,5%)	17 717	157	22 186 779	415	34 859 205	−69 (+7,9%)	871	0	6 479 549	—
10. 12. 2023	254 (+0,01%)	4 713 936	1 618 (+0,03%)	4 654 428	12 (+0,03%)	43 167	−1 376 (−7,8%)	16 341	122	22 186 901	461	34 859 666	70 (−7,4%)	941	0	6 479 549	—
11. 12. 2023	4 509 (+0,10%)	4 718 445	1 652 (+0,04%)	4 656 080	12 (+0,03%)	43 179	2 845 (+17%)	19 186	887	22 187 788	9 887	34 869 553	245 (−20%)	1 186	1	6 479 550	—
12. 12. 2023	3 044 (+0,06%)	4 721 489	186 (+0,00%)	4 656 266	8 (+0,02%)	43 187	2 850 (+14%)	22 036	653	22 188 441	7 090	34 876 643	−29 (+2,5%)	1 157	1	6 479 551	—
13. 12. 2023	2 931 (+0,06%)	4 724 420	192 (+0,00%)	4 656 458	11 (+0,03%)	43 198	2 728 (+12%)	24 764	687	22 189 128	6 601	34 883 244	−63 (+5,8%)	1 094	0	6 479 551	—
14. 12. 2023	2 654 (+0,06%)	4 727 074	3 394 (+0,07%)	4 659 852	13 (+0,03%)	43 211	−753 (−3,0%)	24 011	579	22 189 707	6 027	34 889 271	−75 (+7,4%)	1 019	0	6 479 551	—
15. 12. 2023	2 375 (+0,05%)	4 729 449	2 493 (+0,05%)	4 662 345	4 (+0,01%)	43 215	−122 (−0,51%)	23 889	650	22 190 357	5 408	34 894 679	−106 (+11%)	913	0	6 479 551	—
16. 12. 2023	187 (+0,00%)	4 729 636	2 258 (+0,05%)	4 664 603	2 (+0,00%)	43 217	−2 073 (−8,7%)	21 816	167	22 190 524	323	34 895 002	−131 (+16%)	782	0	6 479 551	—
17. 12. 2023	211 (+0,00%)	4 729 847	2 074 (+0,04%)	4 666 677	0 (=)	43 217	−1 863 (−8,5%)	19 953	129	22 190 653	339	34 895 341	−12 (+1,6%)	770	0	6 479 551	—

     sobota

     neděle

Data za celé období pandemie najdete na této stránce.

Denní rizikové skóre semaforu v okresech

Denní rizikové skóre

Kraj	Okres	Skóre
Praha	Praha	3,3
Středočeský	Beroun	2,7
Středočeský	Kladno	2,3
Středočeský	Praha-východ	2,3
Středočeský	Kolín	2,3
Zlínský	Uherské Hradiště	2,1
Jihomoravský	Hodonín	3,0
Jihomoravský	Brno-město	2,9
Středočeský	Příbram	2,7
Středočeský	Mělník	2,6
Pardubický	Svitavy	2,4
Karlovarský	Cheb	2,4
Středočeský	Praha-západ	2,4
Jihomoravský	Brno-venkov	2,4
Středočeský	Rakovník	2,4
Kraj Vysočina	Pelhřimov	2,3
Královéhradecký	Trutnov	2,3
Pardubický	Chrudim	2,3
Jihočeský	Tábor	2,1
Jihočeský	České Budějovice	2,1
Kraj Vysočina	Třebíč	2,0
Jihočeský	Český Krumlov	2,0
Středočeský	Nymburk	2,0
Liberecký	Jablonec nad Nisou	2,0
Královéhradecký	Náchod	2,0
Plzeňský	Plzeň-město	1,9
Pardubický	Pardubice	1,9
Středočeský	Mladá Boleslav	1,9
Královéhradecký	Hradec Králové	1,9
Ústecký	Louny	1,9
Plzeňský	Plzeň-jih	1,7
Jihomoravský	Blansko	1,7
Středočeský	Kutná Hora	1,7
Kraj Vysočina	Jihlava	1,7
Ústecký	Litoměřice	1,7
Kraj Vysočina	Žďár nad Sázavou	1,7
Liberecký	Semily	1,7
Jihočeský	Písek	1,6
Plzeňský	Rokycany	1,6
Jihočeský	Strakonice	1,4
Olomoucký	Olomouc	1,4
Středočeský	Benešov	1,3
Liberecký	Liberec	1,3
Olomoucký	Prostějov	1,3
Karlovarský	Karlovy Vary	1,0
Karlovarský	Sokolov	0,9
Moravskoslezský	Ostrava-město	2,3
Ústecký	Děčín	1,7
Moravskoslezský	Frýdek-Místek	1,7
Ústecký	Ústí nad Labem	1,7
Ústecký	Teplice	1,6
Zlínský	Zlín	1,6
Jihočeský	Prachatice	1,4
Kraj Vysočina	Havlíčkův Brod	1,4
Královéhradecký	Jičín	1,4
Moravskoslezský	Opava	1,4
Moravskoslezský	Karviná	1,4
Moravskoslezský	Nový Jičín	1,4
Pardubický	Ústí nad Orlicí	1,3
Jihomoravský	Břeclav	1,3
Jihomoravský	Vyškov	1,1
Moravskoslezský	Bruntál	1,1
Liberecký	Česká Lípa	1,1
Jihomoravský	Znojmo	1,1
Plzeňský	Plzeň-sever	1,0
Královéhradecký	Rychnov nad Kněžnou	1,0
Ústecký	Most	1,0
Olomoucký	Přerov	1,0
Jihočeský	Jindřichův Hradec	1,0
Plzeňský	Klatovy	0,9
Zlínský	Kroměříž	0,9
Olomoucký	Šumperk	0,9
Ústecký	Chomutov	0,9
Plzeňský	Domažlice	0,7
Plzeňský	Tachov	0,6
Olomoucký	Jeseník	0,4
Zlínský	Vsetín	0,1

Údaje k týdnu 2. září až 8. září 2020.

Podle regionů

Údaje o počtu nakažených, vyléčených a zemřelých za jednotlivé kraje a okresy podle údajů zveřejněných krajskými hygienickými stanicemi.

Kraj	Případů	Na milion obyvatel	Vyléčených	Úmrtí	Okresy
Moravskoslezský	4370	3 612	3349	77	Karviná (2152; v: 1799), Frýdek-Místek (897; v: 523), Ostrava-město (826; v: 659), Opava (268; v: 215), Nový Jičín (191; v: 215), Bruntál (36; v: 27)
Hlavní město Praha	3438	2 685	2285	105	Praha 4 (844; vú: 457), Praha 10 (511; vú: 376), Praha 9 (479; vú: 322), Praha 5 (438; vú: 330), Praha 6 (314; vú: 255), Praha 8 (290; vú: 210), Praha 2 (170; vú: 133), Praha 3 (164; vú: 104), Praha 7 (115; vú: 76), Praha 1 (113; vú: 82)
Středočeský	1853	1 384	1025	23	Praha-východ (367; v: 291, ú: 5), Praha-západ (339; v: 265, ú: 4), Mělník (174; v: 151, ú: 2), Kladno (172; v: 138, ú: 6), Nymburk (135; v: 85, ú: 2), Beroun (135; v: 108, ú: 1), Kolín (125; v: 96, ú: 1), Benešov (122; v: 100, ú: 1), Kutná Hora (102; v: 87, ú: 0), Mladá Boleslav (88; v: 58, ú: 1), Příbram (69; v: 54, ú: 2), Rakovník (25; v: 22, ú: 0)
Jihomoravský	1058	898	745	23	Brno-město (464; v: 319, ú: 5), Břeclav (188; v: 134, ú: 16), Znojmo (134; v: 92, ú: 0), Brno-venkov (114; v: 87, ú: 1), Vyškov (61; v: 49, ú: 0), Hodonín (51; v: 21, ú: 1), Blansko (46; v: 41, ú: 0)
Olomoucký	1056	1 666	906	24	Olomouc (742; v: 679), Prostějov (133; v: 81), Přerov (104; v: 84), Šumperk (66; v: 52), Jeseník (11; v: 10)
Plzeňský	756	1 307	662	16	Domažlice (358; v: 348, ú: 8), Plzeň-město (124; v: 85, ú: 1), Klatovy (106; v: 93, ú: 0), Plzeň-jih (62; v: 49, ú: 6), Tachov (57; v: 52, ú: 1), Plzeň-sever (36; v: 27, ú: 0), Rokycany (13; v: 8, ú: 0)
Ústecký	671	817	573	19	Litoměřice (298; v: 262, ú: 10), Ústí nad Labem (107; v: 92, ú: 0), Teplice (75; v: 69, ú: 0), Děčín (59; v: 46, ú: 0), Most (56; v: 41, ú: 5), Louny (38; v: 28, ú: 3), Chomutov (38; v: 25, ú: 1)
Zlínský	533	913	413	4	Uherské Hradiště (219; v: 172, ú: 2), Zlín (180; v: 145, ú: 2), Vsetín (74; v: 59, ú: 0), Kroměříž (60; v: 37, ú: 0)
Karlovarský	492	1 658	433	39	Cheb (326; v: 281, ú: 36), Karlovy Vary (93; v: 82, ú: 3), Sokolov (73; v: 70, ú: 0)
Pardubický	469	907	335	9	Pardubice (198; v: 161), Chrudim (116; v: 103), Ústí nad Orlicí (86; v: 32), Svitavy (69; v: 39)
Liberecký	440	999	294	5	Liberec (188; v: 134, ú: 2), Jablonec nad Nisou (149; v: 105, ú: 2), Semily (67; v: 42, ú: 1), Česká Lípa (36; v: 13, ú: 0)
Vysočina	423	831	271	11	Jihlava (150), Havlíčkův Brod (127), Žďár nad Sázavou (67), Třebíč (48), Pelhřimov (31)
Jihočeský	374	585	215	6	Prachatice (98; v: 41, ú: 5), České Budějovice (70; v: 47, ú: 0), Tábor (59; v: 25, ú: 0), Strakonice (53; v: 43, ú: 1), Jindřichův Hradec (41; v: 20, ú: 0), Písek (27; v: 16, ú: 0), Český Krumlov (26; v: 23, ú: 0)
Královéhradecký	336	610	241	4	Hradec Králové (124; v: 87, ú: 1), Náchod (94; v: 71, ú: 0), Trutnov (40; v: 22, ú: 1), Jičín (40; v: 32, ú: 1), Rychnov nad Kněžnou (38; v: 19, ú: 1)

Údaje k 6. 8. 2020.

Počet karantén

Počet platných domácích karantén dle hygienických stanic.

Počet karantén dle hygienických stanic

Datum	Počet karantén
28. února	307
6. března	1 011
13. března	1 646
20. března	20 823
27. března	22 350
3. dubna	12 995
10. dubna	9 330
17. dubna	7 384
24. dubna	6 049
1. května	4 524
8. května	3 290
15. května	2 779
22. května	2 692
29. května	2 570
5. června	2 072
12. června	1 862
19. června	1 851
26. června	2 263
3. července	2 947
10. července	3 167
17. července	2 794
24. července	3 038
31. července	3 751
7. srpna	3 906
14. srpna	4 087
21. srpna	4 256
28. srpna	4 562
4. září	5 980
11. září	8 395

Grafy

Vývoj pandemie v Česku zachycují následující grafy.

Aktuální počet covid-pozitivních hospitalizovaných[5]:

Česko má celkově k dispozici přes 3 658 lůžek JIP (lůžek intenzivní péče). Lůžek JIP a ARO dohromady má Česko 4 045; 10. června bylo 30 % této kapacity lůžek volné.. Standardních lůžek s kyslíkem má Česko 23 766; 10. června bylo 36 % této kapacity lůžek volné a volných lůžek bylo 8 652.. Dne 11. září bylo volných 1 070 lůžek JIP/ARO a 6 975 lůžek s kyslíkem.

Podíl počtu pozitivních na počtu testovaných[6]:

Denní počty nových potvrzených případů[7]:

Upozornění: růst počtu denních nových potvrzených případů je zásadně ovlivněn růstem počtu nových testů; je žádoucí tento růst číst dohromady s podílem počtu pozitivních na počtu testovaných uvedeným v grafu výše and s počtem nových testů uvedeným v grafu níže.

Denní počty nových testů[8]:

Nově přibyvších případů na 100 000 obyvatel za posledních 7 dní dle okresu, 40 nejvyšších okresů, údaje z 17. září kolem 18 h[9]:

Týdenní úmrtí v Česku bez ohledu na příčinu, dle dat pocházejících z mortality.org, stmf.csv[10], 3týdenní klouzavý průměr:

Dle mortality.org jsou data pro 2020 předběžná; poslední dva týdny byly výše vypuštěny aby se předešlo účinku registračního zpoždění.

Úmrtí v Česku bez ohledu na příčinu v týdnech 1-27, po rocích, dle dat pocházejících z mortality.org, stmf.csv[11]:

Dle mortality.org jsou data pro 2020 předběžná; poslední dva týdny dostupné v datech byly výše vypuštěny aby se předešlo účinku registračního zpoždění.

Galerie

• 
  Výmalbu Pandemie navrhla a vytvořila v podchodu u stanice metra Ládví sochařka a výtvarnice Josefína Jonášová v září 2015
• 
  Informační leták vydaný Ministerstvem zdravotnictví
• 
  SMS upozorňující na uzavření vybraných obchodů v souvislostí s covidem-19
• Ukázka výroby roušky bez šití
• 
  Praha, Staroměstský orloj bez turistů (březen 2020)
• 
  Praha, Václavské náměstí bez turistů (březen 2020)
• 
  Praha, obchodní centrum Flora v době karantény (březen 2020)
• 
  Rouška z rouškomatu
• 
  „Rouškovník“ – stojan s rouškami k rozebrání v Záblatí (22. dubna 2020)
• 
  Pracovníci odběrového místa v Českých Budějovicích
• 
  Sdílení polohy v aplikaci Mapy.cz
• 
  Zaznamenaná data v aplikaci eRouška
• 
  Socha Tomáše Garrigue Masaryka před budovou Masarykovy univerzity v Brně s rouškou

Odkazy

Související články

• Průběh pandemie covidu-19
• CIIRC RP95-3D

Externí odkazy

• Kategorie Pandemie covidu-19 v Česku ve Wikizprávách
• Obrázky, zvuky či videa k tématu pandemie covidu-19 v Česku na Wikimedia Commons
• Informace o pandemii covidu-19 na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR
• Stupně pohotovosti a opatření vyplývající z aktuální epidemiologické situace v ČR, onemocneni-aktualne.mzcr.cz - "semafor"
• Web O koronaviru
• Interaktivní mapa a grafy ukazující počet nakažených koronavirem v Česku podle krajů na deník.cz
• Interaktivní mapa ukazující počet nakažených koronavirem v Česku podle krajů na koronamap.cz
• Epidemická křivka ze zemí včetně České republiky
• Meteor o matematice koronaviru, nejstarší báji a mariánském sloupu. Český rozhlas. 2020-03-21. (O matematických zákonitostech epidemie hovořil Doc. Mirko Rokyta z MFF UK.)
• Petr Matas. Graf časového průběhu rychlosti šíření covidu-19 v různých zemích (sešit Excel, obrázek). 2020-03-23. Průběžně aktualizováno.
• Mapujeme koronavirus v Olomouckém kraji – projekt studentů Katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (tisková zpráva zde).
• nakit.cz/koronadata: Srovnání hlavních indikátorů související s pandemií covidu-19 v ČR a ostatních zemích.
• Aktuální index nakažlivosti a vývoj v čase (anglicky)

Portály: Medicína | Česko