Přeskočit na obsah

Motoristé sobě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Motoristé sobě
Logo
ZkratkaAUTO
Datum založení4. dubna 2017
PředsedaPetr Macinka
ZakladatelFrantišek Matějka
SídloThunovská 183/18
118 00 Praha
Rozkol odSvobodní
Ideologiekonzervatismus
euroskepticismus
Politická pozicepravice,[1][2] krajní pravice[3]
Barvy
     modrá
IČO05989175 (VR)
Rejstřík MV ČR501
Oficiální webmotoristesobe.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Motoristé sobě (zkratka AUTO; do roku 2018 Referendum o Evropské unii, v letech 2018 až 2022 Strana nezávislosti České republiky) je česká pravicová až konzervativní politická strana. Deník Referendum ji označil za krajně pravicovou.[3]

Pod současným názvem strana funguje od června 2022. Původně vznikla jako politické hnutí s názvem Referendum o Evropské unii, které, jak napovídal jeho název, usilovalo o přijetí ústavního zákona o referendu k setrvání či vystoupení z Evropské unie. Prvními členy tohoto hnutí byli od dubna 2017 František Matějka (předseda), Pavel Chleborád a Richard Hartmann.[4] V únoru 2018 bylo hnutí přejmenováno na Stranu nezávislosti ČR. V květnu 2022 SNČR po dohodě s dosavadním vedením převzal Petr Macinka, který pomocí změny stanov přejmenoval SNČR kvůli volbám do Zastupitelstva hlavního města Prahy v roce 2022 na Motoristé sobě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Referendum o Evropské unii[editovat | editovat zdroj]

Vznik politického hnutí Referendum o Evropské unii inicioval jeho předseda František Matějka, bývalý místopředseda Strany svobodných občanů, když prostřednictvím svého internetového newsletteru veřejnost s tímto záměrem seznámil.[5] Během několikadenního sběru podpisů pod petici podporující založení tohoto politického hnutí získal přes 1 500 podpisů.[6]

Koncem srpna 2017 hnutí obdrželo desetimilionový dar od podnikatele Jiřího Mately. Částku převyšující 3 miliony Kč od jednoho dárce však muselo podle zákona nejpozději do 1. dubna následujícího roku vrátit. Takto vysoký dar byl jedním z nejvyšších příspěvků politickému subjektu v posledních letech.[7][8]

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017[editovat | editovat zdroj]

Hnutí ve volbách prosazovalo:[4]

  • přijetí ústavního zákona o referendu k setrvání či vystoupení České republiky z Evropské unie,
  • odpovědnost volených zástupců v národním parlamentu výhradně voličům a občanům České republiky jako základu demokratické a svobodné společnosti,
  • právo na svobodu projevu, sdružování, přístup k informacím a ochranu soukromého vlastnictví a svobodného nakládání s ním,
  • rovnost postavení před zákonem bez rozdílu náboženského vyznání, rasy, původu či pohlaví a presumpci neviny v trestním i správním řízení,
  • ochranu práv občanů garantovaných Ústavou ČR, Listinou lidských práv a svobod i přirozenými právy.

První veřejnou propagaci hnutí zajišťoval v polovině května 2017 mobilní videobillboard.[9] Začátkem června 2017 hnutí spustilo billboardovou kampaň.[10][11]

Hnutí se zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2017. Kandidovalo ve všech krajích a občanům České republiky otevřeně nabídlo účast na svých kandidátních listinách.[12] Ve volbách obdrželo 4 276 hlasů (0,08 %) a nezískalo žádný mandát.[13]

Strana nezávislosti České republiky[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2018 se hnutí přejmenovalo na Stranu nezávislosti České republiky.[14]

Volby do Evropského parlamentu v Česku 2019[editovat | editovat zdroj]

SNČR se zúčastnila voleb do Evropského parlamentu. Lídrem kandidátky byl František Matějka.[15] SNČR obdržela 9 676 hlasů (0,40 %) a nezískala tak žádný mandát.[16]

22. května 2020 František Matějka rezignoval na funkci předsedy SNČR a členství v předsednictvu. Uvedl, že se nadále bude věnovat spolkové činnosti v Centru nezávislosti České republiky, především projektu Národního střeleckého centra.[17]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 SNČR podporovala kandidátku hnutí Trikolora Svobodní Soukromníci.[1]

Motoristé sobě[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2022 se předsedou strany stal člen Institutu Václava Klause Petr Macinka, který přesvědčil vedení Strany nezávislosti ČR, aby upustilo od svého záměru poslat SNČR do likvidace a umožnili mu pod jejím IČO realizovat projekt pro pražské komunální volby. Po zvolení Macinky předsedou všichni dosavadní členové odstoupili a souhlasili s tím, že dojde k transformaci SNČR ve zcela nový subjekt. Macinka popsal podrobně způsob převzetí SNČR v rozsáhlém rozhovoru na Youtube kanále VOX TV, který s ním vedl formulový závodník a prezident Jaguar klubu ČR Filip Turek.[18]

V červnu 2022 se strana pomocí změny stanov přejmenovala na Motoristé sobě (s oficiální zkratkou AUTO).[14] Neúspěšně kandidovala ve volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy v roce 2022.[19]

Volby do Evropského parlamentu 2024[editovat | editovat zdroj]

Strana původně jednala o společné kandidátce se Svobodnými,[20] ovšem v lednu 2024 bylo oznámeno, že se Motoristé sobě zúčastní voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 společně s hnutím Přísaha. Lídrem společné kandidátky byl bývalý automobilový závodník, obchodník a komentátor Filip Turek.[21] Koalice získala 10.26% hlasů. Preferenčních hlasů pro Filipa Turka bylo 152 196. Koalice získala dva mandáty do Evropského parlamentu.

Volby do Senátu 2024[editovat | editovat zdroj]

Společně s ohlášením společné kandidátky do Evropského parlamentu Motoristé též oznámili, že podpoří předsedu Přísahy Roberta Šlachtu v jeho kandidatuře v senátním obvodě 56 – Břeclav.[22][23]

Kontroverzní financování strany[editovat | editovat zdroj]

Na začátku dubna 2024, během kampaně do voleb do Evropského parlamentu 2024, strana Motoristé sobě přijala významný dar ve výši 200 tisíc Kč od firmy MI Estate zabývající se obchodem s nemovitostmi, například jejich flipováním. Jednalo se tak o třetí nejvýznamnější dar straně za poslední rok a půl. Firmu MI Estate přitom v tu dobu vedl a spoluvlastnil 45 % podílem Maxim Ponomarenko. Ten byl v minulosti několikrát pravomocně odsouzen za vydírání, podvody právě s nemovitostmí a za nedovolené ozbrojování, ve věznicích strávil více než 5 let. Jeho podvody spočívaly v tom, že lidem v nouzi slíbil půjčku, nechal si podepsat zajišťovací převod na jejich nemovitosti, a ty následně převedl na sebe a slíbené půjčky neposkytl. V současnosti také podniká v mentoringu ohledně flipování nemovitostí, který ročně přijde i na milion Kč. Motoristé sobě je přitom druhá pravicová strana, které Ponomarenko poskytl dar, dva roky předtím zaslal 100 tisíc Kč na účet Trikolory. Předseda Motoristů Petr Macinka k tomu uvedl, že pana Ponomarenka nezná, nemá na něj vazby, je mu „ukradenej,“ svůj dluh společnosti odsezením trestu splatil, a že v té firmě pracuje kamarádka Filipa Turka z dětství, která mu chtěla pomoct.[3]

Další problematické financování představují dary nejvýznamnějšího z dárců pro stranu, kterým je Klub motoristů. Ten poslal straně za rok a půl před evropskými volbami 2024 rovných 800 tisíc. Ředitelem je přitom právě předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. Spolek nemusí ze zákona zveřejňovat původ peněz, čímž Motoristé spolu de facto obchází zákon o financování politických stran a tato část jejich financování tak není tranpsarentní.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Už se to valí. Pravice nebude štěpit síly. Ke Klausovi, Vondráčkovi a Bajerovi se přidávají další. parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ PETRŮ, Vojtěch. Vojtěch Petrů: Rozklížení Spolu nebo orbánizace Babiše. Pět domácích souvislostí eurovoleb. Deník Referendum [online]. Vydavatelství Referendum, 2024-02-07 [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d KOTECKÝ, Daniel. Motoristé sobě obdrželi statisíce od firmy odsouzeného podvodníka a vyděrače. Deník Referendum [online]. Vydavatelství Referendum, 2024-06-12 [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Stanovy politického hnutí Referendum o Evropské unii (dostupné na vyžádání u MV ČR)
  5. ↑ Česká republika vystoupila z EU. Vláda ČR odeslala Evropské radě dopis. Bývalý Svobodný odešel ze strany a... [online]. Krajské listy s.r.o. [cit. 2017-04-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Petice k registraci hnutí Referendum [online]. D-FENS [cit. 2017-04-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ Víc peněz než Drahoš. Hnutí požadující odchod z EU dostalo 10 milionů, musí je vrátit. [online]. MAFRA, a.s. [cit. 2017-09-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ Hnutí Referendum o Evropské unii obdrželo dar na volební kampaň ve výši 10 milionů korun [online]. Referendum o Evropské unii [cit. 2017-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-01. 
  9. ↑ Referendum o Evropské unii: Záhadné auto brázdí Prahu, něco se chystá! [online]. Scandalist s.r.o. [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ Zemi oblepuje plakáty nová strana. Chce referendum a vystoupení ČR z EU [online]. Forum 24 a.s. [cit. 2017-06-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ Nové politické hnutí, kandidující do parlamentu, chce referendum o setrvání v EU [online]. Scandalist s.r.o. [cit. 2017-06-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ Historicky poprvé nabízí hnutí kandidující v parlamentních volbách veřejnou účast občanů na kandidátních listinách [online]. Referendum o Evropské unii [cit. 2017-07-25]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. ↑ Výsledky voleb do poslanecké sněmovny 2017 - Česká republika - volby.idnes.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Rejstřík politických stran a hnutí - Ministerstvo vnitra České republiky. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2022-07-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ Jmenné seznamy | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Evropského parlamentu 2019 - Volební speciál iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ Rezignuji na post předsedy strany. Je čas udělat další krok na cestě [online]. [cit. 2020-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23. 
  18. ↑ O pirátské hrůzovládě v Praze by se měl natočit hororový film. #PetrMacinka VS. #FilipTurek. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  19. ↑ Informace pro volby do zastupitelstev obcí, do Zastupitelstva hl. m. Prahy a do jedné třetiny Senátu Parlamentu České republiky konané ve dnech 23. a 24. září 2022 (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. 
  20. ↑ SVOBODNÍ. Svobodní jednali o kandidátce do EP, jednají se stranou Motoristé sobě. Svobodní [online]. 2023-11-11 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. 
  21. ↑ MARTINEK, Jan. Šlachtova Přísaha půjde do eurovoleb společně s Motoristy sobě. Novinky.cz [online]. Borgis, 2024-01-29 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  22. ↑ ČTK, iDNES cz. Přísaha míří k evropským volbám s Motoristy, Šlachta má zálusk na křeslo v Senátu. iDNES.cz [online]. 2024-01-29 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. 
  23. ↑ Šéf Motoristů Macinka podpoří Roberta Šlachtu v senátní kampani [online]. [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Politické strany a hnutí v České republice
Poslanecká sněmovna (200)
(2021)
Senát (81)
(2018, 2020, 2022)
  • ODS a TOP 09 (36, z toho 17 ODS, 4 TOP 09, 1 ProMOST a 14 bezpartijních – 5 za ODS, 2 za TOP 09, 1 za Svobodní, 1 za SEN 21, 1 za T2020, 1 za STAN a 2 nezávislí)
  • Starostové a nezávislí (18, z toho 4 STAN, 2 SLK, 1 Ostravak, 1 MHS a 10 bezpartijních – 9 za STAN a 1 za SLK)
  • KDU-ČSL a nezávislí (12, z toho 8 KDU-ČSL, 1 SproK za KDU-ČSL a 3 bezpartijní za KDU-ČSL)
  • ANO a SOCDEM (6 z toho 2 ANO, 1 SOCDEM a 3 bezpartijní za ANO)
  • SEN 21 a Piráti (6 z toho 1 SEN 21, 1 Piráti a 4 bezpartijní; 2 za SEN 21, 1 za Piráty a 1 za HDK)
  • nezařazení (3 bezpartijní – 1 za NEZ a 2 nezávislí)
    		•
    Evropský parlament (21)
    (2019)
  • ANO (5) v Renew
  • ODS (4) v ECR
  • Piráti (3) v Greens/EFA
  • KDU-ČSL (2), TOP 09 (2) a STAN (1) v EPP
  • SPD (2) v ID
  • KSČM (1) v GUE-NGL
  • 1 bezpartijní za ANO v S & D
    		•
    Neparlamentní
    Seznam neparlamentních politických stran a hnutí není úplný.
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Motoristé_sobě&oldid=23997126“