Anafylaktický šok: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Added translation from English by translators without borders (Pavla Dohnalova and Zbynek Taborsky).
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox disease
| Name = Anafylaktický šok
| Image = Angioedema2010.JPG
| Caption = [[Angioedém]] na tváři chlapce, který kvůli němu není schopen otevřít oči. K této reakci došlo v důsledku vystavení [[alergenu]].
| DiseasesDB = 29153
| ICD10 = {{ICD10|T|78|2|t|66}}
| ICD9 = {{ICD9|995.0}}
| ICDO =
| OMIM =
| MedlinePlus = 000844
| eMedicineSubj = med
| eMedicineTopic = 128
| MeshID = D000707
}}
<!--Definice, symptomy a příčiny -->
'''Anafylaktický šok''' je závažnou, rychle nastupující [[alergickou reakcí]], která může způsobit i smrt.<ref name=Tint10>{{cite book |author=Tintinalli, Judith E. |title=Emergency Medicine: A Comprehensive Study Guide (Emergency Medicine (Tintinalli))|publisher=McGraw-Hill Companies |location=New York |year=2010 |pages=177–182 |isbn=0-07-148480-9 |oclc=|doi= |accessdate=}}</ref> Typicky se projevuje řadou symptomů, mezi něž patří svědivá vyrážka, otok v hrdle a nízký [[krevní tlak]]. K běžným příčinám patří bodnutí či štípnutí hmyzem nebo požití jistých potravin a léků.

<!—Patofyziologie, diagnóza a léčba -->
Z [[patofyziologie|patofyziologického]] hlediska je anafylaktický šok způsoben uvolněním mediátorů z určitých typů [[bílých krvinek]] ; k jeho spuštění dochází buď působením [[imunitní systém|imunologických]] nebo neimunologických mechanismů. Diagnóza se určuje na základě přítomných symptomů a příznaků. Prvním nezbytným krokem je nitrožilní podání [[epinefrinu]] , jež je doprovázeno dalšími pomocnými opatřeními.

<!--Epidemiologie a historie -->
V celosvětovém měřítku se anafylaktický šok v určitém okamžiku života projeví u přibližně 0,05 - 2 % lidí, přičemž se zdá, že tento počet narůstá. Název onemocnění pochází z [[řečtina|řečtiny]] ze slov ἀνά ana, ''proti'' a φύλαξις fylaxe,''ochrana''.
{{TOC limit|3}}

==Příznaky a symptomy==
[[File:Signs and symptoms of anaphylaxis.png|thumb|250px|Příznaky a symptomy anafylaktického šoku.]]
Anafylaktický šok se běžně projevuje mnoha různými symptomy trvajícími po dobu několika minut až hodin; <ref>{{cite journal |author=Oswalt ML, Kemp SF |title=Anaphylaxis: office management and prevention |journal=Immunol Allergy Clin North Am |volume=27 |issue=2|pages=177–91, vi |year=2007 |month=May |pmid=17493497 |doi=10.1016/j.iac.2007.03.004|quote=Clinically, anaphylaxis is considered likely to be present if any one of three criteria is satisfied within minutes to hours}}</ref><ref name=Review09/> začíná od 5 do 30&nbsp;minut po nitrožilní aplikaci a do 2&nbsp;hodin po konzumaci potravin.<ref name=Rosen2010/> Mezi nejběžněji zasažené oblasti patří kůže (80–90 %), dýchací soustava (70 %), zažívací a trávicí trakt (30–45 %), srdce a cévní soustava (10–45 %) a centrální nervová soustava (10–15 %);<ref name=Review09/> obvykle jsou postiženy dvě a více oblastí.<ref name=World11/>

===Kůže===
[[File:BackRed.JPG|thumb|left|[[Kopřivka]] a zarudnutí na zádech osoby, která utrpěla anafylaktický šok.]]
Mezi typické symptomy patří [[kopřivka|kopřivka postihující celé tělo]], [[pruritus|svědění]] a [[zarudnutí (fyziologie)|zčervenání]] či otok rtů.<ref name=Diag06>{{cite journal |author=Sampson HA, Muñoz-Furlong A, Campbell RL, ''et al.''|title=Second symposium on the definition and management of anaphylaxis: summary report—Second National Institute of Allergy and Infectious Disease/Food Allergy and Anaphylaxis Network symposium |journal=J. Allergy Clin. Immunol.|volume=117 |issue=2 |pages=391–7 |year=2006 |month=February |pmid=16461139|doi=10.1016/j.jaci.2005.12.1303}}</ref>Tyto symptomy mohou u pacientů trpících otokem nebo [[angioedémem]] vyvolat spíše pocit pálení kůže než svědění.<ref name=Rosen2010/> K otoku jazyka či hrdla dochází přibližně ve 20 % případů.<ref name=Shock10/> V dalších případech se může objevit rýma a otok [[spojivek]].<ref name=Aus06/> Rovněž může dojít ke [[cyanóza|zmodrání]] kůže v důsledku [[hypoxie (lékařství)|nedostatku kyslíku]].<ref name=Aus06/>

===Dýchací soustava===
V souvislosti s dýchací soustavou může dojít k výskytu řady symptomů a příznaků, včetně dýchavičnosti, [[sípání]] či [[stridoru]].<ref name=Diag06/> Sípání je obvykle zapříčiněno křečemi [[průduškových]] svalů,<ref name=Cardio08/> zatímco stridor souvisí s ucpáním horních cest dýchacích v důsledku otoku.<ref name=Aus06>{{cite journal|last=Brown|first=SG|coauthors=Mullins, RJ, Gold, MS|title=Anaphylaxis: diagnosis and management.|journal=The Medical journal of Australia|date=2006 Sep 4|volume=185|issue=5|pages=283–9|pmid=16948628}}</ref> Pacient může také trpět chrapotem, bolestivým polykáním či kašlem.<ref name=Rosen2010/>

===Krevní oběh===
Následkem anafylaktického šoku může docházet ke [[spasmu koronární tepny]] s následným [[infarktem myokardu]], k [[srdeční arytmie|arytmii]] či [[zástavě srdce]]<!-- dokonce i v případě nepodání epinefrinu -->.<ref name=Review09/><ref name=World11/> U osob s onemocněním srdce je riziko srdeční zástavy vlivem anafylaktického šoku vyšší.<ref name=Cardio08/> Koronární spasmus souvisí s přítomností buněk uvolňujících histamin v srdci.<ref name=Cardio08/> Zatímco ke [[tachykardie|zvýšené tepové frekvenci]] běžněji dochází v důsledku nízkého krevního tlaku,<ref name=Aus06/> u 10 % případů je popisován [[Bezold–Jarischův reflex]], kdy je také [[bradykardie|zpomalení srdeční frekvence]] dáváno do souvislosti s [[hypotenze|nízkým krevním tlakem]].<ref name=CEA11/> Pokles [[krevního tlaku]] nebo [[šok (oběhový)|šok]] (buď [[ distributivní šok|distributivní]] nebo [[kardiogenní šok|kardiogenní]]) může způsobit pocit závrati nebo [[ztrátu vědomí]].<ref name=Cardio08/> Ojediněle může být velmi nízký krevní tlak jediným příznakem anafylaktického šoku.<ref name=Shock10/>

===Ostatní===
Symptomy postihující zažívací a trávicí trakt mohou zahrnovat křečovitou [[bolest břicha]], průjem a zvracení.<ref name=Diag06/> Může docházet ke zmatenosti, ztrátě kontroly močového měchýře nebo k bolestem v pánevní oblasti podobným [[děloha|děložním]] křečím.<ref name=Diag06/><ref name=Aus06/> Rozšíření cév mozku může vést k [[bolestem hlavy]].<ref name=Rosen2010/> Rovněž jsou popisovány pocity [[úzkosti]] nebo „blížící se zkázy“.<ref name=World11/>

==Příčiny==
K anafylaktickému šoku může dojít v reakci na téměř jakoukoli cizí látku.<ref name=His11/> Mezi běžné spouštěcí faktory patří [[jed]]při [[bodnutí či štípnutí hmyzem]], potraviny a [[léky]].<ref name=CEA11/><ref>{{cite journal|last=Worm|first=M|title=Epidemiology of anaphylaxis.|journal=Chemical immunology and allergy|year=2010|volume=95|pages=12–21|pmid=20519879|doi=10.1159/000315935}}</ref> Potraviny jsou nejběžnějším spouštěcím faktorem u dětí a mladých dospělých osob, zatímco léky a bodnutí či štípnutí hmyzem jsou častější u starších dospělých.<ref name=World11/> Mezi méně běžné příčiny patří fyzické faktory, biologické činitele (například [[sperma]]), latex, hormonální změny, přísady do potravin (například glutamát sodný), potravinářská barviva a místně aplikované léky.<ref name=Aus06/>Fyzické faktory, jako například cvičení (cvičením vyvolaný anafylaktický šok) nebo teplota (horko či chlad), mohou rovněž působit jako spouštěcí faktory prostřednictvím přímého účinku na [[mastocyty]].<ref name=World11/><ref name=APLS07>{{cite book|last=editors|first=Marianne Gausche-Hill, Susan Fuchs, Loren Yamamoto,|title=The pediatric emergency medicine resource|year=2007|publisher=Jones & Bartlett|location=Sudbury, Mass.|isbn=978-0-7637-4414-4|pages=69|edition=Rev. 4. ed.|url=http://books.google.ca/books?id=lLVfDC2dh54C&pg=PA69}}</ref> Případy anafylaxe vyvolané cvičením jsou často spojovány s požitím určitých potravin.<ref name=Rosen2010/> Během [[anestézie]] jsou nejběžnějšími příčinami anafylaxe [[neuromuskulární blokátory]], antibiotika a [[latex]].<ref>{{cite journal|last=Dewachter|first=P|coauthors=Mouton-Faivre, C, Emala, CW|title=Anaphylaxis and anesthesia: controversies and new insights.|journal=Anesthesiology|date=2009 Nov|volume=111|issue=5|pages=1141–50|pmid=19858877|doi=10.1097/ALN.0b013e3181bbd443}}</ref> U 32-50 % případů zůstává příčina neznámá; v takovém případě hovoříme o „idiopatické anafylaxi“.<ref>{{cite book|last=editor|first=Mariana C. Castells,|title=Anaphylaxis and hypersensitivity reactions|year=2010|publisher=Humana Press|location=New York|isbn=978-1-60327-950-5|pages=223|url=http://books.google.ca/books?id=bEvnfm7V-LIC&pg=PA223}}</ref>

===Potraviny===
Anafylaktický šok může být spuštěn mnoha potravinami a může k němu dojít i při první konzumaci těchto potravin.<ref name=CEA11/> Potraviny, které jsou běžnými spouštěcími faktory, se různí v závislosti na geografické poloze. V západních kulturách je převažující příčinou anafylaktického šoku požití burských oříšků, pšenice, ořechů, [[korýšů a měkkýšů]], ryb, mléka a vajec či vystavení těmto potravinám.<ref name=Review09/><ref name=World11/> [[Sezam]] je běžným spouštěcím faktorem na Středním východě, zatímco rýže a [[cizrna|cizrna]] jsou častou příčinou anafylaktického šoku v Asii.<ref name=World11/> Závažné případy obvykle nastávají v důsledku požití alergenu,<ref name=CEA11/> u některých osob je ale prudká reakce vyvolána i pouhým kontaktem. Děti se mohou alergie v průběhu vývoje zbavit. 80 % dětí s anafylaktickou reakcí na mléko či vejce a 20 % dětí s prodělaným anafylaktickým šokem v důsledku požití burských oříšků je do 16 let věku schopno tyto potraviny tolerovat.<ref name=His11/>

===Léky===
Anafylaktický šok může potenciálně způsobit každý lék. Mezi nejběžnější patří [[beta-laktamová antibiotika]] (například [[penicilin]]), [[aspirin]] a [[NSAID]].<ref name=Review09/><ref name=Book2009>{{cite book|last=Volcheck|first=Gerald W.|title=Clinical allergy : diagnosis and management|year=2009|publisher=Humana Press|location=Totowa, N.J.|isbn=978-1-58829-616-0|pages=442|url=http://books.google.ca/books?id=pWZLkZB7EW8C&pg=PA442}}</ref> Anafylaktická reakce na ostatní [[antibiotika]] je méně častá a reakce na NSAID závisí na typu činitele, což znamená, že pokud je osoba alergická na jeden typ léku NSAID, jiný typ obvykle toleruje.<ref name=Book2009/> Mezi další relativně běžné příčiny patří [[chemoterapie]], [[vakcíny]], [[protaminy]] a bylinné přípravky.<ref name=World11/><ref name=Book2009/> Některé léky (mimo jiné [[vankomycin]], [[morfin]],[[ radiokontrast|RTG kontrastní látky]]) způsobují anafylaktický šok přímo spuštěním degranulace mastocytů.<ref name=CEA11/>

Četnost reakce na látku závisí částečně na četnosti jejího užití a částečně na jejích vnitřních charakteristikách.<ref name=Drug01>{{cite journal|last=Drain|first=KL|coauthors=Volcheck, GW|title=Preventing and managing drug-induced anaphylaxis.|journal=Drug safety : an international journal of medical toxicology and drug experience|year=2001|volume=24|issue=11|pages=843–53|pmid=11665871}}</ref> Anafylaktická reakce na peniciliny nebo [[cefalosporiny]] se objevuje pouze po jejich navázání na proteiny v těle, přičemž některé látky se vážou snadněji než jiné.<ref name=Rosen2010/> Anafylaktická reakce na penicilin se projevuje v jednom ze 2 000 až 10 000 případů léčby, přičemž ke smrti dochází u méně než jednoho z 50 000 případů.<ref name=Rosen2010/> Anafylaktická reakce na aspirin a NSAID se objevuje přibližně u jedné osoby z 50 000.<ref name=Rosen2010/> Pokud je u osoby zaznamenána anafylaktická reakce na peniciliny, riziko reakce na cefalosporiny je vyšší, stále však menší než 1 ku 1 000.<ref name=Rosen2010/> V minulosti užívané RTG kontrastní látky vyvolávaly reakci v 1 % případů, zatímco novější látky s nižší osmolaritou způsobují reakci pouze v 0,04 % případů.<ref name=Drug01/>

===Jed===
U citlivých osob může anafylaktický šok vyvolat i jed bodavého a kousavého hmyzu, jako jsou například [[blanokřídlí]] (včely a vosy) nebo příslušníci podčeledi [[triatominae]] (ploštice zákeřnice).<ref name=Review09/><ref name="Klotz">{{cite journal|last=Klotz|first=JH|coauthors=Dorn, PL, Logan, JL, Stevens, L, Pinnas, JL, Schmidt, JO, Klotz, SA|title="Kissing bugs": potential disease vectors and cause of anaphylaxis.|journal=Clinical infectious diseases : an official publication of the Infectious Diseases Society of America|date=2010 Jun 15|volume=50|issue=12|pages=1629–34|pmid=20462351|doi=10.1086/652769}}</ref> Předchozí [[systémové onemocnění|systémové reakce]] v rozsahu závažnějším než jen místní reakce v okolí bodnutí jsou pro příští anafylaktický šok rizikovým faktorem;<ref>{{cite journal|last=Bilò|first=MB|title=Anaphylaxis caused by Hymenoptera stings: from epidemiology to treatment.|journal=Allergy|date=2011 Jul|volume=66 Suppl 95|pages=35–7|pmid=21668850|doi=10.1111/j.1398-9995.2011.02630.x}}</ref><ref>{{cite journal|last=Cox|first=L|coauthors=Larenas-Linnemann, D, Lockey, RF, Passalacqua, G|title=Speaking the same language: The World Allergy Organization Subcutaneous Immunotherapy Systemic Reaction Grading System.|journal=The Journal of allergy and clinical immunology|date=2010 Mar|volume=125|issue=3|pages=569–74, 574.e1-574.e7|pmid=20144472|doi=10.1016/j.jaci.2009.10.060}}</ref> u poloviny úmrtí však k žádné předchozí systémové reakci nedošlo.<ref>{{cite journal|last=Bilò|first=BM|coauthors=Bonifazi, F|title=Epidemiology of insect-venom anaphylaxis.|journal=Current opinion in allergy and clinical immunology|date=2008 Aug|volume=8|issue=4|pages=330–7|pmid=18596590|doi=10.1097/ACI.0b013e32830638c5}}</ref>

===Rizikové faktory===
U osob s [[atopickými]] onemocněními, jako je například [[astma]], [[ekzém]] nebo [[alergická rýma]], existuje vysoké riziko anafylaktického šoku z potravin, [[latexu]] a [[RTG kontrastních látek]], ne však z nitrožilně aplikovaných léků nebo bodnutí hmyzem.<ref name=World11/><ref name=CEA11/> Jistá studie prokázala, že 60 % dětí v minulosti trpělo atopickými onemocněními a že více než 90 % dětí, které zemřely na anafylaktický šok, mělo astma.<ref name=CEA11/> Vyšší riziko je prokázáno u osob s [[mastocytózou]] či u osob s vyšším [[socioekonomickým postavením]].<ref name=World11/><ref name=CEA11/> Čím delší je doba od posledního vystavení rizikové látce, tím je riziko nižší.<ref name=Rosen2010/>

==Patofyziologie==
Anafylaktický šok je prudkou [[alergickou reakcí]] s rychlým nástupem postihující řadu [[orgánových soustav]] lidského těla.<ref name=Tint10/><ref name=Khan11>{{cite journal|last=Khan|first=BQ|coauthors=Kemp, SF|title=Pathophysiology of anaphylaxis.|journal=Current opinion in allergy and clinical immunology|date=2011 Aug|volume=11|issue=4|pages=319–25|pmid=21659865|doi=10.1097/ACI.0b013e3283481ab6}}</ref> Dochází k němu v důsledku uvolnění [[mediátorů zánětu]] a [[cytokinů]] z mastocytů a [bazofilů]], typicky v důsledku [[imunitní systém|imunologické reakce]], někdy ale také působením neimunologického mechanismu.<ref name=Khan11/>

===Imunologické mechanismy===

V rámci imunologického mechanismu se [[imunoglobulin E]] (IgE) váže na [[antigen]] (cizí látka, která vyvolává alergickou reakci). Na antigen navázaný IgE poté aktivuje receptory [[FcεRI]] mastocytů a bazofilů. To vede k uvolnění mediátorů zánětu, jako je například [[histamin]]. Tyto mediátory následně zvyšují kontrakce [[hladkého svalstva]] průdušek, spustí [[vazodilataci]], zvýší únik tekutin z cév a způsobí stlačení srdečního svalu.<ref name=Rosen2010/><ref name=Khan11/> Existuje rovněž imunologický mechanismus, který není založen na IgE, není však známo, zda se projevuje i u lidí.<ref name=Khan11/>

===Neimunologické mechanismy===
Neimunologické mechanismy souvisí s látkami, které přímo způsobují [[degranulaci]] mastocytů a bazofilů.<!-- <ref name=Khan11/> --> Mezi takové činitele patří například [[kontrastní látky]], [[opioidy]], teplota (horko či chlad) a vibrace.<ref name=APLS07/><ref name=Khan11/>

==Diagnóza==
Anafylaktický šok je diagnostikován na základě klinických kritérií.<ref name=World11/> Pokud se v rámci minut/hodin po vystavení alergenu projeví kterýkoliv z následujících symptomů, existuje velká pravděpodobnost rozvinutí anafylaktického šoku:<ref name=World11/>
# Postižení pokožky nebo slizniční tkáně plus obtíže s dýcháním nebo nízký [[krevní tlak]]
# Dva či více z následujících symptomů:-
#: a. Postižení kůže nebo sliznice
#: b. Obtíže s dýcháním
#: c. Nízký krevní tlak
#: d. Gastrointestinální symptomy
# Nízký krevní tlak po vystavení známému alergenu

Pro diagnostikování anafylaktického šoku v důsledku štípnutí hmyzem nebo požití léků mohou být užitečné krevní testy na [[tryptázu]] nebo [[histamin]] (uvolňovaný z mastocytů).<!-- <ref name=World11/> --> Tyto testy však mají pouze omezené využití, je-li příčinou šoku požití potravin nebo má-li osoba normální [[krevní tlak]],<ref name=World11/> diagnózu nemohou určit [[senzitivita and specificita|přesně]].<ref name=His11/>

===Klasifikace===
Existují tři hlavní klasifikace anafylaktického šoku. Anafylaktický šok je spojován se systémovou [[vazodilatací]], jež má za následek [[hypotenze|nízký krevní tlak]]; ten je a priori o 30 % nižší než běžný krevní tlak pacienta nebo se pohybuje pod standardní hodnotou.<ref name=Shock10>{{cite journal|last=Limsuwan|first=T|coauthors=Demoly, P|title=Acute symptoms of drug hypersensitivity (urticaria, angioedema, anaphylaxis, anaphylactic shock).|journal=The Medical clinics of North America|date=2010 Jul|volume=94|issue=4|pages=691–710, x|pmid=20609858|url=http://smschile.cl/documentos/cursos2010/MedicalClinicsNorthAmerica/Acute%20Symptoms%20of%20Drug%20Hypersensitivity%20(Urticaria,%20Angioedema,%20Anaphylaxis,%20Anaphylactic%20Shock).pdf|doi=10.1016/j.mcna.2010.03.007}}</ref>Bifázická anafylaxe je recidiva symptomů do 1–72 hodin bez dalšího vystavení alergenu.<ref name=World11/> Údaje o četnosti se liší, některé studie uvádějí bifázickou anafylaxi až ve 20 % případů.<ref name=BI05/> K recidivě obvykle dochází do 8 hodin.<ref name=CEA11/> Léčba probíhá stejným způsobem jako u anafylaktického šoku.<ref name=Review09/> Pseudoanafylaktická reakce nebo anafylaktoidní reakce jsou typem anafylaxe, který nesouvisí s alergickou reakcí, nýbrž s přímou [[degranulací]] mastocytů.<ref name=CEA11>{{cite journal|last=Lee|first=JK|coauthors=Vadas, P|title=Anaphylaxis: mechanisms and management.|journal=Clinical and experimental allergy : journal of the British Society for Allergy and Clinical Immunology|date=2011 Jul|volume=41|issue=7|pages=923–38|pmid=21668816|doi=10.1111/j.1365-2222.2011.03779.x}}</ref><ref name=His10/>Pojmem v současné době používaným [[Světovou alergologickou organizací]]<ref name=His10/> je anafylaxe vyvolaná neimunologickým mechanismem (non-immune anaphylaxis), přičemž platí doporučení starou terminologii nadále nepoužívat.<ref name=CEA11/>

===Testy na alergie===
[[File:Allergy skin testing.JPG|thumb|[[Test kožní alergie]] prováděný na pravé ruce.]]
[[Testy na alergie]] mohou pomoci při určování spouštěcích faktorů. [[Testy kožních alergií]] (jako například [[epikutánní testy (lékařství)|epikutánní testy]]) jsou k dispozici pro některé potraviny a jedy.<ref name=His11/> Krevní testy zaměřené na konkrétní IgE mohou být užitečné při potvrzování alergií na mléko, vejce, burské oříšky, ořechy a ryby.<ref name=His11/> Kožní testy je možno využít i pro potvrzení alergie na [[penicilin]], nikoli však na ostatní léky.<ref name=His11/> Neimunologické formy anafylaxe mohou být určeny pouze na základě anamnézy nebo vystavení dotyčnému alergenu, ne však kožními či krevními testy.<ref name=His10/>

===Diferenciální diagnóza===
V některých případech může být obtížné odlišit anafylaktický šok od [[astmatu]], [[synkopy]] a [[záchvatů paniky]].<ref name=World11/> U astmatu se však obvykle neprojevuje svědění nebo gastrointestinální symptomy, pro synkopu je charakteristická spíše bledost než vyrážka a u záchvatu paniky sice dochází ke zčervenání, nikoli však ke kopřivce.<ref name=World11/> Mezi další podobně se projevující stavy patří [[otrava rybím masem|otrava rybou scombroid]] a [[anisakiáza]].<ref name=CEA11/>

===Pitevní nálezy===
U osoby, která zemřela na následky anafylaktického šoku, může [[pitva]] ukázat „prázdné srdce“, což lze přičítat sníženému žilnímu návratu následkem [[vazodilatace]] a redistribuci intravaskulárního objemu z centrální do periferní komory.<ref>Anaphylaxis, Author: Stephen F Kemp, MD, FACP; Chief Editor: Michael A Kaliner, MD;http://emedicine.medscape.com/article/135065-overview#showall</ref> Dalšími příznaky jsou otok hrtanu, eozinofilie plic, srdce a tkání a hypoperfuze myokardu.<ref name=DaBroi/> Laboratorní nálezy mohou odhalit zvýšenou hladinu séra [[tryptázy]] a celkově zvýšenou hladinu séra IgE.<ref name=DaBroi>{{cite journal|last=Da Broi|first=U|coauthors=Moreschi, C|title=Post-mortem diagnosis of anaphylaxis: A difficult task in forensic medicine.|journal=Forensic Science International|date=2011 Jan 30|volume=204|issue=1-3|pages=1–5|pmid=20684869|doi=10.1016/j.forsciint.2010.04.039}}</ref>

==Prevence==
Lidem ohroženým anafylaxí se doporučuje vyhýbat se spouštěcím faktorům anafylaktického šoku.<!-- <ref name=World11/> --> V případech, kdy to možné není, může být vhodnou volbou desenzibilizace.<!-- <ref name=World11/> --> [[Imunoterapie]] využívající jedu [[blanokřídlých]] je u 80–90 % dospělých a u 98 % dětí účinná jako desenzibilizace proti alergiím na [[včely]], [[vosy]], [[sršně]], [[vosy útočné]] a tzv. [[ohnivé mravence]].<!-- <ref name=World11/> --> Orální imunoterapie může být účinná při desenzibilizaci některých lidí na určité potraviny obsahující mléko, vejce, ořechy a burské oříšky; běžně se při ní ale vyskytují nežádoucí účinky.<!-- <ref name=World11/> --> Desenzibilizace je rovněž možná u mnoha léků, většině lidí se však doporučuje, aby se dotyčné látce jednoduše vyhýbali.<!-- <ref name=World11/> --> V případech alergické reakce na latex může být důležité vyhýbat se zkříženě reaktivním potravinám jako je, mimo jiné, avokádo, banány a brambory.<ref name=World11/>

==Léčba==
Anafylaktický šok je [[náhlá příhoda]], která může vyžadovat [[resuscitační]] opatření, jako například [[udržení průchodnosti dýchacích cest]], dodatečný přísun kyslíku, vysoký objem [[nitrožilních tekutin]] a bedlivé pozorování pacienta.<ref name=Review09/> Podání epinefrinu je možné společně s antihistaminiky a steroidy často používanými jako doplňkové léčebné látky.<ref name=World11/> Nemocným se po návratu k normálu doporučuje zůstat v nemocnici na pozorování po dobu 2 až 24 hodin kvůli obavám z možné bifázické anafylaxe.<ref name=CEA11/><ref name=BI05/><ref name=UK08>{{cite web|url=http://www.resus.org.uk/pages/reaction.pdf |title=Emergency treatment of anaphylactic reactions – Guidelines for healthcare providers |month=January | year=2008 |accessdate=2008-04-22 |format=PDF |work= |publisher=Resuscitation Council (UK)}}</ref><ref name=Rosen2010/>

===Epinefrin===
[[File:Epipen.jpg|thumb|Stará verze injekčního pera EpiPen.]]
[[Epinefrin]] (adrenalin) je primárním prostředkem léčby anafylaktického šoku bez [[absolutní kontraindikace]] jeho použití.<ref name=Review09/> Jakmile se objeví podezření na anafylaktický šok, doporučuje se aplikovat roztok epinefrinu [[intramuskulárně]] do střední anterolaterální oblasti stehna.<!-- <ref name=World11/> --> Pokud je reakce nedostatečná, je možné aplikaci injekcí opakovat každých 5 až 15 minut.<ref name=World11/> Druhá dávka je potřeba v 16 až 35 % případů, <ref name=CEA11/> více než dvě dávky jsou nutné jen ojediněle.<ref name=World11/> Intramuskulární způsob aplikace je preferován před [[subkutánním]] podáním, protože u toho může dojít k opožděnému vstřebávání.<ref name=Epi10>{{cite journal|last=Simons|first=KJ|coauthors=Simons, FE|title=Epinephrine and its use in anaphylaxis: current issues.|journal=Current opinion in allergy and clinical immunology|date=2010 Aug|volume=10|issue=4|pages=354–61|pmid=20543673|doi=10.1097/ACI.0b013e32833bc670}}</ref> Méně závažné nežádoucí účinky epinefrinu zahrnují [[třes]], [[úzkost]], bolesti hlavy a [[palpitace]].<ref name=World11/>

Osoby užívající [[beta-blokátory]] mohou být vůči účinkům epinefrinu odolné.<ref name=CEA11/> Pokud je v takové situaci epinefrin neúčinný, lze nitrožilně podat [[glukagon]], jehož akční mechanismus je na [[beta-blokátorech]] nezávislý.<ref name=CEA11/>

V nezbytném případě je možné podat epinefrin rovněž [[nitrožilní léčba|nitrožilně]] ve formě zředěného roztoku. Nitrožilní epinefrin je však spojován s [[srdeční arytmie|arytmií]] a [[infarktem myokardu]].<ref>{{cite journal|last=Mueller|first=UR|title=Cardiovascular disease and anaphylaxis.|journal=Current opinion in allergy and clinical immunology|date=2007 Aug|volume=7|issue=4|pages=337–41|pmid=17620826|doi=10.1097/ACI.0b013e328259c328}}</ref> [[Autoinjekční epinefrinové pero]] se používá k aplikaci léku obvykle ve dvou odlišných dávkách - jedné pro dospělé či děti vážící více než 25&nbsp;kg a jedné pro děti vážící od 10 do 25&nbsp;kg.<ref>{{cite journal|last=Sicherer|first=SH|coauthors=Simons, FE, Section on Allergy and Immunology, American Academy of, Pediatrics|title=Self-injectable epinephrine for first-aid management of anaphylaxis.|journal=Pediatrics|date=2007 Mar|volume=119|issue=3|pages=638–46|pmid=17332221|doi=10.1542/peds.2006-3689}}</ref>

===Doplňková léčba===
Ačkoli jsou [[antihistaminika]] ([[antihistamin H1|H1]] a [[antagonista H2|H2]]) běžně používána a teoreticky považována za účinná, toto tvrzení není dostatečně podpořeno důkazy. [[Cochranova databáze]] v hodnocení z roku 2007 nenalezla žádné kvalitní studie, na jejichž základě by bylo možné vyslovit doporučení jejich použití v případech anafylaxe,<ref>{{cite journal |author=Sheikh A, Ten Broek V, Brown SG, Simons FE |title=H1-antihistamines for the treatment of anaphylaxis: Cochrane systematic review |journal=Allergy|volume=62 |issue=8 |pages=830–7 |year=2007 |month=August |pmid=17620060 |doi=10.1111/j.1398-9995.2007.01435.x|url=}}</ref> a není jim ani přisuzována účinnost v případě edému a křečí dýchacích cest.<ref name=CEA11/> [[Kortikosteroidy]] nemají pravděpodobně na anafylaktický šok vliv, mohou však být aplikovány ve snaze o snížení rizika bifázické anafylaxe. Jejich profylaktická účinnost v těchto situacích je nejistá.<ref name=BI05>{{cite journal |author=Lieberman P |title=Biphasic anaphylactic reactions |journal=Ann. Allergy Asthma Immunol. |volume=95 |issue=3 |pages=217–26; quiz 226, 258 |year=2005 |month=September |pmid=16200811|doi= 10.1016/S1081-1206(10)61217-3|url=}}</ref> [[Nebulizovaný]] [[salbutamol]] může být účinný u [[křečí průduškového svalstva]], které se nepodařilo vyřešit pomocí epinefrinu.<ref name=CEA11/> [[Methylenová modř]] se používá u osob, které nereagují na ostatní opatření, a to v důsledku jejího předpokládaného účinku na uvolnění hladkého svalstva.<ref name=CEA11/>

===Připravenost===
Osobám náchylným k anafylaktickému šoku se doporučuje mít připravený „alergický akční plán“; rodiče by rovněž měli informovat školu o alergii svého dítěte a o tom, jak v případě anafylaktického šoku postupovat.<ref name=Mart08/> Akční plán obvykle zahrnuje použití [[autoinjekčních epinefrinových per]], doporučení nosit [[identifikační náramek se zdravotními informacemi]] a rady o tom, jak se vyhýbat spouštěcím faktorům.<ref name=Mart08>{{cite journal|last=Martelli|first=A|coauthors=Ghiglioni, D, Sarratud, T, Calcinai, E, Veehof, S, Terracciano, L, Fiocchi, A|title=Anaphylaxis in the emergency department: a paediatric perspective.|journal=Current opinion in allergy and clinical immunology|date=2008 Aug|volume=8|issue=4|pages=321–9|pmid=18596589|doi=10.1097/ACI.0b013e328307a067}}</ref> [[Alergenová imunoterapie|Imunoterapie]] je dostupná pro určité typy spouštěcích faktorů s cílem zabránit budoucím příhodám anafylaxe. Víceletá subkutánní desenzibilizace je účinná proti bodavému hmyzu, zatímco orální desenzibilizace funguje u mnoha druhů potravin.<ref name=Review09/>

==Prognóza==

U osob, u nichž je známa příčina anafylaktického šoku a jimž je poskytnuta okamžitá léčba, je prognóza dobrá.<ref>{{cite book|last=Harris|first=edited by Jeffrey|title=Head and neck manifestations of systemic disease|year=2007|publisher=Informa Healthcare|location=London|isbn=978-0-8493-4050-5|pages=325|url=http://books.google.ca/books?id=31yUl-V90XoC&pg=PA325|coauthors=Weisman, Micheal S.}}</ref> To obecně platí i v případě neznámé příčiny, kdy jsou dostupné vhodné preventivní léky.<ref name=Rosen2010/> Pokud dojde k úmrtí, je tomu tak obvykle v důsledku respiračních (typicky [[asfyxie]]) nebo kardiovaskulárních příčin ([[šok (oběhový)|šok]]),<ref name=CEA11/><ref name=Khan11/> přičemž úmrtím končí 0,7&ndash;20 % případů.<ref name=Rosen2010>{{cite book |title=Rosen's emergency medicine: concepts and clinical practice 7th edition |last=Marx|first=John |authorlink= |coauthors=|year=2010 |publisher=Mosby/Elsevier |location=Philadelphia, PA|isbn=978-0-323-05472-0 |page=15111528 }}</ref><ref name=Cardio08>{{cite journal|last=Triggiani|first=M|coauthors=Patella, V, Staiano, RI, Granata, F, Marone, G|title=Allergy and the cardiovascular system.|journal=Clinical and experimental immunology|date=2008 Sep|volume=153 Suppl 1|pages=7–11|pmid=18721322|url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2515352/?tool=pubmed|pmc=2515352|doi=10.1111/j.1365-2249.2008.03714.x}}</ref> Jsou známy i případy úmrtí, ke kterým došlo v řádu minut.<ref name=World11/> Výsledky u cvičením vyvolané anafylaxe jsou obvykle dobré; čím jsou lidé starší, tím klesá četnost i závažnost těchto příhod.<ref>{{cite book|last=editor|first=Mariana C. Castells,|title=Anaphylaxis and hypersensitivity reactions|year=2010|publisher=Humana Press|location=New York|isbn=978-1-60327-950-5|pages=223|url=http://books.google.ca/books?id=bEvnfm7V-LIC&pg=PA223}}</ref>

==Epidemiologie==
[[Incidence (epidemiologie)|Četnost výskytu]] anafylaktického šoku je 4&ndash;5 na 100 000 osob ročně,<ref name=CEA11/>přičemž [[kumulativní incidence|celoživotní riziko]] je 0,5&ndash;2%.<ref name=World11>{{cite journal|last=Simons|first=FE|coauthors=World Allergy, Organization|title=World Allergy Organization survey on global availability of essentials for the assessment and management of anaphylaxis by allergy-immunology specialists in health care settings.|journal=Annals of allergy, asthma & immunology : official publication of the American College of Allergy, Asthma, & Immunology|date=2010 May|volume=104|issue=5|pages=405–12|pmid=20486330|url=http://www.csaci.ca/include/files/WAO_Anaphylaxis_Guidelines_2011.pdf|doi=10.1016/j.anai.2010.01.023}}</ref>Zdá se, že tato čísla rostou - četnost výskytu v 80. letech 20. století byla přibližně 20 na 100 000 za rok, zatímco v 90. letech 20. století to bylo 50 na 100 000 za rok.<ref name=Review09>{{cite journal |author=Simons FE |title=Anaphylaxis: Recent advances in assessment and treatment |journal=J. Allergy Clin. Immunol. |volume=124 |issue=4 |pages=625–36; quiz 637–8 |year=2009|month=October |pmid=19815109 |doi=10.1016/j.jaci.2009.08.025|url=https://secure.muhealth.org/~ed/students/articles/JAClinImmun_124_p0625.pdf}}</ref> K navýšení dochází podle všeho zejména u anafylaktického šoku vyvolaného potravinami.<ref>{{cite journal|last=Koplin|first=JJ|coauthors=Martin, PE, Allen, KJ|title=An update on epidemiology of anaphylaxis in children and adults.|journal=Current opinion in allergy and clinical immunology|date=2011 Oct|volume=11|issue=5|pages=492–6|pmid=21760501|doi=10.1097/ACI.0b013e32834a41a1}}</ref>Riziko je největší u mladých lidí a u žen.<ref name=Review09/><ref name=CEA11/>

V současné době vede anafylaktický šok k 500–1 000 úmrtí ročně (2,4 na milión) ve Spojených státech, k 20 úmrtím ročně ve Spojeném království (0,33 na milión) a k 15 úmrtím ročně v Austrálii (0,64 na milión).<ref name=CEA11/>Úmrtnost se mezi 70. lety 20. století a prvním desetiletím 21. století snížila.<ref>{{cite journal|last=Demain|first=JG|coauthors=Minaei, AA, Tracy, JM|title=Anaphylaxis and insect allergy.|journal=Current opinion in allergy and clinical immunology|date=2010 Aug|volume=10|issue=4|pages=318–22|pmid=20543675|doi=10.1097/ACI.0b013e32833a6c72}}</ref> V Austrálii umírají na následky anafylaktického šoku vyvolaného potravinami zejména ženy, zatímco u mužů jsou to hlavně následky anafylaktické reakce na bodnutí hmyzem.<ref name=CEA11/> K úmrtí dochází nejběžněji v důsledku anafylaktického šoku vyvolaného léky.<ref name=CEA11/>

==Historie==
Výraz „afylaxe“ poprvé použil [[Charles Richet]] v roce 1902, později však výraz změnil na „anafylaxe“ z důvodu lepší výslovnosti.<ref name=His11>{{cite journal|last=Boden|first=SR|coauthors=Wesley Burks, A|title=Anaphylaxis: a history with emphasis on food allergy.|journal=Immunological reviews|date=2011 Jul|volume=242|issue=1|pages=247–57|pmid=21682750|doi=10.1111/j.1600-065X.2011.01028.x}}</ref> Za jeho práci o anafylaxi mu byla v roce 1913 udělena [[Nobelova cena za lékařství a fyziologii]].<ref name=Rosen2010/> Samotný jev je však popisován již od starověku.<ref name=His10>{{cite journal|last=Ring|first=J|coauthors=Behrendt, H, de Weck, A|title=History and classification of anaphylaxis.|journal=Chemical immunology and allergy|year=2010|volume=95|pages=1–11|pmid=20519878|url=http://media.wiley.com/product_data/excerpt/42/04708611/0470861142.pdf|doi=10.1159/000315934}}</ref>Výraz pochází z [[řečtina|řečtiny]] ze slov ἀνά ana, ''proti'', a φύλαξις fylaxe, ''ochrana''.<ref name=Dict>{{cite web|url=http://www.merriam-webster.com/dictionary/anaphylaxis|title=anaphylaxis|accessdate=2009-11-21|publisher=merriam-webster.com }}</ref>

==Výzkum==
Vědci se neustále snaží o vyvinutí [[sublinguálně]] podávaného epinefrinu k léčbě anafylaktického šoku.<ref name=CEA11/> [[Subkutánní injekce]] anti-IgE protilátky [[omalizumab]] je zkoumána jako metoda zabraňující recidivě, není však stále ještě doporučována.<ref name=World11/><ref>{{cite journal|last=Vichyanond|first=P|title=Omalizumab in allergic diseases, a recent review.|journal=Asian Pacific journal of allergy and immunology / launched by the Allergy and Immunology Society of Thailand|date=2011 Sep|volume=29|issue=3|pages=209–19|pmid=22053590}}</ref>

==Reference==
{{Reflist|colwidth=30em}}

'''Anafylaktický šok''' (z [[řečtina|řeckého]] ανα ana "proti" a φύλαξις phylaxis "ochrana") (též '''alergický šok''') je extrémní, život ohrožující forma alergické reakce, okamžitá odpověď jedince na podání [[alergen]]u, nejpozději do 30 minut.<ref name="stefajir.cz">http://www.stefajir.cz/?q=anafylakticky-sok</ref> Nejčastěji k němu dochází po [[injekce|injekčním]] podání alergenu, tedy po injekci léku nebo po bodnutí [[hmyz]]em.<ref name="vasedeti.cz">http://www.vasedeti.cz/zdravi/onemocneni/anafylakticky-sok/</ref> Závažné reakce po přijetí alergenu ústy nebo vdechnutím jsou méně časté.
'''Anafylaktický šok''' (z [[řečtina|řeckého]] ανα ana "proti" a φύλαξις phylaxis "ochrana") (též '''alergický šok''') je extrémní, život ohrožující forma alergické reakce, okamžitá odpověď jedince na podání [[alergen]]u, nejpozději do 30 minut.<ref name="stefajir.cz">http://www.stefajir.cz/?q=anafylakticky-sok</ref> Nejčastěji k němu dochází po [[injekce|injekčním]] podání alergenu, tedy po injekci léku nebo po bodnutí [[hmyz]]em.<ref name="vasedeti.cz">http://www.vasedeti.cz/zdravi/onemocneni/anafylakticky-sok/</ref> Závažné reakce po přijetí alergenu ústy nebo vdechnutím jsou méně časté.


Verze z 10. 1. 2014, 21:49

Šablona:Infobox disease Anafylaktický šok je závažnou, rychle nastupující alergickou reakcí, která může způsobit i smrt.[1] Typicky se projevuje řadou symptomů, mezi něž patří svědivá vyrážka, otok v hrdle a nízký krevní tlak. K běžným příčinám patří bodnutí či štípnutí hmyzem nebo požití jistých potravin a léků.

<!—Patofyziologie, diagnóza a léčba --> Z patofyziologického hlediska je anafylaktický šok způsoben uvolněním mediátorů z určitých typů bílých krvinek ; k jeho spuštění dochází buď působením imunologických nebo neimunologických mechanismů. Diagnóza se určuje na základě přítomných symptomů a příznaků. Prvním nezbytným krokem je nitrožilní podání epinefrinu , jež je doprovázeno dalšími pomocnými opatřeními.

V celosvětovém měřítku se anafylaktický šok v určitém okamžiku života projeví u přibližně 0,05 - 2 % lidí, přičemž se zdá, že tento počet narůstá. Název onemocnění pochází z řečtiny ze slov ἀνά ana, proti a φύλαξις fylaxe,ochrana. Šablona:TOC limit

Příznaky a symptomy

Příznaky a symptomy anafylaktického šoku.

Anafylaktický šok se běžně projevuje mnoha různými symptomy trvajícími po dobu několika minut až hodin; [2][3] začíná od 5 do 30 minut po nitrožilní aplikaci a do 2 hodin po konzumaci potravin.[4] Mezi nejběžněji zasažené oblasti patří kůže (80–90 %), dýchací soustava (70 %), zažívací a trávicí trakt (30–45 %), srdce a cévní soustava (10–45 %) a centrální nervová soustava (10–15 %);[3] obvykle jsou postiženy dvě a více oblastí.[5]

Kůže

Kopřivka a zarudnutí na zádech osoby, která utrpěla anafylaktický šok.

Mezi typické symptomy patří kopřivka postihující celé tělo, svědění a zčervenání či otok rtů.[6]Tyto symptomy mohou u pacientů trpících otokem nebo angioedémem vyvolat spíše pocit pálení kůže než svědění.[4] K otoku jazyka či hrdla dochází přibližně ve 20 % případů.[7] V dalších případech se může objevit rýma a otok spojivek.[8] Rovněž může dojít ke zmodrání kůže v důsledku nedostatku kyslíku.[8]

Dýchací soustava

V souvislosti s dýchací soustavou může dojít k výskytu řady symptomů a příznaků, včetně dýchavičnosti, sípání či stridoru.[6] Sípání je obvykle zapříčiněno křečemi průduškových svalů,[9] zatímco stridor souvisí s ucpáním horních cest dýchacích v důsledku otoku.[8] Pacient může také trpět chrapotem, bolestivým polykáním či kašlem.[4]

Krevní oběh

Následkem anafylaktického šoku může docházet ke spasmu koronární tepny s následným infarktem myokardu, k arytmii či zástavě srdce.[3][5] U osob s onemocněním srdce je riziko srdeční zástavy vlivem anafylaktického šoku vyšší.[9] Koronární spasmus souvisí s přítomností buněk uvolňujících histamin v srdci.[9] Zatímco ke zvýšené tepové frekvenci běžněji dochází v důsledku nízkého krevního tlaku,[8] u 10 % případů je popisován Bezold–Jarischův reflex, kdy je také zpomalení srdeční frekvence dáváno do souvislosti s nízkým krevním tlakem.[10] Pokles krevního tlaku nebo šok (buď distributivní nebo kardiogenní) může způsobit pocit závrati nebo ztrátu vědomí.[9] Ojediněle může být velmi nízký krevní tlak jediným příznakem anafylaktického šoku.[7]

Ostatní

Symptomy postihující zažívací a trávicí trakt mohou zahrnovat křečovitou bolest břicha, průjem a zvracení.[6] Může docházet ke zmatenosti, ztrátě kontroly močového měchýře nebo k bolestem v pánevní oblasti podobným děložním křečím.[6][8] Rozšíření cév mozku může vést k bolestem hlavy.[4] Rovněž jsou popisovány pocity úzkosti nebo „blížící se zkázy“.[5]

Příčiny

K anafylaktickému šoku může dojít v reakci na téměř jakoukoli cizí látku.[11] Mezi běžné spouštěcí faktory patří jedpři bodnutí či štípnutí hmyzem, potraviny a léky.[10][12] Potraviny jsou nejběžnějším spouštěcím faktorem u dětí a mladých dospělých osob, zatímco léky a bodnutí či štípnutí hmyzem jsou častější u starších dospělých.[5] Mezi méně běžné příčiny patří fyzické faktory, biologické činitele (například sperma), latex, hormonální změny, přísady do potravin (například glutamát sodný), potravinářská barviva a místně aplikované léky.[8]Fyzické faktory, jako například cvičení (cvičením vyvolaný anafylaktický šok) nebo teplota (horko či chlad), mohou rovněž působit jako spouštěcí faktory prostřednictvím přímého účinku na mastocyty.[5][13] Případy anafylaxe vyvolané cvičením jsou často spojovány s požitím určitých potravin.[4] Během anestézie jsou nejběžnějšími příčinami anafylaxe neuromuskulární blokátory, antibiotika a latex.[14] U 32-50 % případů zůstává příčina neznámá; v takovém případě hovoříme o „idiopatické anafylaxi“.[15]

Potraviny

Anafylaktický šok může být spuštěn mnoha potravinami a může k němu dojít i při první konzumaci těchto potravin.[10] Potraviny, které jsou běžnými spouštěcími faktory, se různí v závislosti na geografické poloze. V západních kulturách je převažující příčinou anafylaktického šoku požití burských oříšků, pšenice, ořechů, korýšů a měkkýšů, ryb, mléka a vajec či vystavení těmto potravinám.[3][5] Sezam je běžným spouštěcím faktorem na Středním východě, zatímco rýže a cizrna jsou častou příčinou anafylaktického šoku v Asii.[5] Závažné případy obvykle nastávají v důsledku požití alergenu,[10] u některých osob je ale prudká reakce vyvolána i pouhým kontaktem. Děti se mohou alergie v průběhu vývoje zbavit. 80 % dětí s anafylaktickou reakcí na mléko či vejce a 20 % dětí s prodělaným anafylaktickým šokem v důsledku požití burských oříšků je do 16 let věku schopno tyto potraviny tolerovat.[11]

Léky

Anafylaktický šok může potenciálně způsobit každý lék. Mezi nejběžnější patří beta-laktamová antibiotika (například penicilin), aspirin a NSAID.[3][16] Anafylaktická reakce na ostatní antibiotika je méně častá a reakce na NSAID závisí na typu činitele, což znamená, že pokud je osoba alergická na jeden typ léku NSAID, jiný typ obvykle toleruje.[16] Mezi další relativně běžné příčiny patří chemoterapie, vakcíny, protaminy a bylinné přípravky.[5][16] Některé léky (mimo jiné vankomycin, morfin,RTG kontrastní látky) způsobují anafylaktický šok přímo spuštěním degranulace mastocytů.[10]

Četnost reakce na látku závisí částečně na četnosti jejího užití a částečně na jejích vnitřních charakteristikách.[17] Anafylaktická reakce na peniciliny nebo cefalosporiny se objevuje pouze po jejich navázání na proteiny v těle, přičemž některé látky se vážou snadněji než jiné.[4] Anafylaktická reakce na penicilin se projevuje v jednom ze 2 000 až 10 000 případů léčby, přičemž ke smrti dochází u méně než jednoho z 50 000 případů.[4] Anafylaktická reakce na aspirin a NSAID se objevuje přibližně u jedné osoby z 50 000.[4] Pokud je u osoby zaznamenána anafylaktická reakce na peniciliny, riziko reakce na cefalosporiny je vyšší, stále však menší než 1 ku 1 000.[4] V minulosti užívané RTG kontrastní látky vyvolávaly reakci v 1 % případů, zatímco novější látky s nižší osmolaritou způsobují reakci pouze v 0,04 % případů.[17]

Jed

U citlivých osob může anafylaktický šok vyvolat i jed bodavého a kousavého hmyzu, jako jsou například blanokřídlí (včely a vosy) nebo příslušníci podčeledi triatominae (ploštice zákeřnice).[3][18] Předchozí systémové reakce v rozsahu závažnějším než jen místní reakce v okolí bodnutí jsou pro příští anafylaktický šok rizikovým faktorem;[19][20] u poloviny úmrtí však k žádné předchozí systémové reakci nedošlo.[21]

Rizikové faktory

U osob s atopickými onemocněními, jako je například astma, ekzém nebo alergická rýma, existuje vysoké riziko anafylaktického šoku z potravin, latexu a RTG kontrastních látek, ne však z nitrožilně aplikovaných léků nebo bodnutí hmyzem.[5][10] Jistá studie prokázala, že 60 % dětí v minulosti trpělo atopickými onemocněními a že více než 90 % dětí, které zemřely na anafylaktický šok, mělo astma.[10] Vyšší riziko je prokázáno u osob s mastocytózou či u osob s vyšším socioekonomickým postavením.[5][10] Čím delší je doba od posledního vystavení rizikové látce, tím je riziko nižší.[4]

Patofyziologie

Anafylaktický šok je prudkou alergickou reakcí s rychlým nástupem postihující řadu orgánových soustav lidského těla.[1][22] Dochází k němu v důsledku uvolnění mediátorů zánětu a cytokinů z mastocytů a [bazofilů]], typicky v důsledku imunologické reakce, někdy ale také působením neimunologického mechanismu.[22]

Imunologické mechanismy

V rámci imunologického mechanismu se imunoglobulin E (IgE) váže na antigen (cizí látka, která vyvolává alergickou reakci). Na antigen navázaný IgE poté aktivuje receptory FcεRI mastocytů a bazofilů. To vede k uvolnění mediátorů zánětu, jako je například histamin. Tyto mediátory následně zvyšují kontrakce hladkého svalstva průdušek, spustí vazodilataci, zvýší únik tekutin z cév a způsobí stlačení srdečního svalu.[4][22] Existuje rovněž imunologický mechanismus, který není založen na IgE, není však známo, zda se projevuje i u lidí.[22]

Neimunologické mechanismy

Neimunologické mechanismy souvisí s látkami, které přímo způsobují degranulaci mastocytů a bazofilů. Mezi takové činitele patří například kontrastní látky, opioidy, teplota (horko či chlad) a vibrace.[13][22]

Diagnóza

Anafylaktický šok je diagnostikován na základě klinických kritérií.[5] Pokud se v rámci minut/hodin po vystavení alergenu projeví kterýkoliv z následujících symptomů, existuje velká pravděpodobnost rozvinutí anafylaktického šoku:[5]

  1. Postižení pokožky nebo slizniční tkáně plus obtíže s dýcháním nebo nízký krevní tlak
  2. Dva či více z následujících symptomů:-
    a. Postižení kůže nebo sliznice
    b. Obtíže s dýcháním
    c. Nízký krevní tlak
    d. Gastrointestinální symptomy
  3. Nízký krevní tlak po vystavení známému alergenu

Pro diagnostikování anafylaktického šoku v důsledku štípnutí hmyzem nebo požití léků mohou být užitečné krevní testy na tryptázu nebo histamin (uvolňovaný z mastocytů). Tyto testy však mají pouze omezené využití, je-li příčinou šoku požití potravin nebo má-li osoba normální krevní tlak,[5] diagnózu nemohou určit přesně.[11]

Klasifikace

Existují tři hlavní klasifikace anafylaktického šoku. Anafylaktický šok je spojován se systémovou vazodilatací, jež má za následek nízký krevní tlak; ten je a priori o 30 % nižší než běžný krevní tlak pacienta nebo se pohybuje pod standardní hodnotou.[7]Bifázická anafylaxe je recidiva symptomů do 1–72 hodin bez dalšího vystavení alergenu.[5] Údaje o četnosti se liší, některé studie uvádějí bifázickou anafylaxi až ve 20 % případů.[23] K recidivě obvykle dochází do 8 hodin.[10] Léčba probíhá stejným způsobem jako u anafylaktického šoku.[3] Pseudoanafylaktická reakce nebo anafylaktoidní reakce jsou typem anafylaxe, který nesouvisí s alergickou reakcí, nýbrž s přímou degranulací mastocytů.[10][24]Pojmem v současné době používaným Světovou alergologickou organizací[24] je anafylaxe vyvolaná neimunologickým mechanismem (non-immune anaphylaxis), přičemž platí doporučení starou terminologii nadále nepoužívat.[10]

Testy na alergie

Test kožní alergie prováděný na pravé ruce.

Testy na alergie mohou pomoci při určování spouštěcích faktorů. Testy kožních alergií (jako například epikutánní testy) jsou k dispozici pro některé potraviny a jedy.[11] Krevní testy zaměřené na konkrétní IgE mohou být užitečné při potvrzování alergií na mléko, vejce, burské oříšky, ořechy a ryby.[11] Kožní testy je možno využít i pro potvrzení alergie na penicilin, nikoli však na ostatní léky.[11] Neimunologické formy anafylaxe mohou být určeny pouze na základě anamnézy nebo vystavení dotyčnému alergenu, ne však kožními či krevními testy.[24]

Diferenciální diagnóza

V některých případech může být obtížné odlišit anafylaktický šok od astmatu, synkopy a záchvatů paniky.[5] U astmatu se však obvykle neprojevuje svědění nebo gastrointestinální symptomy, pro synkopu je charakteristická spíše bledost než vyrážka a u záchvatu paniky sice dochází ke zčervenání, nikoli však ke kopřivce.[5] Mezi další podobně se projevující stavy patří otrava rybou scombroid a anisakiáza.[10]

Pitevní nálezy

U osoby, která zemřela na následky anafylaktického šoku, může pitva ukázat „prázdné srdce“, což lze přičítat sníženému žilnímu návratu následkem vazodilatace a redistribuci intravaskulárního objemu z centrální do periferní komory.[25] Dalšími příznaky jsou otok hrtanu, eozinofilie plic, srdce a tkání a hypoperfuze myokardu.[26] Laboratorní nálezy mohou odhalit zvýšenou hladinu séra tryptázy a celkově zvýšenou hladinu séra IgE.[26]

Prevence

Lidem ohroženým anafylaxí se doporučuje vyhýbat se spouštěcím faktorům anafylaktického šoku. V případech, kdy to možné není, může být vhodnou volbou desenzibilizace. Imunoterapie využívající jedu blanokřídlých je u 80–90 % dospělých a u 98 % dětí účinná jako desenzibilizace proti alergiím na včely, vosy, sršně, vosy útočné a tzv. ohnivé mravence. Orální imunoterapie může být účinná při desenzibilizaci některých lidí na určité potraviny obsahující mléko, vejce, ořechy a burské oříšky; běžně se při ní ale vyskytují nežádoucí účinky. Desenzibilizace je rovněž možná u mnoha léků, většině lidí se však doporučuje, aby se dotyčné látce jednoduše vyhýbali. V případech alergické reakce na latex může být důležité vyhýbat se zkříženě reaktivním potravinám jako je, mimo jiné, avokádo, banány a brambory.[5]

Léčba

Anafylaktický šok je náhlá příhoda, která může vyžadovat resuscitační opatření, jako například udržení průchodnosti dýchacích cest, dodatečný přísun kyslíku, vysoký objem nitrožilních tekutin a bedlivé pozorování pacienta.[3] Podání epinefrinu je možné společně s antihistaminiky a steroidy často používanými jako doplňkové léčebné látky.[5] Nemocným se po návratu k normálu doporučuje zůstat v nemocnici na pozorování po dobu 2 až 24 hodin kvůli obavám z možné bifázické anafylaxe.[10][23][27][4]

Epinefrin

Stará verze injekčního pera EpiPen.

Epinefrin (adrenalin) je primárním prostředkem léčby anafylaktického šoku bez absolutní kontraindikace jeho použití.[3] Jakmile se objeví podezření na anafylaktický šok, doporučuje se aplikovat roztok epinefrinu intramuskulárně do střední anterolaterální oblasti stehna. Pokud je reakce nedostatečná, je možné aplikaci injekcí opakovat každých 5 až 15 minut.[5] Druhá dávka je potřeba v 16 až 35 % případů, [10] více než dvě dávky jsou nutné jen ojediněle.[5] Intramuskulární způsob aplikace je preferován před subkutánním podáním, protože u toho může dojít k opožděnému vstřebávání.[28] Méně závažné nežádoucí účinky epinefrinu zahrnují třes, úzkost, bolesti hlavy a palpitace.[5]

Osoby užívající beta-blokátory mohou být vůči účinkům epinefrinu odolné.[10] Pokud je v takové situaci epinefrin neúčinný, lze nitrožilně podat glukagon, jehož akční mechanismus je na beta-blokátorech nezávislý.[10]

V nezbytném případě je možné podat epinefrin rovněž nitrožilně ve formě zředěného roztoku. Nitrožilní epinefrin je však spojován s arytmií a infarktem myokardu.[29] Autoinjekční epinefrinové pero se používá k aplikaci léku obvykle ve dvou odlišných dávkách - jedné pro dospělé či děti vážící více než 25 kg a jedné pro děti vážící od 10 do 25 kg.[30]

Doplňková léčba

Ačkoli jsou antihistaminika (H1 a H2) běžně používána a teoreticky považována za účinná, toto tvrzení není dostatečně podpořeno důkazy. Cochranova databáze v hodnocení z roku 2007 nenalezla žádné kvalitní studie, na jejichž základě by bylo možné vyslovit doporučení jejich použití v případech anafylaxe,[31] a není jim ani přisuzována účinnost v případě edému a křečí dýchacích cest.[10] Kortikosteroidy nemají pravděpodobně na anafylaktický šok vliv, mohou však být aplikovány ve snaze o snížení rizika bifázické anafylaxe. Jejich profylaktická účinnost v těchto situacích je nejistá.[23] Nebulizovaný salbutamol může být účinný u křečí průduškového svalstva, které se nepodařilo vyřešit pomocí epinefrinu.[10] Methylenová modř se používá u osob, které nereagují na ostatní opatření, a to v důsledku jejího předpokládaného účinku na uvolnění hladkého svalstva.[10]

Připravenost

Osobám náchylným k anafylaktickému šoku se doporučuje mít připravený „alergický akční plán“; rodiče by rovněž měli informovat školu o alergii svého dítěte a o tom, jak v případě anafylaktického šoku postupovat.[32] Akční plán obvykle zahrnuje použití autoinjekčních epinefrinových per, doporučení nosit identifikační náramek se zdravotními informacemi a rady o tom, jak se vyhýbat spouštěcím faktorům.[32] Imunoterapie je dostupná pro určité typy spouštěcích faktorů s cílem zabránit budoucím příhodám anafylaxe. Víceletá subkutánní desenzibilizace je účinná proti bodavému hmyzu, zatímco orální desenzibilizace funguje u mnoha druhů potravin.[3]

Prognóza

U osob, u nichž je známa příčina anafylaktického šoku a jimž je poskytnuta okamžitá léčba, je prognóza dobrá.[33] To obecně platí i v případě neznámé příčiny, kdy jsou dostupné vhodné preventivní léky.[4] Pokud dojde k úmrtí, je tomu tak obvykle v důsledku respiračních (typicky asfyxie) nebo kardiovaskulárních příčin (šok),[10][22] přičemž úmrtím končí 0,7–20 % případů.[4][9] Jsou známy i případy úmrtí, ke kterým došlo v řádu minut.[5] Výsledky u cvičením vyvolané anafylaxe jsou obvykle dobré; čím jsou lidé starší, tím klesá četnost i závažnost těchto příhod.[34]

Epidemiologie

Četnost výskytu anafylaktického šoku je 4–5 na 100 000 osob ročně,[10]přičemž celoživotní riziko je 0,5–2%.[5]Zdá se, že tato čísla rostou - četnost výskytu v 80. letech 20. století byla přibližně 20 na 100 000 za rok, zatímco v 90. letech 20. století to bylo 50 na 100 000 za rok.[3] K navýšení dochází podle všeho zejména u anafylaktického šoku vyvolaného potravinami.[35]Riziko je největší u mladých lidí a u žen.[3][10]

V současné době vede anafylaktický šok k 500–1 000 úmrtí ročně (2,4 na milión) ve Spojených státech, k 20 úmrtím ročně ve Spojeném království (0,33 na milión) a k 15 úmrtím ročně v Austrálii (0,64 na milión).[10]Úmrtnost se mezi 70. lety 20. století a prvním desetiletím 21. století snížila.[36] V Austrálii umírají na následky anafylaktického šoku vyvolaného potravinami zejména ženy, zatímco u mužů jsou to hlavně následky anafylaktické reakce na bodnutí hmyzem.[10] K úmrtí dochází nejběžněji v důsledku anafylaktického šoku vyvolaného léky.[10]

Historie

Výraz „afylaxe“ poprvé použil Charles Richet v roce 1902, později však výraz změnil na „anafylaxe“ z důvodu lepší výslovnosti.[11] Za jeho práci o anafylaxi mu byla v roce 1913 udělena Nobelova cena za lékařství a fyziologii.[4] Samotný jev je však popisován již od starověku.[24]Výraz pochází z řečtiny ze slov ἀνά ana, proti, a φύλαξις fylaxe, ochrana.[37]

Výzkum

Vědci se neustále snaží o vyvinutí sublinguálně podávaného epinefrinu k léčbě anafylaktického šoku.[10] Subkutánní injekce anti-IgE protilátky omalizumab je zkoumána jako metoda zabraňující recidivě, není však stále ještě doporučována.[5][38]

Reference

  1. ↑ a b Tintinalli, Judith E. Emergency Medicine: A Comprehensive Study Guide (Emergency Medicine (Tintinalli)). New York: McGraw-Hill Companies, 2010. ISBN 0-07-148480-9. S. 177–182. 
  2. ↑ Oswalt ML, Kemp SF. Anaphylaxis: office management and prevention. Immunol Allergy Clin North Am. 2007, s. 177–91, vi. DOI 10.1016/j.iac.2007.03.004. PMID 17493497. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l Simons FE. Anaphylaxis: Recent advances in assessment and treatment. J. Allergy Clin. Immunol.. 2009, s. 625–36; quiz 637–8. Dostupné online. DOI 10.1016/j.jaci.2009.08.025. PMID 19815109. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o MARX, John. Rosen's emergency medicine: concepts and clinical practice 7th edition. Philadelphia, PA: Mosby/Elsevier, 2010. ISBN 978-0-323-05472-0. S. 15111528. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x SIMONS, FE, World Allergy, Organization. World Allergy Organization survey on global availability of essentials for the assessment and management of anaphylaxis by allergy-immunology specialists in health care settings.. Annals of allergy, asthma & immunology : official publication of the American College of Allergy, Asthma, & Immunology. 2010 May, s. 405–12. Dostupné online. DOI 10.1016/j.anai.2010.01.023. PMID 20486330. 
  6. ↑ a b c d Sampson HA, Muñoz-Furlong A, Campbell RL, et al.. Second symposium on the definition and management of anaphylaxis: summary report—Second National Institute of Allergy and Infectious Disease/Food Allergy and Anaphylaxis Network symposium. J. Allergy Clin. Immunol.. 2006, s. 391–7. DOI 10.1016/j.jaci.2005.12.1303. PMID 16461139. 
  7. ↑ a b c LIMSUWAN, T, Demoly, P. Acute symptoms of drug hypersensitivity (urticaria, angioedema, anaphylaxis, anaphylactic shock).. The Medical clinics of North America. 2010 Jul, s. 691–710, x. Dostupné online. DOI 10.1016/j.mcna.2010.03.007. PMID 20609858. 
  8. ↑ a b c d e f BROWN, SG, Mullins, RJ, Gold, MS. Anaphylaxis: diagnosis and management.. The Medical journal of Australia. 2006 Sep 4, s. 283–9. PMID 16948628. 
  9. ↑ a b c d e TRIGGIANI, M, Patella, V, Staiano, RI, Granata, F, Marone, G. Allergy and the cardiovascular system.. Clinical and experimental immunology. 2008 Sep, s. 7–11. Dostupné online. DOI 10.1111/j.1365-2249.2008.03714.x. PMID 18721322. 
  10. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z LEE, JK, Vadas, P. Anaphylaxis: mechanisms and management.. Clinical and experimental allergy : journal of the British Society for Allergy and Clinical Immunology. 2011 Jul, s. 923–38. DOI 10.1111/j.1365-2222.2011.03779.x. PMID 21668816. 
  11. ↑ a b c d e f g BODEN, SR, Wesley Burks, A. Anaphylaxis: a history with emphasis on food allergy.. Immunological reviews. 2011 Jul, s. 247–57. DOI 10.1111/j.1600-065X.2011.01028.x. PMID 21682750. 
  12. ↑ WORM, M. Epidemiology of anaphylaxis.. Chemical immunology and allergy. 2010, s. 12–21. DOI 10.1159/000315935. PMID 20519879. 
  13. ↑ a b EDITORS, Marianne Gausche-Hill, Susan Fuchs, Loren Yamamoto,. The pediatric emergency medicine resource. Rev. 4. ed.. vyd. Sudbury, Mass.: Jones & Bartlett, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-7637-4414-4. S. 69. 
  14. ↑ DEWACHTER, P, Mouton-Faivre, C, Emala, CW. Anaphylaxis and anesthesia: controversies and new insights.. Anesthesiology. 2009 Nov, s. 1141–50. DOI 10.1097/ALN.0b013e3181bbd443. PMID 19858877. 
  15. ↑ EDITOR, Mariana C. Castells,. Anaphylaxis and hypersensitivity reactions. New York: Humana Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-60327-950-5. S. 223. 
  16. ↑ a b c VOLCHECK, Gerald W. Clinical allergy : diagnosis and management. Totowa, N.J.: Humana Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-58829-616-0. S. 442. 
  17. ↑ a b DRAIN, KL, Volcheck, GW. Preventing and managing drug-induced anaphylaxis.. Drug safety : an international journal of medical toxicology and drug experience. 2001, s. 843–53. PMID 11665871. 
  18. ↑ KLOTZ, JH, Dorn, PL, Logan, JL, Stevens, L, Pinnas, JL, Schmidt, JO, Klotz, SA. "Kissing bugs": potential disease vectors and cause of anaphylaxis.. Clinical infectious diseases : an official publication of the Infectious Diseases Society of America. 2010 Jun 15, s. 1629–34. DOI 10.1086/652769. PMID 20462351. 
  19. ↑ BILÒ, MB. Anaphylaxis caused by Hymenoptera stings: from epidemiology to treatment.. Allergy. 2011 Jul, s. 35–7. DOI 10.1111/j.1398-9995.2011.02630.x. PMID 21668850. 
  20. ↑ COX, L, Larenas-Linnemann, D, Lockey, RF, Passalacqua, G. Speaking the same language: The World Allergy Organization Subcutaneous Immunotherapy Systemic Reaction Grading System.. The Journal of allergy and clinical immunology. 2010 Mar, s. 569–74, 574.e1-574.e7. DOI 10.1016/j.jaci.2009.10.060. PMID 20144472. 
  21. ↑ BILÒ, BM, Bonifazi, F. Epidemiology of insect-venom anaphylaxis.. Current opinion in allergy and clinical immunology. 2008 Aug, s. 330–7. DOI 10.1097/ACI.0b013e32830638c5. PMID 18596590. 
  22. ↑ a b c d e f KHAN, BQ, Kemp, SF. Pathophysiology of anaphylaxis.. Current opinion in allergy and clinical immunology. 2011 Aug, s. 319–25. DOI 10.1097/ACI.0b013e3283481ab6. PMID 21659865. 
  23. ↑ a b c Lieberman P. Biphasic anaphylactic reactions. Ann. Allergy Asthma Immunol.. 2005, s. 217–26; quiz 226, 258. DOI 10.1016/S1081-1206(10)61217-3. PMID 16200811. 
  24. ↑ a b c d RING, J, Behrendt, H, de Weck, A. History and classification of anaphylaxis.. Chemical immunology and allergy. 2010, s. 1–11. Dostupné online. DOI 10.1159/000315934. PMID 20519878. 
  25. ↑ Anaphylaxis, Author: Stephen F Kemp, MD, FACP; Chief Editor: Michael A Kaliner, MD;http://emedicine.medscape.com/article/135065-overview#showall
  26. ↑ a b DA BROI, U, Moreschi, C. Post-mortem diagnosis of anaphylaxis: A difficult task in forensic medicine.. Forensic Science International. 2011 Jan 30, s. 1–5. DOI 10.1016/j.forsciint.2010.04.039. PMID 20684869. 
  27. ↑ Emergency treatment of anaphylactic reactions – Guidelines for healthcare providers [online]. Resuscitation Council (UK), 2008 [cit. 2008-04-22]. Dostupné online. 
  28. ↑ SIMONS, KJ, Simons, FE. Epinephrine and its use in anaphylaxis: current issues.. Current opinion in allergy and clinical immunology. 2010 Aug, s. 354–61. DOI 10.1097/ACI.0b013e32833bc670. PMID 20543673. 
  29. ↑ MUELLER, UR. Cardiovascular disease and anaphylaxis.. Current opinion in allergy and clinical immunology. 2007 Aug, s. 337–41. DOI 10.1097/ACI.0b013e328259c328. PMID 17620826. 
  30. ↑ SICHERER, SH, Simons, FE, Section on Allergy and Immunology, American Academy of, Pediatrics. Self-injectable epinephrine for first-aid management of anaphylaxis.. Pediatrics. 2007 Mar, s. 638–46. DOI 10.1542/peds.2006-3689. PMID 17332221. 
  31. ↑ Sheikh A, Ten Broek V, Brown SG, Simons FE. H1-antihistamines for the treatment of anaphylaxis: Cochrane systematic review. Allergy. 2007, s. 830–7. DOI 10.1111/j.1398-9995.2007.01435.x. PMID 17620060. 
  32. ↑ a b MARTELLI, A, Ghiglioni, D, Sarratud, T, Calcinai, E, Veehof, S, Terracciano, L, Fiocchi, A. Anaphylaxis in the emergency department: a paediatric perspective.. Current opinion in allergy and clinical immunology. 2008 Aug, s. 321–9. DOI 10.1097/ACI.0b013e328307a067. PMID 18596589. 
  33. ↑ HARRIS, edited by Jeffrey, Weisman, Micheal S. Head and neck manifestations of systemic disease. London: Informa Healthcare, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-8493-4050-5. S. 325. 
  34. ↑ EDITOR, Mariana C. Castells,. Anaphylaxis and hypersensitivity reactions. New York: Humana Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-60327-950-5. S. 223. 
  35. ↑ KOPLIN, JJ, Martin, PE, Allen, KJ. An update on epidemiology of anaphylaxis in children and adults.. Current opinion in allergy and clinical immunology. 2011 Oct, s. 492–6. DOI 10.1097/ACI.0b013e32834a41a1. PMID 21760501. 
  36. ↑ DEMAIN, JG, Minaei, AA, Tracy, JM. Anaphylaxis and insect allergy.. Current opinion in allergy and clinical immunology. 2010 Aug, s. 318–22. DOI 10.1097/ACI.0b013e32833a6c72. PMID 20543675. 
  37. ↑ anaphylaxis [online]. merriam-webster.com [cit. 2009-11-21]. Dostupné online. 
  38. ↑ VICHYANOND, P. Omalizumab in allergic diseases, a recent review.. Asian Pacific journal of allergy and immunology / launched by the Allergy and Immunology Society of Thailand. 2011 Sep, s. 209–19. PMID 22053590. 

Anafylaktický šok (z řeckého ανα ana "proti" a φύλαξις phylaxis "ochrana") (též alergický šok) je extrémní, život ohrožující forma alergické reakce, okamžitá odpověď jedince na podání alergenu, nejpozději do 30 minut.[1] Nejčastěji k němu dochází po injekčním podání alergenu, tedy po injekci léku nebo po bodnutí hmyzem.[2] Závažné reakce po přijetí alergenu ústy nebo vdechnutím jsou méně časté.

Heparin vytvářený při anafylaktickém šoku

Při prvním kontaktu s alergenem se proti němu vytvoří protilátka typu IgE. Při dalším setkání s tímto alergenem ho vytvořené IgE poznají, a zapříčiní uvolnění nadměrného množství histaminu a heparinu.[2][3] Vyplavení přehnaně aktivního hormonu způsobí roztažení cév celého těla a do srdce se přestane vracet krev. Postupně začne klesat krevní tlak a zvyšovat tep.[1] Hrozí riziko udušení a to ze dvou příčin. První je, že můžou vzniknout otoky v dýchacím ústrojí. Druhá je, že postižený dostane astmatický záchvat, který vede ke zužování průdušek.[1] Jedná se o nesmyslnou obranou reakci, kdy se tělo snaží zabránit vdechování nebezpečné látky.[3]

Existuje i anafylaktoidní reakce, kde může dojít k anafylaktickému šoku již při prvním setkání s alergenem.[3] Ten se ale vyskytuje poměrně vzácně. Šance že k němu dojde je jen 1:1000000.[2]

Příznaky

Postižený často pociťuje nauseu (nevolnost), někdy tíhu na prsou a v zádech, mžitky před očima, studený pot, strach, mrazení, brnění jazyku, brnění úst, sucho v ústech, žízeň, slyší ufony-divné pískání či zvuky v uších, ledové ruce, ztráta vědomí. Specifické příznaky:[2]

  • Otoky mimo místo bodnutí, celotělový otok je nejdříve vidět na víčkách
  • Zarudlá horká kůže, svědění (zejména na začátku reakce)
  • Vyrážka
  • Kašel, chraptění
  • Bolest hlavy
  • Tíha na prsou a na zádech
  • Pocit ucpaného nosu[3]
  • Dušnost, sípavé dýchání
  • Mžitky před očima, ztráta vědomí vlivem poklesu krevního tlaku

První pomoc

Epipen je laická injekční stříkačka s adrenalinem
  • Volat okamžitě 155
  • Povolit postiženému oděv, aby mohl dobře dýchat
  • Pokud je při vědomí, nechat sedět s oporou zad, v bezvědomí položit na záda.
  • Pokud má laickou injekční stříkačku s adrenalinem – EpiPen - je vhodné jí použít. Aplikuje se do horní třetiny stehna, po odjištění a úderu pružina vbodne jehlu a vstříkne adrenalin. (článek v anglické Wikipedii).

Při ztrátě reakce na podnět zahajujeme resuscitaci dýchací a srdeční činnosti - umělé dýchání a nepřímá srdeční masáž.

Léčba

Pacientka s dýchací maskou po anafylaktickém šoku

Odbornou léčbou je nitrožilní podání adrenalinu[1] v dávce 0,1 mg opakovaně do zlepšení stavu, dále se podávají kortikoidy, například hydrokortizon a antihistaminika.

Prevence

Nejlepší prevencí je vyhýbání se alergenům.[3] V některých případech se může podávat očkování minimálního množství alergenu a tím si tělo může na látku zvyknout.[2][3]

Související články

Reference

  1. ↑ a b c d http://www.stefajir.cz/?q=anafylakticky-sok
  2. ↑ a b c d e http://www.vasedeti.cz/zdravi/onemocneni/anafylakticky-sok/
  3. ↑ a b c d e f http://nemoci.vitalion.cz/anafylakticky-sok/

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Šablona:Link GA

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anafylaktický_šok&oldid=11093060“