Diskuse:Irbis

Seznam úkolů pro článek Irbis:

---

Editovat – Historie – Sledovat –

Musím říct, Vachovče, zatím výborná práce! Už se těším, až Irbise najdu v článcích k recenzi. OJJ, Diskuse 5. 3. 2016, 06:06 (CET)

WPQ

Palu

1. Malý postřeh: v úvodu chybí sněžný leopard, ale dál v článku se s tím termínem běžně operuje. Bylo by dobré, aby byl přidán i do toho úvodu. --Palu (diskuse) 8. 4. 2016, 01:19 (CEST)

   Tento tvar není českým biologickým jménem, ale výsledkem mizerných překladů z angličtiny. V článku se v biologickém smyslu nikde nepoužívá a je to tak dobře. Nevidím na rozdíl od předchozího příspěvku potřebu tento "termín" v úvodu zvýrazňovat; když už by byl uváděn, pak ho aspoň okomentovat slůvky o nevhodném překladu z angličtiny. Pochopitelně, jména inspirovaná anglickým pojmenováním (OS), stejně jako horolezecký titul, pokud je v takové podobě ustálen (i když v ruském originále nefiguruje) ať zůstanou, stejně jako u levharta případná jména Leopard (třeba tank, v článcích o levhartech zatím nezmíněný). Petr Karel (diskuse) 8. 4. 2016, 11:17 (CEST)

   Však já nemluvím o biologickém smyslu. Já mluvím o jméně, které se v úvodu nepoužívá, ale dále ano, což je potřeba sladit. Jak jméno vzniklo v tom nehraje roli. Jde o to, že člověk u informací níže nějak nechápe, o čem vlastně čte a jak to souvisí s irbisem. Úvod má shrnovat všechny relevantní názvy, nikoliv jenom taxonomické. Buď je název relevantní a má být i v úvodu a nebo není relevantní a nemá být nikde. --Palu (diskuse) 8. 4. 2016, 14:08 (CEST)

   Jinak leopard je zcela běžné synonymum pro levharta. --Palu (diskuse) 8. 4. 2016, 14:11 (CEST)

   Sněžný leopard neexistuje, není to vědecký název. --OJJ, Diskuse 26. 7. 2016, 15:34 (CEST)

   Že to není vědecký název nedokládá, že neexistuje. Obecná encyklopedie nezpracovává výhradně vědecké názvy, vizte např. dutonožka. Dokonce ani biolib.cz neuvádí výhradně vědecké názvy. --Palu (diskuse) 26. 7. 2016, 17:12 (CEST)

2. Další věc: část "Stav populace a ochrana" by zasloužila rozdělit strukturovaně tak, aby vznikl úvod zaobírající se stavem populace a pod ním část "Vliv člověka" a následně "Ochrana". Logicky by to bylo přehlednější a uklizenější, bylo by očekávatelnější, kde člověk najde jakou informaci. Přitom jde v podstatě jen o drobné přeházení textu. --Palu (diskuse) 13. 4. 2016, 02:07 (CEST)
3. Zdroj IJP uvádí příklad užití, který říká, že jde o jedinou velkou kočkovitou šelmu, která přede. V článku jsem to nenašel (otázka je, jestli jsem dobře hledal), takže by to byl dobrý námět na prověření a kdyžtak doplnění. --Palu (diskuse) 11. 4. 2016, 20:25 (CEST)

   To vyplývá z formulace Vrní při nádechu i výdechu, podobně jako malé kočky (vrní tedy kontinuálně = přede). Zkusím se zamyslet nad formulací/vhodným rozvedením. --Vachovec1 (diskuse) 11. 4. 2016, 21:27 (CEST)

   Aha, to ho jsem si nevšiml. Ale k tomu by bylo tedy dobré připsat, že tak činí jako jediná z velkých kočkovitých šelem (pokud je ta informace pravdivá - na IJP můžou být různé příklady užití, faktická správnost nemusí být zaručena). --Palu (diskuse) 11. 4. 2016, 21:29 (CEST)

   Vachovec1: Podařilo se tedy ověřit, že je jedinou velkou šelmou? Pokud ne, uzavřel bych to jako Ne. --Palu (diskuse) 26. 7. 2016, 20:22 (CEST)

Whitesachem

Budu doplňovat postupně...

Celý text

• skloňování slova „irbis“ podle „pána“ mi přijde nezvyklé, všude v českých článcích a v Mazákovi (Velké kočky a gepardi, s. 143 a dál) jsem našel skloňování podle „muže“. Popravdě irbise/irbisa jsem v oficiálních pravidlech českého pravopisu neobjevil (mám jen malou verzi). Zdroj pro „pána“?
  • Také jsem byl překvapen, ale toto skloňování uvádí Internetová jazyková příručka UJČ – [1]. --Vachovec1 (diskuse) 11. 4. 2016, 18:34 (CEST)
    • Pokud je hojně nebo dokonce výhradně doloženo i toto skloňování, pak si myslím, že není nic proti ničemu ho použít. IJP se vyvíjí, upřesňuje a doplňuje a obsažení jednoho vzoru skloňování nevylučuje existenci jiného vzoru, zvlášť když k tomu nejsou nějaké další indicie. Můžeme si vybrat mezi oběma možnostma, jen je potřeba dát pozor, aby to bylo sladěno v celém článku. --Palu (diskuse) 11. 4. 2016, 20:17 (CEST)
      • @Palu: V článku by mělo být v současnosti skloňování jednotné (irbis, -a). Co se týče vzoru, nerad bych šel proti normativním příručkám, z kterých máme zatím doloženo jen skloňování podle vzoru pán. Pokud tedy někdo normativní příručkou doloží přípustnost skloňování podle vzoru muž, můžeme se bavit o tom, kterému vzoru dát přednost (klidně to pak předělám zpět, původně jsem skloňoval podle vzoru muž a po konfrontaci s IJP jsem to předělal). --Vachovec1 (diskuse) 11. 4. 2016, 21:27 (CEST)
        • Však já netvrdím, že by se to mělo změnit. Jen jsem chtěl říct, že přípustné mohou být obě varianty, že IJP není příručka kompletní a s časem se vyvíjí a doplňuje. Na Wikislovník jsem dal i skloňování podle muž, nicméně to kdykoliv může kdokoliv zpochybnit právě proto, že k tomu není zdroj. Zároveň tam ale máme pravidla, která to umožňují dozdrojovat (kvalitním) výskytem, čili nebojím se, že bych to vzhledem k jeho četnosti neobhájil. Zde každopádně můžeme klidně nechat skloňování dle vzoru pán, nic se nestane. --Palu (diskuse) 11. 4. 2016, 21:33 (CEST)

Úvod

• Úvod začíná takto Irbis (Panthera uncia, dříve také Uncia uncia, zařazení do rodu Panthera je však přesnější, neboť nejbližším příbuzným irbisa je tygr), ale fylogenetický vývod ukazuje, že nejbližší příbuzný jest buď tygr nebo lev. Je potřeba buď informaci v úvodu upravit/doplnit nebo ji vyhodit a nechat pouze info v Taxonomii a historii.
  • Ano Z úvodu odstraněno. --Vachovec1 (diskuse) 11. 4. 2016, 21:39 (CEST)

Taxonomie a historie

• Rod Panthera uvádět vždy kurzívou.
  • Ano OK. --Vachovec1 (diskuse) 11. 4. 2016, 21:39 (CEST)

Zatím vše --Whitesachem (diskuse) 11. 4. 2016, 18:04 (CEST)

Popis

• Doporučoval bych přidat extrémní délky a hmotnosti, jsou-li k dispozici. Mazák (1980, s. 145) uvádí maximální hmotnost 68,5 kg a délku 223 cm. Možná jde o zastaralý údaj, nevím. Sunquist et Sunquist (s. 390-391) mají v tabulce maximálku 52,5 kg, ale počet vzorků je relativně nízký. Hemmer (1972) udává až 75 kg, ale to mi přijde, jakoby střílel od oka. Co Geptner, Naumov? Projel jsem na anglickou verzi a moc údajů k hmotnosti jsem tam nenašel (max. 39, 40 kg), přičemž maximální délka je podle tam udaných čísel tak asi 230 cm.
  • Stroganov udává délku těla s hlavou 107–130 cm, ocas 90–96 cm, váha 25–40 kg (počet vzorků neuveden). Geptner/Naumov úvádí délku těla 103–125 cm (10 vzorků, medián 112,1), ocas 80–105 cm (10 vzorků, medián 91,8), váha 22–39 kg (5 vzorků, medián 33). Mimochodem odpovídá to prvnímu řádky tabulky 67 (str. 390–391) in Sunquist/Sunquist. Geptner/Naumov dále konkrétně zmiňují samici s délkou těla 125 cm, ocasu 90 cm, váhou 39 kg. --Vachovec1 (diskuse) 11. 4. 2016, 23:59 (CEST)
• Ta maximální délka lebky se mi nezdá, všechny zdroje, co jsem koukal udávají do 200 mm.
  • Ano Dobrý postřeh a nepříjemná chyba z mé strany. Přehlédl jsem se, původně uvedené údaje se týkaly levharta.
• Doplnil bych info o stavbě jejich zadních nohou - že jsou relativně dlouhé ve srovnání s jinými velkými kočkami, čímž umožňují dlouhé skoky (Mazák, 1980, 143).
  • Ano Doplněno. --Vachovec1 (diskuse) 12. 4. 2016, 00:58 (CEST)

--Whitesachem (diskuse) 11. 4. 2016, 22:28 (CEST)

Výskyt

• Doporučuji vzít do úvahy i jiné zdroje ohledně celkové rozlohy rozšíření, například http://www.globalsnowleopard.org/the-snowleopard/cat-facts/snow-leopard-habitat/ , kde uvádějí 1 800 000 km² a další. Údaje ze Sunquistů jsou již více než 15 let staré.

--Whitesachem (diskuse) 13. 4. 2016, 18:41 (CEST)

• • Ano Horní mez jsem upravil na 1 800 000 km² aby to korespondovalo s tou tabulkou podle McCarthyho (což je sdroj kterým operuje Vámi odkazovaná organizace GSL&EP. --Vachovec1 (diskuse) 20. 7. 2016, 15:25 (CEST)

Rozmnožování

• Vhodné doplnit, jak dlouho zůstávají mláďata s matkou. Našel jsem, že obvykle 18-22 měsíců. A že sourozenci pak spolu ještě nějaký čas žijí.
• Otázka Od matky mladí irbisové odcházejí druhou zimu. s patřičnými refy na konci druhého odstavce sekce „Rozmnožování“ nestačí? Zdroj na ty sourozence? --Vachovec1 (diskuse) 14. 4. 2016, 01:15 (CEST)
  • Přehlédl jsem... ale viz http://snowleopardconservancy.org/wp-content/uploads/2014/10/Snow_Leopard_Survival_Strategy_2014.1-reduced-size.pdf (s. 19, Dispersal of young animals is said to occur at 18–22 months of age, and sibling groups may remain together briefly at independence (Jackson 1996)) Tento zdroj je zajímavý, neb je velmi čerstvý. Třeba by se hodil ještě k dalším informacím.--Whitesachem (diskuse) 14. 4. 2016, 07:17 (CEST)
  • Ano K tomu poznámka: zdroj je sice "nový", ale je to víceméně slovo od slova přebrané z Jacksona (1996), jak ostatně uvádíte. Čili doplniil jsem ty sourozence s původním zdrojem (Jackson). --Vachovec1 (diskuse) 20. 7. 2016, 15:16 (CEST)

Stav populace a ochrana

• Šla by tabulka doplnit o kolonku „celkem“ u areálu a populace?
  • Ano Doplněno. --Vachovec1 (diskuse) 14. 4. 2016, 03:01 (CEST)

Ochrana

• Stav divoké populace irbisů je katastrofálně nízký. Můj oblíbený, trochu zaujatý POV. Místo „katastrofálně“ bych dal třeba „velmi“. Je možno zjistit o kolik je třeba nižší než dejme tomu před 50-100 lety? Vím, že u tygrů se udává pokles ze zhruba 100 000 na cca 4000 za 100 let. Jestli existuje někde podobný odhad u irbisa?
  • Otázka To je problém. Kvůli nedostupnosti biotopu je složité získat nějaké kvalifikované odhady i dneska, natož pak odhadovat počty před 100 lety. To by bylo jako hádat z křišťálové koule. Určitý obraz poskytnou jedině ty roční úlovky (viz sekce Lov na irbisa). --Vachovec1 (diskuse) 13. 7. 2016, 01:01 (CEST)

Reference

• Doporučuji ujednotit psaní velkých písmen u příjmení autorů. Teď je to různé.
  • Ano Předpokládám, že šlo o reference. Sjednoceno.
• Trochu mi chybí nějaké to dílko od G. Schallera, alespoň v Literatuře. Tento zoolog byl první, který vyfotil irbisa v divoké přírodě a napsal o něm pár článků a monografie Mountain monarchs je zčásti i o něm (i když hlavně o divokých ovcích a kozách)
  • Ano Budiž. Přidáno do literatury. --Vachovec1 (diskuse) 13. 7. 2016, 01:01 (CEST)

Námět

• Co takhle vysvětlení, co vůbec znamená a odkud pochází jméno „irbis“. Někde jsem četl, že je to z hindštiny a znamená to zářivý. Ale to by se muselo ověřit.
  • Etymologii bych sice velice rád doplnil, jenže nedaří se mi k tomu najít jakýkoli rozumný zdroj. Když si rozkliknu v IJP odkaz do ASCS, je tam naznačen původ z egyptštiny přes řečtinu, totéž jsem myslím viděl i někde jinde (snad ve Websterovi – en:Webster's Dictionary?), bohužel bez podrobnějších informací. V Rejzkově ani Machkově etymologickém slovníku slovo není, snad tedy jen zkusit Holuba. Toho mám dokonce někde doma, jenže ho nemůžu najít. Ruské zdroje zase naznačují původ z mongolštiny a kalmyčtiny (což bych osobně vzhledem k areálu výskytu považoval za pravděpodobnější) – [2]. Ovšem zase je to bez vysvětlení významu, irbis je prostě irbis. --Vachovec1 (diskuse) 14. 4. 2016, 00:56 (CEST)
    • Já jsem se inspiroval u hesla na WS tímto. Je to sice nizozemština, ale možnost, že by české irbis a nizozemské irbis mělo jinou etymologii jsem si dovolil zanedbat jako téměř vyloučenou. Dávám k posouzení. --Palu (diskuse) 14. 4. 2016, 01:43 (CEST)
    • Jinak v češtině slovo irbis zaznamenal UŽ J. S. Presl (snad dokonce sám navrhl) v knize Ssavectvo: Rukověť soustavná k poučení vlastnímu, Praha 1834. --Palu (diskuse) 14. 4. 2016, 01:53 (CEST)
      • @Palu: Ano, ten nizozemský odkaz tvrdí víceméně totéž, co mnou odkazovaný ruský zdroj – převzato z mongolštiny přes ruštinu. Považuji za pravděpodobné, že Presl přebral slovo právě z ruštiny. --Vachovec1 (diskuse) 14. 4. 2016, 03:01 (CEST)
        • K etymologii - zmínka zde http://plzen.idnes.cz/levhart-snezny-irbis-horsky-zoologicka-zahrada-krest-mlade-odchov-1dn-/plzen-zpravy.aspx?c=A150702_132953_plzen-zpravy_pp, určitě stojí za prověření.--Whitesachem (diskuse) 14. 4. 2016, 07:17 (CEST)
          • @Whitesachem: Tam ale mluví o indickém jméně „Chandra“ (kterým pojmenovali to mládě), nikoliv o názvu zvířete „irbis“ jako takovém. --Vachovec1 (diskuse) 14. 4. 2016, 14:16 (CEST)
            • Aa, pardon, projel jsem to jen povrchně... Tak nic --Whitesachem (diskuse) 14. 4. 2016, 14:56 (CEST)
• Ano Přidána sekce Etymologie v takovém rozsahu, jak se podařilo dohledat a doložit zdroji. --Vachovec1 (diskuse) 13. 7. 2016, 01:01 (CEST)

Jinak článek moc pěkný, DČ určitě, na NČ bych doporučoval rozšířit nějaké sekce (třeba o útocích na dobytek). --Whitesachem (diskuse) 13. 4. 2016, 22:38 (CEST)

OJJákovy postřehy

Role se nám obrátily, takže...

• /Úvod
  • Nejbližším příbuzným je tygr; v článku i Lev podle jiných studií
    • Ano Z úvodu odstraněno. --Vachovec1 (diskuse) 11. 4. 2016, 21:39 (CEST)
  • Místo odkaz velká kočkovitá šelma vést odkaz rovnou na Velké kočky
    • Ano Přeformulováno. Je to takto lepší? --Vachovec1 (diskuse) 11. 4. 2016, 21:39 (CEST)
  • Velmi dlouhá srst - šlo by upřesnit?
    • Otázka O srsti (včetně délky) jsou velmi podrobné informace v sekci Popis. Má smysl něco psát i do úvodu? --Vachovec1 (diskuse) 11. 4. 2016, 21:16 (CEST)
      • Proč ne? Takhle mi to připomíná WP:VSVS.
        • Ano Doplněna nějaká konkrétní čísla. --Vachovec1 (diskuse) 26. 7. 2016, 14:41 (CEST)
  • O ohrožení kostrbaté. Je tam POV (kriticky), jednotné a množné číslo; nejlépe přepsat, aby se taky neopakovaly tvary slovesa být
    • Otázka Šlo by upřesnit místo/sekci (sekce Ohrožení v článku není)? --Vachovec1 (diskuse) 11. 4. 2016, 21:16 (CEST)
      • O ohrožení v úvodu. Mnohokrát se tam opakuje je, zbytek jsem přeformuloval. OJJ, Diskuse 12. 4. 2016, 06:08 (CEST)
        • Komentář Připomínám u zapomenuté připomínky. OJJ, Diskuse 22. 6. 2016, 07:10 (CEST)
          • Ano Místy přeformulováno. --Vachovec1 (diskuse) 26. 7. 2016, 14:41 (CEST)
• /Taxonomie a historie
  • Zatím bych možná udělal tabulku bez šedého podkladu
    • Ano Měl jsem trochu obavy, ale je to OK. --Vachovec1 (diskuse) 11. 4. 2016, 21:16 (CEST)

---

Zbytek projdu a sepíšu recenze. Díky za dobrou práci, na NČ to má rovnou. OJJ, Diskuse 11. 4. 2016, 19:34 (CEST)

• /Taxonomie a historie
  • (pod dodnes užívaným francouzským označením „once“) - zmínka nebo šelma?
    • Ano Pochopitelně šelma (fr. once/ angl. ounce/ lat. uncia). Vymazal jsem, toto není podstatná informace. --Vachovec1 (diskuse) 13. 4. 2016, 00:03 (CEST)
  • přírodovědce Georgese se Buffona - přírodovědce Georgese de Buffona
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 13. 4. 2016, 00:03 (CEST)
      • @Vachovec1: A once je též anglicky první...
        • once není první! Je to jednou nebo někdy ... --Whitesachem (diskuse) 13. 4. 2016, 07:39 (CEST)
          • @Whitesachem: Ano, tak jsem to i myslel a špatně jsem se vyjádřil. Každopádně angličtina moc s irbisem společného nemá... Abych teda udělal pořádek: first, second, third... OJJ, Diskuse 13. 4. 2016, 08:00 (CEST)
  • Je psáno, že byl původně řazen mezi velké kočky. Felis je ale rod malých koček.
    • Komentář K tomuto: Rod Felis byl Linném původně koncipován tak, že zahrnoval všechny kočkovité šelmy. Později došlo k rozdělení, a teprve v Pocockově revizi z roku 1917 nalezneme rod Felis, tak jak jej známe dnes, tj. zahrnující pouze malou skupinu malých koček. --Vachovec1 (diskuse) 13. 4. 2016, 00:03 (CEST)
  • Zhang je česky Čang
    • Otázka Přeložit by to pochopitelně šlo, ovšem je otázka, zda je vhodné měnit podobu jména, uvedenou ve zdroji (viz též použitá azbuka). Kdyžtak s překladem čínských jmen by mohl pomoci kolega Jann.
    • Můj názor: Jména bych určitě nepřekládal/nepřeváděl z původní u zdroje uvedené podoby, vznikal by zmatek. --Whitesachem (diskuse) 13. 4. 2016, 07:39 (CEST)
      • Zmatek nezmatek, není opodstatnění používat v českém textu anglický přepis. Já jsem pro český a myslím, že i zdejší pravidla. Pokud někdo chce, aby byla zachována jakási kompatibilita s (anglickojazyčnými) zdroji, lze to řešit poznámkou, ale ne neopodstatněnými anglickými kousky v českém textu. --Palu (diskuse) 13. 4. 2016, 09:44 (CEST)
        • @Palu: Čili mezinárodně používané jméno, které je uváděno u zdrojů a i ten vědec sám to má ve svém osobním profilu „zmrvíme“ na český přepis, který nikde neexistuje a podle něhož se nedá nic najít, jen abychom dodrželi nějakou tabulku a přísná lingvisticko-sinologická pravidla, která se nedají použít jinde než u nás??? Příklad: Ya-ping Zhang vs. Ja-pching Čang. Porovnejte si výsledky hledání s citovaným zdrojem. --Whitesachem (diskuse) 13. 4. 2016, 13:01 (CEST)
          • Ano, zmrvíme, na české Wikipedii píšeme česky, pokud neexistuje významný důvod, který by si vyžádal v nějakém případě něco jiného. Ostatně kdybyste chtěl originál, tak je to 常, řekl bych. Angličani to ale zmrvili a teď to zmrvíme zase my. --Palu (diskuse) 13. 4. 2016, 13:13 (CEST)
            • Takže všechna čínská jména u všech citovaných děl a zdrojů by se tím pádem měla převést do češtiny? Angličani to zmrvili, Američani to zmrvili, jeho mateřské instituce mu to zmrvily, ale my to napravíme! Dobrá nejsem sinolog ani lingvista, uznávám, že můj pohled je čistě selskorozumový, ale jsem proti. --Whitesachem (diskuse) 13. 4. 2016, 13:26 (CEST)
              • Praxe by měla být taková, že všechna čínská jména se v textu článků uvádějí v češtině, zatímco v citačním aparátu v té podobě, v jaké byly vydány tyto zdroje vydavatelem. Text by měl být česky, citace zase tak, aby byly dohledatelné, čili bez úprav. --Palu (diskuse) 13. 4. 2016, 15:28 (CEST)
                • Čili klasicky polovičatě, aby se čeština nažrala a Pchin-jin (pinyin) zůstal celý. --Whitesachem (diskuse) 13. 4. 2016, 18:06 (CEST)
                  • Není na tom nic polovičatého, naopak je to uspokojující jak hledisko dohledatelnosti zdrojů, tak hledisko encyklopedie v češtině. --Palu (diskuse) 13. 4. 2016, 19:19 (CEST)
  • Prosil bych zdroj na neexistenci subspecií. OJJ, Diskuse 12. 4. 2016, 07:28 (CEST)
    • Ano Mazák, str. 151–152, konkrétně uvádí, že jde o monotypický druh. --Vachovec1 (diskuse) 13. 4. 2016, 00:03 (CEST)
• /Popis
  • Info o srsti se v této sekci opakuje 2x
    • Otázka Je tam 2× nějaká konkrétní informace? --Vachovec1 (diskuse) 13. 4. 2016, 01:24 (CEST)
  • Rod Felis má být kurzivou
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 13. 4. 2016, 00:38 (CEST)
  • Mnohokrát se tam opakuje je; taky tu chybu dělám. Čeština je dosti květnatý jazyk a třeba 5 je za sebou nevypadá dobře
  • Hodně se tam skáče zleva doprava. Nejprve skvrny, pak zimní a letní srst, nakonec zase skvrny?! Nejlépe sjednotit celou sekci od těla, hlavy, srsti až po speciální adaptace (skoky, jazylka)
    • Ano Pokusil jsem se tomu dát logičtější pořadí, doufám, že je to teď lepší. --Vachovec1 (diskuse) 13. 4. 2016, 01:24 (CEST)
    • Dobře, díky.
  • skákat může ve skutečnosti nejdále ze všech kočkovitých šelem
    • Otázka To je poněkud sporné. Pokud by byl platný ten údaj 15 m, pak ano, ovšem spolehlivě doloženy jsou pouze skoky 6-7 m, třeba Mazák přitom uvádí u tygra skoky o délce 9 respektive 10 m. Možná by to šlo vyřešit poznámkou, např. Pokud bychom údaj považovali za platný, jednalo by se o nejdelší zaznamenaný skok u kočkovitých šelem. Irbis by tak předčil tygra, u kterého jsou uváděny skoky o délce 9–10 m.<ref Mazák>.
      • Ano Uvedeno v poznámce. --Vachovec1 (diskuse) 23. 4. 2016, 01:49 (CEST)
  • Nejsem anatom, ale mám za to, že nejde o vlastnosti hltanu (části trávicí soustavy), ale hrtanu
    • Ano Ano, larynx = hrtan. Byla tam navíc špatná reference, v původně odkazovaném Johnsonovi nic takového není, musel jsem to dohledat jinde. --Vachovec1 (diskuse) 13. 4. 2016, 02:20 (CEST)
  • Celkově zvuky bych dal do chování
    • Ano Přesunuto. --Vachovec1 (diskuse) 13. 4. 2016, 02:20 (CEST)
• /Výskyt
  • Je tam dvakrát "zasahuje" OJJ, Diskuse 12. 4. 2016, 09:10 (CEST)
    • Ano + opravena další chyba. --Vachovec1 (diskuse) 13. 4. 2016, 00:38 (CEST)
• /Habitat
  • Irbis je typickým představitelem fauny horských oblastí střední Asie - nemá být Střední?
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 21. 4. 2016, 00:29 (CEST)
  • . V některých částech svého areálu výskytu však irbis sestupuje i do níže položených oblastí, do pásem kleče a horského lesa - pls zdroj
    • Ne Na daném místě není reference potřebná. Tvrzení je doloženo údaji a referencemi dále v sekci. --Vachovec1 (diskuse) 23. 4. 2016, 01:49 (CEST)
  • Irbis se zde zdržuje především ve skalnalných oblastech.[8]. - . navíc, jinak místo irbisa lze použít "ho"
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 21. 4. 2016, 00:29 (CEST)
  • Na Talaském Alatau se vyskytuje obvykle v nadmořských výškách mezi 1200[5]–1800 a 3500 m n. m.[8] Na hřebeni Kungej Alatau se irbis nejčasněji vyskytuje na alpínských loukách v nadmořských výškách do 3300 m n. m - alespoň jednou vyskytuje se nahradit
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 21. 4. 2016, 00:29 (CEST)
• /Biologie a ekologie
  • Prosím zdroj na to, že doupě neopouští
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 21. 4. 2016, 00:00 (CEST)

OJJ, Diskuse 15. 4. 2016, 08:42 (CEST)

• /Teritoriální a sociální chování
  • Jsou to teritoriální zvířata a nebrání si teritorium?
    • Ano Upraveno a přidáno vysvětlení. --Vachovec1 (diskuse) 23. 4. 2016, 01:49 (CEST)
• /Potrava a způsob lovu
  • Nic proti hlavě, ale něco s potravou by bylo lepší.
    • Ano Nahrazeno obrázky potenciální kořisti. --Vachovec1 (diskuse) 20. 7. 2016, 16:35 (CEST)
  • Při skocích používá ocas jako kormidlo. Jinak se s ním ještě v chladnu omotává, což ale nepatří ani do sekce potrava a lov, bylo by ale dobré uvést.
    • Otázka O používání ocasu k vyrovnávání pohybů je zmínka v sekci Popis. Doplnit ještě to o tom omotávání v chladu? Zdroj? --Vachovec1 (diskuse) 23. 4. 2016, 01:49 (CEST)
    • Ano Omotávání se ocasem v chladu doplněno. --Vachovec1 (diskuse) 20. 7. 2016, 16:35 (CEST)
  • Bylo by dobré zmínit, že odtahuje i tu velkou kořist. Králík napadne každého, koza ne
• /Rozmnožování
  • Období říje u samice trvá 2 až 12 dní.[6] V době říje - 2x se opakuje, nahradit třeba estrálním cyklem
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 21. 4. 2016, 00:29 (CEST)
  • nejnedostupnějším - nebylo by lepší na nejméně dostupném nebo na málo dostupném, než takhle krkolomně?
  • Porodní váha mláděte je kolem 450 gramů (Sunquist & Sunquist (2002) udávají rozmezí 320–567 gramů[6]), délka těla do 30 cm, délka ocasu 15–18 cm - nechce to přísudek?
    • Ne Nemyslím – vícenásobný podmět. --Vachovec1 (diskuse) 21. 4. 2016, 00:29 (CEST)
  • začínají chodit. V této době také začínají - 2x začínají
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 21. 4. 2016, 00:29 (CEST)
  • Uprostřed léta již doprovázejí matku na lovu - pls zdroj
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 21. 4. 2016, 00:00 (CEST)
  • Mláďata irbisa se vyznačují výrazně temnou pigmentací skrvn, většinou drobnějších a plných, rozet bývá jen velmi málo. Velké hnědé či černé skvrny na hřbetě směrem k ocasu splývají v podélné čérné pruhy rovnoběžné s páteří. - to je tam jako kočka mezi holuby, nejlíp přidat popis mláďat k hmotnosti, ne k jejich vychovávání.
    • Ano Přesunuto do sekce Popis. --Vachovec1 (diskuse) 21. 4. 2016, 00:29 (CEST)
• /Stav populace a ochrana, Irbis a člověk
  • Irbis nikdy nebyl loven v extrémních množstvích. Před zákazem lovu celosvětový roční počet ulovených zvířat nikdy výrazně nepřesáhl jeden tisíc - nikdy, nikdy
    • Ne Tohle bych neřešil, dva výskyty poměrně daleko od sebe, náhrada by byla velmi obtížná a výsledek by pravděpodobně vypadal daleko hůř, něž to vypadá teď. --Vachovec1 (diskuse) 21. 4. 2016, 00:29 (CEST)
  • Na světovém trhu byla po kožešinách irbisů vždy velká poprávka a byly vysoce ceněny. Dlouhou dobu byl irbis považován za nebezpečné zvíře a škodnou, proto lov ani lovecké metody nebyly nijak omezovány. Za zabití irbisa se dokonce vyplácela odměna. Velká poptávka byla i po živých irbisech. - mnohokrát být, chtělo by to zdroj
  • Ve vztahu k člověku je irbis velmi plachý, a i pokud je zraněný, člověka napadne zcela výjimečně.[8] Člověku může být nebezpečné pouze raněné nebo nemocné zvíře - pokud je zraněný, nikoho nenapadne a raněné zvíře je nebezpečné?
    • Ano Smazáno jako duplicita. Navíc mám dojem, že šlo opět o záměnu s levhartem (moje chyba). --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 22:13 (CEST)
  • První případ se odehrál 12. května 1940 v blízkosti Almaty, když za bílého dne irbis napadl a vážně zranil dvě osoby. Zvíře bylo vystopováno a zabito, pitva ukázala, že irbis byl nakažený vzteklinou. - + zdroj
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 21. 4. 2016, 00:00 (CEST)

Jen poznámka ke zdrojům: většinou je zdroj o něco dále, protože dokládá i následující tvrzení – tj. může být například na konci další věty. Uvažuji o tom, že u těch několika nejčastěji opakovaných refencí upřesním stránky, odkazovat na celou kapitolu (30stránkovou) může být problematické. --Vachovec1 (diskuse) 20. 4. 2016, 21:50 (CEST)

Dobře, znamenám si, ale k některým formulacím (jako ta vzteklina) bych ho klidně dal opakovaně, od toho máme <ref name="xxx" />. Reference na stránky; pokud se Vám do toho chce, klidně, je to ale dost pracné. Mějte se hezky. OJJ, Diskuse 21. 4. 2016, 05:58 (CEST)

Kde bylo požadováno, doplněno. Refy na stránky jsem udělal u knih/literatury. Je to přehlednější a já se v tom také lépe vyznám, když po mně chce někdo něco dohledat. --Vachovec1 (diskuse) 23. 4. 2016, 01:49 (CEST)

---

• /Stav populace a ochrana, Irbis a člověk po 2.
  • metod a pytláctví, včetně lovu irbisa do pytláckých smyček. Dalším důvodem nárůstu pytláctví - opakuje se. Nešel by třeba nelegální lov?
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 13. 7. 2016, 00:44 (CEST)
  • Bylo by možno doplnit zdroj na ty pišťuchy a zajíce?
    • Ano Reference nalezena a doplněna. --Vachovec1 (diskuse) 13. 7. 2016, 00:44 (CEST)
  • Hustota populace se v různých částech areálu výskytu výrazně liší – od 0,1 do 10 jedinců na 100 km² - dosti nešťastná formulace, desetit irbisy. Ale vím, že lidé mají průměrně pod dvě oči.
    • Otázka Tak kdybych tam dal od 1 do 100 jedinců na 1000 km², tak to taky bude divné. Těch 10 jedinců na 100 km² se někde v Nepálu možná najde, ale 100 na 1000 km² (což je stejná hustota) dost těžko. --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 21:56 (CEST)
  • Poprosil bych před tabulkou dát tečky a čárky před reference.
    • Ne Ty reference jsou před interpunkcí proto, že každá odkazuje na konkrétní studii, ke které je přiřazena – není tedy „klasickým“ způsobem refována celá věta, což by byl důvod pro umístění reference za interpunkci. --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 22:02 (CEST)
  • Přijde mi, že po populaci zase jít na ohrožení je nevhodné. Nejlépe to sjednotit k sobě a odstavec po tabulce dát k pišťuchám.
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 13. 7. 2016, 00:44 (CEST)
  • Stav divoké populace irbisů je katastrofálně nízký - POV jako vyšitý
    • Ano Vypuštěno. --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 22:10 (CEST)
  • Ve všech státech, do kterých jeho areál výskytu zasahuje, je irbis pod legislativní ochranou, přesto pytláctví zůstává hlavní příčinou jeho ohrožení. - to už máme výše, k ochraně se to nehodí
    • Ano Dvě věty víceméně kopírující text z předchozí sekce vypuštěny. --Vachovec1 (diskuse) 13. 7. 2016, 00:44 (CEST)
  • Organizované programy na záchranu irbisa v divočině začaly vznikat až v posledních desetiletích - WP:ES#Příklady/11
    • Ano „…v posledních desetiletích 20. století.“ je konkrétní časový údaj.
  • Dvakrát po sobě vznikaly. Nešlo by nahradit třeba byly založeny?
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 21:56 (CEST)
  • Počet v zajetí chovaných irbisů mimo Čínu činil kolem 600 jedinců - skáče se od Číny k jedincům a zase k Číně a pak zase k zajetí.
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 13. 7. 2016, 00:44 (CEST)
  • Planet Earth - česky Planeta Země, další pěkné dílko od Davída - uvedl bych, že i v češtině právě pod tímto názvem třeba v závorkách nebo jako poznámku.
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 21:56 (CEST)
  • Hlavní padouch v americkém animovaném filmu pro děti Kung Fu Panda (2008) má podobu sněžného levharta (irbisa). - myslím, že nebude těžké sehnat jméno.
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 21:56 (CEST)
  • vyražena zlatá mince rovněž i hodnotě 500 tenge, na jejíž rubové - překlep
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 21:56 (CEST)
  • Na začátku a na konci je psáno o vyrážení kazašských mincí. To nejlépe sjednotit k sobě.
    • Ano Není to sice mince + mince, ale mince + bankovka, nivméně dáno k sobě. --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 21:56 (CEST)
  • Celá sekce V heraldice bez jediné reference!
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 13. 7. 2016, 00:44 (CEST)
  • Mezi heraldickými figurami nalezneme pouze levharta. - neoslovovat čtenáře, místo toho spíš můžeme naleznout
    • Ano Upravenp. Poznámka: můžeme naleznout je nespisovně. --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 21:56 (CEST)
  • Stejně tak v dalším souvětí
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 21:56 (CEST)
  • na снежный барс a další ruské názvy v kapitole použít {{cizojazyčně}}.
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 13. 7. 2016, 00:44 (CEST)
  • V heraldice tak „барс“, především bílý, začal být chápán jako irbis. Tak se irbis stal symbolem kazašského města Almaty a je vyobrazen na jeho znaku - 2x tak
    • Ne Netuším, proč by trovna toto mělo vadit. --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 21:56 (CEST)
  • Mnohokrát se opakuje "znak", "ve znaku".
    • Otázka Moc na výběr není, nicméně 1x "znak" nahrazen "erbem". --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 21:56 (CEST)
  • I v sekci Vyznamenání bych uvítal {{cizojazyčně}}.
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 21:56 (CEST)
  • Ve sportu bych poprosil o {{cizojazyčně}} a zdroj na KHL.
    • Ano. --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 21:56 (CEST)
  • Operační systém Mac OS X 10.6 od společnosti Apple, uvedený na trh 28. srpna 2009,[79] nesl název Snow Leopard,[79] tedy sněžný levhart (irbis). - ta reference 79 se tam opakuje zbytečně.
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 21:56 (CEST)
• /Odkazy
  • Do sekce Související by to chtělo přidat třeba toho lva a tygra, když to jsou nejbližší příbuzní.
    • Ano --Vachovec1 (diskuse) 13. 7. 2016, 00:44 (CEST)

Komplet vše, rád se zapojím do hlasování. OJJ, Diskuse 24. 4. 2016, 14:52 (CEST)

@Vachovec1: Jak vypadá to řešení připomínek? OJJ, Diskuse 16. 6. 2016, 12:03 (CEST)

Dobrý článek?

@Vachovec1, OJJ, Palu: Je škoda nechat toto kvalitní dílo zahálet... Ta tedy něco jsem doplnil (viz historie), zkuste ještě třeba za sebe, co považujete za nutné (např. český přepis čínských jmen?). Pak si myslím, že by stálo za to udělit DČ, neb ten článek určitě DČ už je, a NNČ nechat zatím trošku odležet, resp. nechat na Vachovcovi, kdy a jak se rozhodne.--Whitesachem (diskuse) 9. 7. 2016, 11:05 (CEST)

@Whitesachem: Po dořešení připomínek ode mne klidně. Vachovci jsem jinak psal; nemá zatím náladu... OJJ, Diskuse 9. 7. 2016, 11:46 (CEST)

@Whitesachem: Taky bych byl rád, kdyby byly vypořádány moje připomínky. Jsou jen 3. --Palu (diskuse) 13. 7. 2016, 01:29 (CEST)

@Whitesachem: Právě toto se mi nelíbilo. "Pojďme to dotáhnout do DČ sami, když už se na to Vachovec1 nedívá!" Samozřejmě by to bylo možné, pokud tedy souhlasí, tak mohu přidat něco z literatury doma, ale navrhnul ho sám, tak by si to taky měl dodělat. OJJ, Diskuse 13. 7. 2016, 05:53 (CEST)

@OJJ, Whitesachem: Myslím, že všechny Vaše připomínky by měly být tak či tak vypořádány. Projděte Vaše seznamy (případně i současnou podobu článku) a kdyžtak mě upozorněte, pokud jsem na něco podstatného zapomněl. Také bych případně uvítal Váš komentář k připomínkám kolegy Palua (co s nimi)? Děkuji --Vachovec1 (diskuse) 26. 7. 2016, 14:49 (CEST)

No trochu mám problém, že došlo k udělení dobrého článku přes to, že moje připomínky zůstaly bez vypořádání. Mohli bychom je dořešit aspoň dodatečně? --Palu (diskuse) 26. 7. 2016, 17:21 (CEST)

Dobrý den, vážený kolego, nezlobte se na mě, ale existence výtek přeci není překážkou k udělení "Dobrého článku". Navíc si jej neudělil kolega Vachovec1 sám. A i přes to, že ním nejste na 100% spokojený, tento článek osobně považuji za jeden z nejlepších na celé česke wiki. --Z.Johny (diskuse) 26. 7. 2016, 18:13 (CEST)

Nechápu proč ten konfrontační tón, mě se článek líbí a označení Dobrý mu jistě patří. Já jsem se spíš vyjadřoval k tomu, že kdybych chtěl udělit puzzlík, počkal bych na vypořádání námitek všech, ne jen dvou ze třech, zvlášť když ten třetí má jen tři snadno vyřešitelné námitky. Takže se prosím uklidněme a odpovězme na mou otázku, zda by se nedaly moje námitky vypořádat dodatečně. Díky, --Palu (diskuse) 26. 7. 2016, 18:19 (CEST)

@Palu: Jistěže ano. Navíc článek čeká ještě NNČ, pořád jste nedoložil zdroj na sněžného leoparda. OJJ, Diskuse 26. 7. 2016, 18:27 (CEST)

Vážený kolego, pokud z mého příspěvku cítíte konfrontační tón, tak se hluboce omlouvám. Nebylo to tak v žádném případě myšleno, jen jsem se chtěl kolegů zastat. S pozdravem --Z.Johny (diskuse) 26. 7. 2016, 18:32 (CEST)

OJJ: V článku je uveden hned v první větě ("Na tento článek je přesměrováno heslo Sněžný leopard.") a pak ještě dvakrát (etymologie a ocenění). K tomu jde o název docela častý na českém internetu (vizte) i v žurnalistice (vizte). Existence názvu si myslím, že je doložena dobře bohatým výskytem v českém spisovném prostředí. Pokud jde o to, že to je název lidový, to je podle mě doloženo tím, že to není název vědecký. Čili klidně tam můžeme uvést, že jde o název lidový nebo řidčí, případně i další jeho charakteristiky, pokud k nim najdeme doklad.

Z.Johny: A já se zase omlouvám, jestli to co píšu, vyznělo jako napadání kolegů. Prostě jsem jen chtěl dořešit dlouho ležící připomínky. --Palu (diskuse) 26. 7. 2016, 18:35 (CEST)

@Palu: Tak pouhé porovnávání bez jakéhokoliv zdroje, které plive reklamu na dětské postýlky a expedice je velmi chabé. Jinak i biolib uvádí lidové názvy, tady není proč asi? OJJ, Diskuse 26. 7. 2016, 19:36 (CEST)

(s e. k.) OK, tak já vám vyberu tedy to, co nejsou reklamy na dětské postýlky, ale mohl jste se podívat sám. Např. zde, zde, zde, zde, zde. Biolib ten název neuvádí asi proto, že ho tam zatím nikdo nevložil. Mám z vás ale pocit, že se snažíte sledovat závěr, že je tento název nějakým způsobem vadný a že by tudíž neměl v článku být. Cítím to z toho, že Vám nestačí zběžný důkaz o tom, že jde o název používaný. Pokud k tomu máte nějaké důvody, tak by bylo dobré je tu zmínit, aby s nimi bylo možno pracovat. Je samozřejmě možné, že je název užíván z nějakého důvodu nesprávně, ale pak by bylo dobré to doložit a neužívat ho vůbec ani v našem článku. Pakliže není doklad o tom, že je nějaký používaný název nesprávný, pak nevidím důvod, proč ho v článku nepoužít. --Palu (diskuse) 26. 7. 2016, 19:56 (CEST)

@Palu: Můžeme volit ještě absurdnější názvy. OJJ, Diskuse 26. 7. 2016, 19:48 (CEST)

Aha, už jsem pochopil proč je podle vás název nevhodný. Z čeho usuzujete, že je "sněžný leopard" absurdní? --Palu (diskuse) 26. 7. 2016, 19:56 (CEST)

@Palu: Zítra pročistím. OJJ, Diskuse 26. 7. 2016, 20:00 (CEST)

Ne, nepročišťujte. Buď doplňte regulérní jméno a nebo doložte, že není regulérní. --Palu (diskuse) 26. 7. 2016, 20:01 (CEST)

@Palu: Název leopard je nesprávné označení pro levharta, což mohu dokázat řadou zdrojů, Vy své tvrzení opíráte o nějaké žurnalistické články a sledovanost Googlu, mohli bychom se dohadovat i o sněžném levhartíčkovi. Ocenění je název řádu inspirovaného zvířetem. Správné označení Levhart sněžný je již uvedeno. Pokud nebude existovat zdroj á la biolib či etymologický slovník, je to pouze neověřené tvrzení. OJJ, Diskuse 26. 7. 2016, 20:10 (CEST)

Nesouhlasím, leopard je označení pro levharta správné, mám k tomu zdroj SSJČ, PSJČ a ASCS. Je to podloženo výskytem ve spisovných textech. Nejde o nějaké texty pochybné úrovně. --Palu (diskuse) 26. 7. 2016, 20:16 (CEST)

┌───────────────────────────┘@Palu: K tomu by byl zdroj i tady. Ale kde je zdroj na leopard sněžný? OJJ, Diskuse 26. 7. 2016, 20:20 (CEST)

My se ale nebavíme o taxonu, bavíme se o lidovém názvu. U taxonů je autoritou biolib, u lidových názvů je autoritou slovník češtiny a ten říká, že levhart a leopard jsou synonyma, tedy i sněžný. Opakuji, že je to tak používáno ve spisovných textech. Stejně tak lze doložit dutonožku, vodní krysu (lidové synonymum nutrie říční, která ale v biolib není) nebo třeba pomazánkové máslo (které je v oficiální styku dokonce zakázané, přesto je takový název zcela legitimní a dokonce pořád ještě nejočekávatelnější). Takže pakliže nemáte důkaz o tom, že jde o synonymum nějakým způsobem závadné, pak ho nelze označit za závadné jen pro to, že není v Biolib. Jak jsem ukázal, je to lidový název používaný a jestli je nějakým způsobem závadný, je nutno doložit tuto závadnost. --Palu (diskuse) 26. 7. 2016, 20:29 (CEST)

@Palu: Jenže irbis není poddruh levharta (Panthera pardus subsp.), ale samostatný druh (Panthera uncia), tudíž, i když to přeberu jak chci, pro něj nemůže platit synonymum leopard, protože to je synonymum pro levharta, nikoli pro irbisa. OJJ, Diskuse 27. 7. 2016, 05:38 (CEST)

Jestli se mohu připojit, tak z mé zkušenosti jsem nikdy neslyšel označení "leopard sněžný", nýbrž lidové označení "sněžný leopard". A tento název bych postavil na roveň například pojmu "němkyně" ve významu "krysa". --Z.Johny (diskuse) 27. 7. 2016, 09:50 (CEST)

@OJJ, Vachovec1, Palu, Z.Johny: Článek určitě už dobrý je, to jsem psal již dříve, a je rozhodně dobrým kandidátem na NČ. Není nutné zpracovat všechny výtky, ty kontroverzní je určitě lepší takto probrat (to by jinak zavánělo tyranií recenzentů). Leopard je běžně používané a uznávané synonymum pro levharta, to ani nemusím dokládat. To, že něco není v BioLibu bych také nebral za bernou minci sine qua non. Já osobně bych se nebál název „sněžný leopard“ uvést v úvodu jako občas používaný (lidový) název s odkazem na pár zdrojů, ale to bych spíš nechal na Vachovci1. Vrnění a předení považuji za synonymum, a jestli je to jediná velká kočka, která vrní, jsem nikde jinde nečetl. Dělám teď levharta skvrnitého a o něm taky píšou, že umí vrnět (purr), čímž by tato info ztratila význam. --Whitesachem (diskuse) 27. 7. 2016, 10:31 (CEST)